Režie:
Florian GallenbergerKamera:
Kolja BrandtHrají:
Emma Watson, Daniel Brühl, Michael Nyqvist, Richenda Carey, Vicky Krieps, Jeanne Werner, Julian Ovenden, Martin Wuttke, August Zirner, Nicolás Barsoff (více)Obsahy(2)
Drama Kolonie režiséra Floriana Gallenbergera je inspirovaný skutečnými událostmi odehrávajícími se v chilské kolonii Dignidad za Pinochetova režimu. Kolonii Dignidad založil a vedl bývalý nacistický lékař Paul Schäfer. V 70. letech, kdy z uzavřené kolonie utekli někteří z členů, se ukázalo, že v sektě docházelo k mučení Pinochetových odpůrců a k sexuálnímu zneužívání dětí. (Cinemart)
(více)Recenze (519)
Za totalitní vlády generála Pinocheta se ale děly věci. Třeba když se coby ctnostná a nábožensky založená (a jinak zatraceně pohledná) Emma Watson nechá dobrovolně zavřít do uzavřené kolonie, plné hrůzy a mučení politických vězňů a odpůrců režimu. Nejprve jsou to těžké práce na poli, pak psychický i fyzický teror ze strany vrchní dozorkyně a hlavně bývalého nacistického lékaře a zakladatele kolonie, který ujíždí na malých chlapcích. Důvod? Hledá svého milého, který se podílel na politickém převratu a v tomhle lágru se údajně ocitl. A jelikož při mučení schytal i velké množství elektrošoků, je tak trochu retardovaný. Vážně je? Nastupuje sklíčená atmosféra, ač je všechno tak trochu uhlazené a pořád filmové. Příběh milenců je totiž oproti zbytku smyšlený, osobně bych se nebránil přímému vyprávění bez obrušování reality. Snímek nicméně dokonale graduje, ač se nevyhýbá přihlouplým místům. Dalo by se říct: bez americké produkce, přesto s americkými nešvary a berličkami. Chybí nějaké psychologické hnití, přeci jenom přes 130 dní působení slizkého Michaela Nyqvista udělá své. Oceňuji nicméně konzistentnost, několik hutných scén a herecké obsazení (Daniel Brühl je velká jistota). ()
Miestami prihlúple, používajúce lacné klišé hollywoodských žánroviek. Zároveň ale s pevnou romantickou linkou a kontrastne k nej fascinujúco bizarné (mikrosvet kolónie, jej postáv a vnútorných zákonov). Diváka desiace krutosťou nadvlády a bezmocnosťou obetí, a hlavne celý čas VEĽMI napínavé. Nyqvistov záporák megahnusák. ()
To se takhle jeden podle anotace a angažovaného skučení místních pupušů o „mrazivém teroru“ a „bestiálních hrůzách“ málem třepe na další syrovou a krvavou traumatizující promakanost typu Salvádor nebo Vražedná pole, plnou poprav, mučení, píchání dětí a psychického teroru. A nakonec mu naservírují povrchní, kýčovitý, nedovařený a anemický romantický sračkol o tom, jak si nesympatický militantní německý marxista, jehož životním posláním je srát se do Čile a hrát si na Čegevaru, nabrnkne ultimativně koženou Hermionu a následně láska zvítězí i nad Pinočetem. Dankovi jednou unyle polechtají koule startovacími kabely, tolik k mučení, jednou v záběru projde chlapeček, co se tváří jako při návratu z nedělního ministrování, tolik ke zneužívání dětí. Párkrát se tam sugestivně zamračí trestuhodně nevyužitý dokonalý úchyl pan Nykvist a jinak se o ten „úděsný psychoteror“ stará stará stokilová Brunhilda, spíš xmíchu, než aby si člověk vyděšeně cpal před oči boa, která někdy ve druhé třetině hlavní hrdince naprosto nervydrásajícně poručí, aby přemístila kýbl s bramborami, a jednou dokonce totálně mrazivě nařídí děvčatům večerku a brutálně zhasne. No masakr!!! Ještě hodinu po skončení jsem samou úzkostí nemohl ani prdět! ()
