Invalida
Invalid
Réžia:
Jonáš KarásekScenár:
Tomáš DušičkaKamera:
Tomáš JuríčekHrajú:
Gregor Hološka, Zdeněk Godla, Ivo Gogál, Daniel Fischer, Sväťo Malachovský, Sáva Popovič, Helena Krajčiová, Martin Šalacha, Oľga Belešová, Jevgenij Libezňuk (viac)Obsahy(2)
Divoké 90. roky. Šuštiakové súpravy, pestrofarebné saká, veľké magnetofóny, videoprehrávače, gýčová dancefloor hudba, videopožičovne na každom kroku, nové spoločenské pomery, záplava rôznych podvodníčkov, začínajúci organizovaný zločin a s ním spojené násilie a korupcia. V tomto čase a prostredí anonymného slovenského malomesta sa odohráva príbeh Laca Hundera – údržbára v múzeu, ktorý je hrdý na svoju prácu, ale kvôli svojej cholerickej povahe sa ocitne v nesprávnom čase na nesprávnom mieste. (Cinemart SK)
(viac)Recenzie (488)
V porovnání s tím, co jsem v rámci současné slovenské kinematografie dosud viděl, je Invalida malý filmový zázrak. Nekompromisní, černá, hulvátská komedie, která ale není vůbec hloupá a v žádném případě nekarikuje. Navíc tu pro hatery Zdeněk Godla dokazuje, že hrát opravdu umí. Zíral jsem, co všechno tvůrcům prošlo a dostalo se do filmu. Kdyby podobný námět natočilo divadlo Sklep v raných devadesátých letech, nikdo by se nedivil. Ale dnes? Respekt. Hodně jsem se pobavil. ()
Maďarská velryba zase na chvíli vyvrhla svého ojedinělého kreativce, ten po výborné Amnestii prokázal, že mu jde, na co sáhne, a nonšalantně vydefinoval zcela nový žánr, který se do terminologických análů moderní filmové teorie tímto zapisuje jako „bláznivá tragédie“. Veskrze originální černotumornou taškařici z prostředí devadesátkových hornouherských morgošů, socek a pravicových kriminálních struktur spolu s Dušičkou udrželi naprosto elegantně na míle daleko od fekálních trapáren, přičemž celou hrací dobu de fuckto jen brutálně lechtali tíživou lidskou tíseň, až se smála na celé kolo. Načež ani nevadilo to progresivně utopistické Együttélés, že dokonale vystřiženému mámtovpičistickému vozíčkáři je solidárně ochoten koupit walkmana akorát tak dobrotivý ghettový cigoš v šik uniformě SS. Doufám, že to kriminálník Godla dostal hotově a bez papírů, protože si svým přirozeným a až odzbrojujícím výkonem bezesporu zasloužil ulít každou vydělanou korunu před exekutorem! Prostě něco, o čem si můžeme v našich lůzrech a hnojích, sériově produkujících výhradně žinantní Langmajeroviny pro slaboduché smíšky a retardované hospodyňky, nechat akorát tak zdát. Paráda, kluci! P.S.: Postelová scéna krajně vyteplených neoprogresivců je naprostá dokonalost! ()
JA VÔBEC NECHÁPEM, KTO BY CHCEL ÍSŤ SÁM DOBROVOĽNE NA POLICIU. Invalidovi jsem moc nevěřil, ale zajímal mě. Kdybych ho neviděl, litoval bych - film prostě vtipný je (občas jednoduše, ale to vadí jen minimálně) a humorným způsobem vypráví o vážných věcech. Ať už je to rasismus, korupce nebo to, že ženy muže zklidňují (i když jsou často důvodem jejich neklidu). 70%. ()
Vynikajcí osvěžující zábava. Zdá se, že Slováci mají svůj zábavný klenot. Vtipná není jen samotná pointa, ale i dokonale napsaný postavy, které dostávájí do pusinky vymazlené dialogy, je to fakt radost sledovat takhle povedenou vtipnou hříčku. Už dlouho se mě nestalo, aby mě film taklhle upravil do smíchu. Budu doporučovat, kudy budu chodit. ()
║Rozpočet EUR990,000║ Tržby USA ║ Tržby Celosvetovo $1,652,534▐ Iná haluz! S takýmto úletom by som nerátal z našej produkcie ani náhodou. Trošku ľutujem, že som neišiel aj na to do kina, sa mi to podľa plagátu zdala riadna blbina, čo nakoniec aj bola ale dosť úderná, trefná. Režisér Jonáš Karásek sa teda zas osvedčil že vie náramne narábať s témami, ťažil z krásnych 90.rokov a dosť nápadito z toho ťažiť čo sa dá. /80%/ ()
