skaut

• IPA: [skaʊ̯t]

• skaut

Z anglického scout — „zvěd, průzkumník, pozorovatel“.

• rod mužský životný

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	skaut	skauti / skautové
genitiv	skauta	skautů
dativ	skautu / skautovi	skautům
akuzativ	skauta	skauty
vokativ	skaute	skauti / skautové
lokál	skautu / skautovi	skautech
instrumentál	skautem	skauty

1. člen hnutí skautingu
2. profesionální vyhledávač talentů

1. člen skautingu

   • angličtina: scout, boy scout
   • francouzština: scout m
   • němčina: Pfadfinder m
2. vyhledávač talentů

   • angličtina: scout

1. (v českém prostředí) junák
2. —

• skautův
• skauting
• skautka
• skautský
• skautování
• skautství

• IPA: [skaut]

• tranzitivní

1. obejmout, sevřít

• skaušana

• IPA: [skøyːt]

Přes staroseverštinu z předpokládaného pragermánského *skautaz. Srovnej např. německé Schoß nebo anglické sheet.

• rod střední

1. (v anatomii) klín, rozkrok
2. pokrývka hlavy, čelenka; kápě
3. (v technice) elektroda

1. kelta
2. —
3. rafskaut

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2016-02-04]. Heslo skaut.

• Článek Skaut ve Wikipedii
• Téma Skaut ve Wikicitátech