Těch filmových oslích můstků bylo s koncem už příliš, nevím, jestli to tak bylo doopravdy, ale i kdyby ano, vyprávění to neposlouží a napětí a uvěřitelnosti příběhu to dost ubližuje. 70%. ()
Daniel Brühl, který působil při uvedení snímku velmi sympaticky a uvolněně, řekl, že mnoho drsných momentů a scén ze skutečnosti do filmu ani nedali, protože by to už bylo za hranou, věřím mu a stačilo to co jsem viděl, aby mně zase zůstal rozum stát nad tím co si vzájemně dokážeme působit za svinstva. Jako člověk, kterýmu se velmi hnusí agresivní chování mužů vůči ženám, jsem při některých scénách byl jak opařenej. Aby to zase nevyznělo špatně, film si rozhodně nelibuje v násilí, krutosti a sadismu a jako diváci jsme hodně ušetřeni a to co je ukázano perfektně zapadá do reálnosti vyprávění, aby sis udělal obrázek, co za bestii byl Paul Schäfer a jaký peklo museli zažívat lidi, co byli v kolonii. Emča s Danielem, potvrdili svou extratřídu a jsem šťastný, že v Emmě jsem viděl Lenu a ne Hermionu a doufám, že si i nadále bude pečlivě vybírat scénáře, protože její talent si to zaslouží. Film skvěle graduje, místy dodá velmi napínavé okamžiky, ale trošku ujel svým závěrem, ten mě přišel až moc americky zpracován. ()
Ne vždycky je to podmínkou, ale v případě tohoto filmu silně doporučuji si přečíst nejdřív celý obsah a vnímat jeho každé slovo, abyste věděli, do čeho jdete. Hodně to pomůže při samotném filmu, který diváka vhodí do centra dění, že se nestihne ani zorientovat. Vhodí ho ale tak nekompromisně, že jediné, na co se zaměří, je právě Daniel Bruhl a Emma Watson. No a ti ukázali, jak významnými postavami evropské kinematografie jsou, protože z jejich rolí jsem byl úplně vyřízený. Ale celý film není jenom o jejich rolích, jako, a to především, o celém příběhu, o kterém byste nevěřili, že se mohl v 70. letech v Chile stát. Jenže jak se říká, možné je na naší planetě opravdu všechno a tak jsem s hrůzou sledoval další bezpráví, jehož musel být náš svět svědkem,. Vtipné je, že i přesto, že o tom věděl, nijak zásadně proti tomu nikdo nebojoval. Opět tedy platí pravidlo, že co se děje uvnitř jakéhokoliv státu, většinou zůstane uvnitř tohoto státu. Po dlouhé době hodně kvalitní celoevropský film, který zasahuje až za jeho hranice jak příběhem, tak herci. I Michael Nyqvist si svojí postavu evidentně užil...Pořád Vám nepřijde divné, že za takovým příběhem zase stojí Němci? ()
║Rozpočet $14miliónov║Tržby USA $15,709║Tržby Celosvetovo $3,597,000▐ chýba tomu lepšia dravosť, lepšie vystavaný dej, a o klišé škoda hovoriť, toto teda moc nevyšlo /40%/ ()
Arbeit macht frei v Pinochetově Chile. Mrazivý film, v němž obsah o dost převyšuje formu... ()
I přes evidentní nedomyšlenosti, které padly za oběť dramatičnosti (spuštění alarmu po knockautování důchodecké dozorkyně, nikdo na ně nečekal u výlezu z tunelu atd.) mě to fakt bavilo. Bylo to opravdu napínavý a ta sekta si v ničem nezadala s ovečkami reverenda Jima Jonese z Jonestownu. Daniel Brühl dobře hraje mentála. ()
