kredenc

Možná hledáte kredens.

• IPA: [krɛdɛnt͡s]

• kre-denc

Z latinského credentia („víra“), odkud vzniklo např. i italské credenza („víra, důvěra“). Ve středověku panovníci nechávali ochutnávat pokrmy a nápoje dříve, než je sami požívali; přenesením významu se slovem credentia kromě ubezpečení, že pokrmy otrávené nejsou, označovalo i samotné ochutnávání, ve staré češtině označované slovesem kredencovati.^[1] Z toho se později vyvinul význam „servírovací stolek“ a z něj pak dnešní „skříň na nádobí či potraviny“.^[2]

• kredence

• rod mužský neživotný nebo ženský

• řidčeji, rod mužský neživotný

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kredenc	kredence
genitiv	kredence	kredenců
dativ	kredenci	kredencům
akuzativ	kredenc	kredence
vokativ	kredenci	kredence
lokál	kredenci	kredencích
instrumentál	kredencem	kredenci

• častěji, rod ženský

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kredenc	kredence
genitiv	kredence	kredencí
dativ	kredenci	kredencím
akuzativ	kredenc	kredence
vokativ	kredenci	kredence
lokál	kredenci	kredencích
instrumentál	kredencí	kredencemi

1. kuchyňská skříň na nádobí
   • Několikrát šlehnul jeho zrak obloukem ku kredenci, u níž seděl pan štábní lékař.^[3]
2. (zastarale) bufet, rychlé občerstvení
3. (církevní) postranní stolek na nádoby poblíž oltáře
4. (archaicky) ochutnání pokrmů s cílem vyloučit, že jsou otrávené
5. (archaicky) nádobí

1. kuchyňská skříň

   • angličtina: Welsh dresser, china hutch, cupboard, buffet
   • francouzština: vaisselier m, buffet m, crédence ž
   • italština: credenza ž
   • němčina: Anrichte ž, Kredenz ž
   • polština: kredens m
   • ruština: сервант m, буфет m
   • řečtina: σερβάν s, μπουφές m, σερβάντα ž
   • španělština: aparador m, alacena ž
2. —
3. —
4. —
5. —

1. příborník
2. bistro
3. —
4. —
5. —

• kredencká

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2014-04-17]. Heslo kredenc.

• Článek Kredenc ve Wikipedii