Sociální komedie nebo retro revenge akčňák? Vlastně cokoli chcete. Svižně sestříhané a sympaticky odlehčené vyprávění trpí nelogičnostmi a balancuje na hranici dobrého vkusu, většinou se však udrží na té správné straně. A zvládne u toho velmi dobře bavit. Více zde. ()
Invalida likvidující zločince? Typický příběh o pomstě říznutý černou komedií ovšem není laciný pokus napodobit západ, ale plnohodnotné dílo Jonáše Karáska, který zde vytvořil unikátní podivanou s vlastním stylem. Přes povědmosti s jinými filmy, je to neuvěřitelně svý a říznutý slovenskem, což tomu dává neokoukaný nádech a život. Není to mišmaš vlivů, ale jedná se o ucelené dílo, které vás pobaví a k tomu naservíruje dobře vystavěný příběh. Postavy jsou vtipné, jedinečné a zapamatovatelné a to platí i pro jednotlivé scény. Je tu dobře vystavěný humor, příběh i akce. Jen škoda finále, které není celkově tak úderné, ať už jde o finální přestřelku nebo příběhové vyvrcholení. Ne že by to bylo špatné, jen to je "pouze" dobré, oproti skvělému zbytku! Přesto je to stále skvělý film, který stojí za vidění. ()
Jonáš Karásek je takový soft slovenský Emir Kusturica a jeho Invalida divoká balkánská, tedy pardon, slovenská jízda! Zábavná a originální crazy černohumorná nekorektní komedie se silným sociálním přesahem a s výbornými hereckými výkony... ()
Jako flinta od kapitána Flinta ♥ Aj dedo si zaslúži ()
„Z VÝSLEDKU VAŠEHO VYŠETŘENÍ VYPLÝVÁ, ŽE VAŠE OSOBNOST JE AKCENTOVANÁ DISOCIÁLNÍMI A EMOČNĚ NESTABILNÍMI RYSY HRANIČNÍHO TYPU…“ Věčně nasranej (a) mstící se invalida v akci. Bravo Slováci! Tahle kulervoucí píčovina – díky nadhledu a rasový nekorektnosti, dokáže pocuchat bránici! /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Tvůrci chtěli napodobit gangsterky Guy Ritchieho. 2.) Film podbarvuje hudba ve stylu Kusturicových „cikánských“ filmů. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ ne ()
Mě to bohužel moc nebavilo. Humorem mě to úplně minulo, postavy mě nezaujaly a ani samotný příběh mi nepřišel být zábavný či záživný. Je sice fajn, že Slováci zkusili něco neokoukaného ( akční finále je docela ok), ale nenašel jsem si k tomu cestu. Za mě trochu nuda. 5/10 ()
„Viete, nie som len policajt. Som aj spisovateľ.“ – „Čítal som od vás niečo?“ – „Napísal som jednu knihu a druhá je na ceste.“ Film, aký na Slovensku ešte nevznikol. Aspoň mne osobne fakt nenapadá nič celovečerné, čo by sa naňho aspoň čiastočne podobalo za posledných, čo ja viem, 30 rokov. A predtým už vôbec nie. Hej, v polovici tomu na chvíľu spadne reťaz, scenár vykazuje dramaturgické nezrovnalosti (niečo mi ušlo, alebo ako vlastne dopadla trojitá vražda v osade?), nie som si istý, či by skutočne v 90. rokoch skorumpovaného politika s kontaktmi na náckov a skinhedov dokázal poraziť ŤZP občan z ľudu a občas som mal pocit, že sa tvorcovia predsa len príliš utrhli a blbli len preto, že sa im podarilo do cameí nahovoriť isté tváre (nechcem spoilerovať), bez ktorých by to ale v konečnom efekte paradoxne bolo vyladenejšie. Niekedy je menej viac. Inak je to ale ozaj neskutočný film. Plný neuveriteľných hereckých výkonov (skvelý Gregor Hološka, ale báječní sú úplne všetci, vrátane dobrosrdečného Zdeňka Godlu, no všetko stálo na Hološkovi, ktorý veľmi dobre zahral rolu, ktorá sa výberom nevhodného herca mohla stať značným spôsobom nevydarenou a de facto zničiť celý film), prekvapivo výborný audiovizuál (soundtrack, strieľanie na auto), kvalitne vystihnutej atmosféry a nálad spoločnosti počas špecifických 9O. rokov, šialených nápadov (turbovozík, kladka, paternoster) a krásnych WTF momentov (zbrojný preukaz). Aj keď sa priznám, že nevedomky hajlujúci Róm v hitlerovskej uniforme trochu cez čiaru pripadal už i mne a to mám vo filmoch rád drsné vtipy. Takéto zábavné dialógy a báječné hlášky som každopádne v slovenskej kinematografii počul možno dva-tri razy v živote („Húkačku nepustíme?“ – „Nie. Tá sa púšťa len v zákonom stanovených prípadoch.“). ()