„PŘIŠLA JSEM SAMA, ABYCH TĚ NAŠLA…“ /// Láska mezi chilskejma kapkama krve… Nebaví mě mixování žánrů s romantikou. Nenadchnul mě hororově sladkej del Toro, a tady mám taky problém. Třeba s tím úvodem. Pak naštěstí dojde k převratu a Daniel vodjíždí na teplý místečko do Schäferova kulturního zařízení. Následující pasáže vocení hlavně sadisti amatéři, který ovšem přeječej nešťastníci zabouchnutý do Emmy. Náctiletí dostali svůj politickej thriller. Naštěstí dramatický části snesou přísnější měřítko a toho napínání je zde celkem dost. Hlavně ale nechápu, jak může z celýho příběhu vodejít jako největší frajer kapitán letadla, kterej vodehraje tak 2 minuty. Možná proto, že nejsem náctiletej… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Zachráním svět. Za každou cenu! 3.) Thx za titule „.Bac.“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** ()
Film jsem zpočátku ignoroval a podíval se na něj spíše z nouze a mile překvapil. Rozhodně bych se nenechal odstrašit žánry Drama/Romantický/Historický jako jsem se zlekl původně já, samotný námět je dostatečně zajímavý k zaujetí, že spolehlivě spadá i do žánru Thriller. Film sice není příliš drsný a dech vyrážející, jak by se dle popisu mohlo zdát, přesto napětí i atmosféra šlape perfektně, divák má obavy o hlavní postavy, jimiž jsou sympatická Ema Watson a Daniel Brühl. Za zmínku stojí i slizký Michael Nyqvist, kterého budete nenávidět od první zmínky. Kdo rád filmy o táborech s podivným režimem křížené s fanatickou náboženskou sektou bude spokojen. Story 7/10, Atmosféra 8/10, Gore 1/10, Vizuál 7/10, Akce 5/10, Napětí 7/10,Humor 5/10. Zábavnost 7/10.75% ()
V davových scénách patřičně dravé a pohlcující, v okamžicích teroru nutící odvrátit zrak. Jako celek, v poselství za svobodu ducha, mysli a samotného lidství, neselhávající; v možnosti, že něco takového je i v moderní historii reálné, pak fatálně depresivní. Při pohledu na bezchybnou Emmu a strhujícího Brühla rád odpustím pár drobných berliček, protože obsah tentokrát přebíjí důležitost scenáristické formy. ()
Přiznávám se, že jsem měla obavy z Daniela, jak to zvládne, protože jsem ho v nějaké výrazné roli ještě buď neviděla nebo mě zkrátka moc neuhranul. A to byla velká chyba. Hrál bravurně nejen v mučírně, ale i pak následně postiženého idiota. O Emmě jsem neměla vůbec žádné pochybnosti a její nenápadně nenávistné pohledy na jejich šéfovou byly všeříkající. Já nevím, do jaké míry bylo všechno reálné, ale i to málo, co bylo k vidění, musí vyděsit snad každého normálně smýšlejícího člověka. Skutečnost si už vůbec nedovedu představit, ale například podzemní tunely mluví už samy za sebe. Peklo na zemi o kterém jsem neměla ani ponětí, že existovalo, kde se málokomu podařilo uprchnout a kde Michael Nyqvist hrál vlka v rouše beránčím opravdu skvostně. Paul Schafer byl zrůda v lidské podobě v kolonii s názvem Dignidad a zcela popřel význam tohoto slova, protože o "důstojnosti" se v tomhle případě nedá vůbec mluvit. Drsné, šílené prznění lidských bytostí nejen tělesně, ale i duševně se mnou docela dost zacloumalo. ()
