Parazit

Nejen způsobem „vniknutí“ neobvyklá, mezi několika žánry oscilující home invasion, během které se sází jen na první část rčení „Důvěřuj, ale prověřuj“. Řemeslně precizní (především kamera v interiéru moderního domu), ale jak se sestoupí hlouběji (fakticky i obrazně), začne být to podobenství vratké v kolenou. Dlouhodobě mám problém s těmi jihokorejskými filmovými konci. Jako by nevěděli jak a kdy přestat.. (25.02.2020)

Když se člověk čas od času přejí běžného Hollywoodského konzumu, tak musí dneska sáhnout buď do Evropy nebo ještě lépe k Asiatům. Parazit je zcela poprávu král roku 2019. Chytré sociální drama, které se dlouhou dobu tváří jako taková komedie o pořádně vyčůrané rodince, která si umí pomáhat. Závěr bych označil jako dobře mířenou ránu mezi oči. Rozhodně nejen na ty závěrečné minuty nikdy nezapomenu. 85% (17.08.2020)

Tenhle film mi málem zkazilo až příliš mnoho hypu. Rozhodně to není "nejzábavnější film roku", ani geniální dílo, kvůli kterému by měli lidi zvyklí pouze na americkou mainstreamovou produkci rychle utíkat a zajímat se i o zbytek filmového světa. Ale Parazit je dobrej. Nejlepší na něm je zajímavě se odvíjející příběh, nad jehož mnoha aspekty můžete popřemýšlet. Je to film originálně poukazující na rozdělení společnosti podle bohatství. Ale přeci jen tam vidím nějaký ten klasicky asijský patos, který zasahuje i do toho super příběhu, kvůli kterému se postavy občas nechovají úplně logicky (např. morseovka...). Taky mi nepřišlo moc realistické, jak hladce vklouzla chudina do svých rolí profesionálů pro boháče. Ale OK, je to taky komedie. Celkově však velmi dobrý asijský film. (8/10) (06.02.2020)

Parazit je film, o ktorom je najlepšie nič nevedieť. A potom sa to začne. Minúta za minútou, hodina za hodinou (má to 132 minút, ale nevadí to). Dej sa šponuje, je to svojím spôsobom zábavné a svojím spôsobom napínavé a mrazivé. Pritom netušíte, aký žáner pozeráte (!). Možno to nebudete vedieť ani po záverečných titulkoch (!!). Napriek tomu, alebo možno práve preto, je to skvelý, originálny film so scenárom, na aký by len tak niekto nemal odvahu (asi fakt len Kórejci). Fakt neviem, čo by som k tomu napísal bez spoilerov. Tak radšej už iba dodám, aby ste si to pozreli. Čím skôr, tým lepšie. Pre vás. (12.10.2019)

Parazit působí jak vztah s herečkou, která si své role nosí domů. Nikdy nevíte, kdo k vám večer vstoupí do dveří. Ponův snímek začíná jako nefalšovaná komedie, která se čím dál víc prolíná se sociálním dramatem, aby posléze bez varování začal film se svými hrdiny krutě účtovat. Osobně jsem napočítal šest žánrů, se kterými režisér pracuje a zajímavě je mixuje. Kdyby se Pon Džun-ho dokázal vyvarovat východoasijské řezničiny, koketoval bych i s pátou hvězdičkou. Už jsem v minulosti psal, že pokud mám s nějakou světově uznávanou kinematografií zásadní problém, je to právě jihokorejská pro svoji fascinaci násilím a nikdy neselhávající schopností šokovat prazvláštními duševními pochody a prapodivnými činy svých postav. Ponův kousek se tomu z převážné většiny dokázal vyhnout a i když jeho příběh o rozevírání nůžek mezi sociálními vrstvami pevně vězí v místní kultuře, sdělení je globálně srozumitelné. Pon si zaslouží pochvalu za to, že dokáže obratně manévrovat mezi zájmy nejrůznějších skupin divácké obce - je zábavný, originální, provokativní a nebojí se tvrdě ukazovat propastné rozdíly v příležitostech v navenek dobře prosperující a efektivně řízené společnosti. Ne vždycky si s Ponem rozumím, jeho Ledovou archu, kde se pokoušel rovněž o žánrový mix s povrchním poselstvím, považuju za selhání, Parazita ale s klidným svědomím můžu doporučit. Dejte té rodince ukázkových loserů ze suterénu šanci, pravděpodobně vás překvapí. Celkový dojem: 85 %. (22.10.2019)