"Nemocnica je ako dekel. Tiež nás nezaujíma." Nasírací bombarďák Laco je skvělej. Flegmatickej Gabo ve značkový uniformě je možná ještě lepší. A poldové jsou tak báječně zoufalí, že jsem je snad až litoval. To všechno mě docela bavilo, ale opravdu ocenit dokážu hlavně ten nekorektní humor. Ten by naší hyperkorektní, progresívní a zelenoúdělový Evropě mohl způsobit nejeden vřed na elektromotoru. Naštěstí je pravděpodobný, že žádná opora Evropský komise pro lidský práva tuhle lahůdku neuvidí, protože se musí plně věnovat vrtění zadnicí v duhovejch pochodech a touhle primitivní zábavou nedokáže ani pohrdat. Aspoň doufám. ()
Parapomsta v paradigmatu devadesátek. Film bez bariér o bariérách kolem nás, občas černý jak díra v zemi bez deklu. Slovakian Guy Ritchie se sociální glosou, zahradním grilem z kanálového poklopu a bez starostí o drahé hadry. Napsat něco vtipného bývá jen část úspěchu. Vše je potřeba prodat na desetinu přesným timingem a způsobem projevu a tady se to i díky nedabovatelné „záhoráčtině“ daří. Ásal, ásal, to je šanca premenená.. ()
V Jonáše Karáska mám velkou důvěru, ale žánr černé komedie zároveň považuji za velice ožehavý, zrádný, pokud má být určen tak inteligentnímu a citlivému publiku, pro jaké už Karásek natočil silně nedoceněnou Amnestii (moje rec.), anebo fenomenální, leč v tuzemsku téměř neznámý kraťas The Swan (moje rec.). *** Na projekci jsem proto mířila s vnitřním napětím, a to i proto, že vychytrale sestříhaný trailer sliboval spíš poměrně prvoplánovou, byť údernou legraci. Ale jak říkám, v um Jonáše Karáska věřím, a i tentokrát se mi to vrchovatě vyplatilo. Invalid (slovenský výraz mi přijde trefnější, díky dvojsmyslu v angličtině – člověk, který najednou není „platný“) je totiž asi tak stejně prvoplánově legrační jako Haškův Švejk. *** A Švejka tu nezmiňuji náhodou. Nejenže je Invalid dílem stejně komplexním a vrstevnatým, ale ke Švejkovi se navíc přiznaně a poslušně hlásí. – Je přitom od Karáska dobře mířeným štulcem směrem k Čehúňom za to, že si museli počkat na Slováky, aby se jejich národnímu hrdinovi dostalo hlubšího pochopení, zaslouženého uznání a dialogické komunikace v aktuálním uměleckém díle – a přitom se to dnes, v čase, kdy je tak zapotřebí brát si s týmž břitkým a hořkým sarkasmem na mušku stále absurdnější a protilidštější směřování politiky i společnosti, vyloženě nabízí. -- Invalid se ale u Haška neinspiruje pouze charakterem hrdiny-vypravěče (Godla), jehož důsledně dobrotivá, milá povaha odhaluje systémové zlo a pokrytectví, ale především v samotném způsobu vyprávění (který například zdejšího uživatele Andertona irituje stejně, jako mě rozčiloval Haškův Švejk, když jsem se ho snažila číst v deseti letech) – totiž neustálým odbočováním od tématu. --- Následuje odbočka ke Švejkovi: Klíčovým slovem je tu „digrese“, odbočka: Švejk na začátku kapitoly začne o něčem vyprávět, ale hned se chytá nepodstatností, které ho od hlavní linie odvedou, a blaženě a ponořeně vypráví něco jiného: vedlejší epizodu, po níž se chytí další odbočky a pak další, až se epizody začnou řetězit a v divákovi/čtenáři – stejně jako zpočátku ve vyšetřovatelích – logicky narůstá nepříjemné napětí, netrpělivost, frustrace, až zoufalství, protože vypravěč se ne a ne vrátit k jádru věci, a my jsme mu vydáni napospas. V deseti letech jsem to u Švejka nezvládala, ale napodruhé, v pětadvaceti, už jsem to náležitě docenila a neskonale si zamilovala. Autor tu vyžaduje od čtenáře obrovské uvolnění se, důvěru, nadhled, přijetí, aby se nechal vláčet po zdánlivých odbočkách a postupně si vypěstoval zcela jiný druh soustředění na to, co se mu právě takto sděluje a kudy k němu z díla plynou specifické důležité informace. Aby