Jelikož mám Hermijónu ráda, tak sem si říkala, že film z prostředí sekty by mohl být fákt peckoidní a když mi bylo prozrazeno, že Hermijóna jde ve filmu do naha, nebylo co řešit. Hm, prej do naha...vždyť je tam píču vidět (bohužel jen slovně řečeno, píču právě neuvidíte) . No tak sem si zklamaně otřela uslintanou hubu a jala se pořádně věnovat ději. Naša malá čarodějnice má za manžela totálního kokota, co když třímá v ruce foťák tak je průser na světě. Takže se rychle zjistí, že fotit převrat a mlácení lidiček nebyl super nápad a milej Daniel putuje do kolonie Dignidad. Emmička ho má bohužel pro nás ráda a tak do kolonie dobrovolně vstoupí, aby mohla sloužit bohu. Pokud si bůh představuje jako ideální sloužení fakt, že celej den Emma dře jak kráva na poli, večer si chvilku pospí na rozvrzaný posteli a jako bonus dostává po hubě, tak pak teda slouží fakt luxusně. Pán a vládce Dignitentononce je pravej pánbíčkář. Všichni jsou hříšní a zaslouží trest, ale na prcání dětiček nic špatnýho nevidí. Přesně proto nesnáším náboženství, vždy se najde zmrd co ho zkurví v tomto případě zprzní. Emmča zažije šuk, teda šok hned jak zjistí, že ženy se s muži nesmí vídat a tak se jí její "dovolená" lehce protáhne, ale naučí se škrábat brambory jak nikdo jinej, nemluvě o tom jak zručně loupala kukuřici a jak se krásně obouchala, plus scéna kdy hlavní sestru (čti píču) přetáhne po tlamě latí, to se mi líbilo. Nakonec svého milého (čti debila) najde a začnou spolu plánovat útěk. No a ten se jim samo sebou podaří. To není spoiler, že zdrhnou muselo dojít každý lamě, když je film inspirovanej skutečnejma událostma, tak někdo asi prchnout musel no né? Dočkáme se tedy happy endu a důkazu že boží mlejny melou sice někdy kurevsky pomalu ale jistě. ()
Velmi zvládnutá půlhodina, která měla potenciál ukázat pomocí komparzu a rekvizit pro Evropana neznámý duch doby na "zadním dvorku USA". Tedy typický souboj mezi "demokraticky" zvoleným komoušem a fašistickým uzurpátorem v krvavém zápase, který pískal SSSR a USA pomocí financovaní obou radikálních skupin. Bohužel, nahlédnutí do minulosti v období studené války v Jižní a Střední Americe nám film nabídne jen velmi povrchně a místo toho představí něco, co má být oplocenou fanatickou sektou s doslova šokujícími praktikami a přitom je k nerozeznání od Bavorska. Vykreslení možná hrůzného zážitku tak fádním způsobem, že béčkový filmař s 1000 dolary na kontě dokáže podobné téma natočit dvěma kamerami úplně stejně nudně, ale dvakrát tak napínavější, no, tady se něco evidentně nepovedlo. Pro obtloustlé, umaštěné fanoušky Hermiony, případně fanynky netalentovaného Skopčáka, který konečně dostal roli, u které nemusel moc hrát, protože hodinu předstíral retardovaného, sázka na jistotu. Pro náročnější diváky, kteří čekají propracovanější psychologický pohled, ukázky lidské submisivity, zmanipulovanosti a nekritičnosti vůči umělé autoritě, případně nějaké vyhrocené a napínavé situace v oplocené sektě, kde se běžně zabíjí a mučí za neposlušnost, filmeček k nedělnímu obědu. Vše vystihuje scéna, kdy Timmymu nevědomky prozradí, že ho druhý den popraví plynem a on se tváří úplně stejně jako kdyby na netu hledal fake fotky nahé Hermiony s pérem v ruce. Největší strach o hlavní postavy tedy budete pociťovat tehdy, kdy Emička loupe brambory ostrým nožíkem. Řízne se? Bude téct krev? Bude brambora oloupaná rovnoměrně? Neprozradím! Vytrpte si ty scény o nervy sami! 60% ()
Dobře se na to kouká, Emma je samozřejmě skvělá, ale celý dojem kazí spousta drobností okolo celého plánu útěku, které jsou hloupé, nelogické a nesmyslné a potom i těžko uvěřitelné. ()
Velmi silný film o diktátorském režimu, kterému se filmaři nikdy moc nevěnovali (a takových je bohužel asi ještě hodně), tak snad tento film trochu přispěje ke všeobecnému povědomí. Osobní příběh ústřední dvojice je sice místy trochu přitažený za vlasy, ale jako film to funguje bezchybně. Pro Emmu Watson je to první dospělá životní role a snad už nehrozí, že by zůstala dětskou hvězdičkou (zdravíme Ruperta Grinta). Daniel Brühl je sympaťák i naživo. A Michaelu Nyqvistovi se omlouvám, že jsem ho po severské trilogii zařadil do TOP 5 nejnudnějších herců na světě. Po Kolonii ho povyšuji do TOP 5 nejslizštějších herců na světě. ()
Pokud bych měl ke Kolonii přistupovat jako k tzv. serióznímu filmu, který se pokouší analyzovat politickou situaci v Chile po Pinochetově převratu a zároveň zkoumá fungování uzavřených náboženských komunit, musel bych jít nekompromisně s hodnocením dolů, a to dost radikálně. Naštěstí poučený např. komentáře Andertona jsem od počátku nahlížel na Kolonii jako na dobrodružný thriller se silnou romantickou linkou, který politickou situaci po armádním puči vnímá jenom jako výchozí kulisu pro své vyprávění. V rámci žánru je to určitě nadprůměr, snímek je solidně obsazený, především Michael Nyqvist v roli šéfa sekty působí patřičně zkaženě a démonicky. Vyloženě si s tou rolí labužnicky pohrál. Ve scénáři by se dala pochopitelně najít slabší místa a oslí můstky, zejména ta poslední desetiminutovka, kdy Kolonie napodobuje finále z Arga, působí spíš úsměvně. Zatímco v Argu jste měli pocit, že vám ajatoláhové funí do zátylku, tady už závěr vyznívá poněkud naivně. Co je ale hlavní, prakticky po celou dobu si v rámci toho, čím chce film být, uchovává tempo a napětí. Jednoduše baví. Takže nemám důvod jít níž než na 4* a 75 % celkového dojmu. ()
Za časů, kdy pro USA a SSSR bylo vměšování stejně samozřejmé jako vyměšování a svá alotria páchala „chunta generala Pičoneta“, vytrhává chrabrá rytířka v nelesklé zbroji svou lásku ze spárů zla. Chudokrevně nejen co se týká explicity, s nevýraznou škrabkou brambor a vše objímající rutinou. Guru Míša Nyqvist, obzvláště když byl na pozadí kříž, působil docela znepokojivě, ale tam veškerá naléhavost Kolonie ztráty důstojnosti končí.. ()
I tento film je silný tím, že si scénáristicky i režijně dokázal poradit s námětem zdánlivě snadným - skutečnými událostmi v jedné z mála tehdejších latinskoamerických demokracií, v republice, která je spojena jednak jménem básníka Pabla Nerudy, jednak úspěchem československého fotbalu také s naší zemí. Vynikající herecké obsazení, jemuž vévodí Daniel Brühl a Emma Watsonová, doplněné neméně zdařilým zvládnutím masových levicových scén z posledních dnů demokratického socialistického režimu prezidenta Salvadora Allenda, i autentickým ztvárněním hrůzného ovzduší na santiagském Národním stadionu přirozeně vyúsťuje do neméně ponurého, ale o to přesvědčivějšího zachycení prostředí nacistické kolonie, v níž chilská tajná policie DINA svými mučitelskými praktikami jen dotváří obraz této přežilé nacistické hrůzy. Aktivity navenek demokratické německé ambasády proti vlastním státním občanům proto příliš nepřekvapí - tehdejší spolkové Německo se nacházelo právě uprostřed svého denacifikačního hodnotového desetiletí 1968-1977. Dobrodružný moment v tomto ztvárnění nepůsobí ani nahodile, ani rušivě. Divák nejenže se nenudí, ale - jak jsem stačil zaznamenat - po skončení filmu dokonce nadšeně a spontánně tleská. Má proč. ()
Reklama