pochopil, že ve Švejkovi právě není podstatné držet se jádra věci, respektive, že pravým jádrem věci je to, co se jedině touto cestou skrze spousty vedlejších příběhů teprve vynoří. Máme si v klidu procházet odbočkami, digresemi, zdánlivě legračními, tragikomickými historkami, které se řetězí jedna za druhou, a nechat epizody, ať se v nás střádají se svou vlastní výpovědní hodnotou, až po určité době z nich náhle ve vědomí vystoupí vzorec, těžiště i hlavní sdělení. A tím sdělením je hořko-smutná, bezradná, láskyplně upřímná reflexe nesmyslně krutého světa, ve kterém spolu/proti sobě žijeme, mocenského systému, na němž se podvoleni autoritám dobrovolně podílíme a poslušně si ubližujeme. My Češi – vidí i Karásek – ve skutečnosti svému Švejkovi jako národ hluboce nerozumíme. Máme ho – a tak ho i představujeme světu – za naivní, přihlouplou figurku, která neví, jak to ve světě autorit chodí, a tak se z nerozumu dostává do komplikovaných situací a budí smích. Jenže Švejk je ve skutečnosti bezelstně milující, inteligentní postava s pronikavým, čistým zrakem, jímž chytře odhaluje absurditu zla, zlozvyků, pokrytectví, předsudků, chování mocichtivých autorit a pokřivených charakterů – a potažmo celé absurdní struktury a zákonitostí naší „vyspělé civilizace“, která tu vůbec není pro lidi. A když si čtete Švejka jako dospělí, možná ve vás nejvíc utkví, po všech těch „veselých“ anabázích, jak prostými slovy popisuje absurditu stromů, které místo ovoce nesou oběšené lidské mrtvoly, nebo absurditu toho, že jeden člověk opravdu střílí do druhého člověka. Ryzí zlo války, viděné čistýma očima, které by pro mě působivěji nepopsal ani Bábel, Musil nebo Céline. *** Tak, a teď zpět k Invalidovi. Když se uvolníte a necháte se vláčet po mrazivě i výbušně veselých anabázích, které cikán Gabo obšírně vypráví vyšetřovatelům o hlavním hrdinovi a „dobrém chlapovi“ Lacovi (a v téhle rovině se Karáskovi podařilo plnohodnotně naplnit žánr černé komedie plné vtipných gagů a anekdot, což mnohým divákům k uspokojení postačí, aniž by je co složitějšího vědomě příliš rušilo, a mohlo by to na rozdíl od ryze intelektuální Amnestie přinést i širokou diváckou oblibu a kasovní zisk), dočkáte toho, jak se poznenáhlu skrze odbočky, vtípky a kulturní reference vynořuje ucelený příběh, který má svoji dramatickou linii, spád, nadčasovou výpověď a vyvrcholení v ideálně očistné katarzi. Jednak divoce za vlasy přitaženou politickou satiru v podobě thrillerového příběhu o hrdinovi, který se stane obětí bezskrupulózních zlosynů z mafiánsko-politického podsvětí a skončí na invalidním vozíku a s cejchem opilce, ale s věrnými druhy po boku dokáže zosnovat a do finále dotáhnout zaslouženou a sladkou pomstu, a dokonce i dosáhnout satisfakce, spravedlnosti a uznání a město navrch zbavit politického upíra. A jednak transformační příběh o průměrně zdevastovaném, zahořkle rezignovaném chlápkovi s pivním mozolem, který od sebe odežene syna i manželku, ale nakonec v sobě najde dost cti i Elánu, aby s tím něco udělal. *** Karásek tu spoustou tříštivé munice naráz střílí do společnosti, která je rasistická, zkorumpovaná, bezohledná, apatická, nežitelná pro lidi s hendikepem stejně jako pro lidi s potřebou rozletu, v níž jsou lidé odcizení sobě i druhým, vystresovaní, ponižovaní, omezovaní, protivní a morálně, duševně i fyzicky zdevastovaní (o to větší čest výjimkám), a která v lidech především zabíjí jejich potenciál, takže z mužských se buď stávají mafiáni a jejich poskoci, anebo chátrající chudáci se záchvaty bezmocného vzteku, který si vybíjejí na svých nejbližších. Je to film věnovaný z tohohle úhlu pohledu ženám, které chtě nechtě v sobě mají hlouběji zakořeněný smysl pro péči a v takové společnosti trpí o to víc. *** Je to zároveň film o soudržnosti, bratrskosti a rovnosti, která je dnes stále vzácnější (stejně dlouho jako Švejka bych tu mohla rozebírat nostalgický koncept německého Vinnetoua, protože Invalid ve své kompozici oba umně snoubí, a je to stejnou měrou zábavné jako smutně kritické zrcadlo naší doby). A přitom je to pořád zběsilá komedie s dobře rozpoznatelnou tarantinovskou kadencí (ostatně s Hanebnými pancharty jsem srovnávala už Amnestii - tady je to spíš ve stylu Hateful Eight (moje rec.))... *** Poznámka bokem: co mě nadchlo zvlášť, bylo umné lavírování mezi prostě anekdotickým a složitě dramatickým, děj posouvajícím humorem. *** Invalid ve mně zrál – z kina jsem odcházela překvapeně dobře a jednoduše pobavená, vrchovatě morálně uspokojená a navrch intelektuálně zasycená spoustou různě hluboce zanořených odkazů – a jak jsem se jím nemohla přestat zaobírat, teprve postupně mi docházelo, kolik výživného materiálu bylo do toho nahuštěného díla v různých spolu efektně komunikujících vrstvách konstrukčně vpraveno a jak nevyčerpatelně dlouho se o tom všem dá hovořit. Je to jako dum-dum střela, která do vás v relativně hladkém obalu černé komedie vpraví morálně i intelektuálně výbušný obsah s řadou přesahů, který se vám pak už nepřestane vrtat v hlavě, v srdci ani ve střevech, čímž ovšem jednak vzbuzuje nekončící pocity blaha a nadšení a jednak nemenší měrou řezavě mrazivé lechtání na svědomí. *** Jonáš Karásek je pro mě i nadále osobností s neporušenou integritou, vysokou inteligencí, zdravým humorem, širokým rozhledem a smyslem pro výzvy, rozvoj jehož filmařského umění je skutečně radost sledovat. *** (Česká premiéra v Lucerně, 12. 4. 2023.) () (menej) (viac)
První půlka je takový decentní průměr s pár solidními nápady, který mě relativně zklamal. Vždyť sakra. Ze všech stran slyším samou chválu, tak jak je možné, že mě to až tak moc míjí? No, pak přijde druhá polovina... Olda Šetrhendů vyjede do boje a já z toho umíral smíchy. Mít takové tempo celý film, asi nemám co vytknout. Takhle mě jen mrzí, že je ten „prolog" až moc dlouhý, protože tady se dalo vyřádit mnohem více. ()
A skutočne. Čísla pre tentokrát neklamú .. ()
Priznávam, ze som filmu nevenoval nejakú veľkú pozornosť, trailer zaujímavý, ale väčšinou je v ňom to najlepšie, preto som to bral s rezervou. Po dobrých ohlasoch a hodnotení som filmu dal šancu a prekvapko! Čo ma dostalo asi najviac je herecký výkon G. Hološka, ktorý bol fantastický. Jeho nervové výlevy, nešťastné trápenia v bežnom živote, hádky s manželkou či jeho šikovné ruky a kutilstvo, to všetko som si užíval. Atmosféra 90-tych rokov sa vydarila. Neviem ako sa toto podarilo, ale na slovenské pomery sa zrodil film, ktorý by si neurobil hanbu ani za hranicami, a to je asi najväčšia pochvala. Samozrejme aj tu nájdeme ten nekonečný problém v slovenských filmoch z posledných rokov - nezrozumiteľné dialógy, občas. Zvukári bacha na to... Malachovský nebol veľmi presvedčivý, určite by som ho vymenil, taký Godla sa ani nemusí veľmi snažiť-tomu sa vraví rola na mieru... Kusturica style vyšiel dokonale a slušne som sa bavil. Fakt by ma zaujímal Kusturicov názor na tento film. 80%. ()
Na nase pomery je to maly (teda vlastne dost velky) zazrak. ()
Jednoznacne najlepsia slovenska komedia za poslednych 10-15 rokov... ()
Súvisiace novinky
13. ročník cen Slnko v sieti ovládl Invalida
V pátek 26. dubna 2024 se v bratislavské budově Slovenského rozhlasu uskutečnil 13. ročník předávání slovenských národních filmových cen Slnko v sieti, na nichž byly oceněny výrazné počiny a tvůrčí… (viac)
NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD
Rok 2023 se uchýlil ke svému konci a přišel tedy čas, abychom vám stejně jako v předešlých letech opět představili výroční topky tří filmů a případně taky tří seriálů podle některých z… (viac)
Reklama