Přeskočit na obsah

Wenns

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Wenns
Centrum Wenns, pohled od severu
Centrum Wenns, pohled od severu
Wenns – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška962 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátRakouskoRakousko Rakousko
Spolková zeměTyrolsko
OkresImst
Wenns
Wenns
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha29,6 km²
Počet obyvatel2 081 (2021)[1]
Hustota zalidnění70,2 obyv./km²
Správa
StarostaPatrick Holzknecht
Oficiální webwww2.riskommunal.net/wenns
E-mailgemeinde@wenns.tirol.gv.at
Telefonní předvolba05414
PSČ6473
Označení vozidelIM
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wenns je obec v Rakousku ve spolkové zemi Tyrolsko v okrese Imst. Žije zde přibližně 2 100[1] obyvatel.

Obec leží na západním svahu Pitztal v údolí řeky Pitze a v údolí, kterým vede silnice do Fließ v oblasti Oberes Gericht přes sedlo Pillerhöhe. Obec je rozlohou nejmenší, ale počtem obyvatel druhá největší v Pitztalu a leží ve slunné údolní kotlině. Díky své centrální poloze se Wenns vyvinul v jedno z nejdůležitějších měst v údolí z hlediska osídlení a infrastruktury. Kromě hlavní obce patří k území obce také velké množství vesnic na jihovýchodních svazích pohoří Venet a Pillerského sedla.[2]

Obec má rozlohu 29,6 km², z toho 24,3 % je zemědělská půda,14,6 % tvoří alpské louky a 54,4 % lesy. Z celkové rozlohy je 28 % území osídleno.[3]

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

Na území obce Wenns je hlavním sídlem stejnojmenné městečko a další vesnice a osady:

Amishaufen, Anger, Auders, Audershof, Baustadl, Bergle, Bichl, Bieracker, Brennwald, Eggmahd, Farmie, Flickerloch, Georg-Matthäus-Vischer-Platz, Greith, Grenzstein, Hairlach, Klöfles, Langegerte, Langenau, Larchach, Matzlewald, Minköfle, Mühlhoppen, Mühlbach, Moosanger, Oberdorf, Obermühlbach, Ofen, Pirchach, Pitzenhöfe, Säge, Sankt Margarethen, Schweizerhof, Siedlung, Tränk, Unterdorf, Wiesle a Winkl.[4]

Sousední obce

[editovat | editovat zdroj]

Obec sousedí[2]

Schönwies Imsterberg Arzl im Pitztal
Zams Jerzens
Fließ Kaunerberg

První písemná zmínka o obci Wenns pochází z let 1163–1170, kde je uvedeno jako Wennes v kopiáři z kláštera Schäftlarn.[5] Název místa je starobylý a nejasného původu. V té době také dostával daně ze statků ve Wenns klášter Marienberg v údolí Vinschgau, což je doloženo v listinách z let 1164, 1178, 1181, 1219 a 1220. Některé z těchto listin byly dokonce vydány papeži, jako například listina z roku 1178, v níž papež Alexandr III. potvrzuje klášteru Marienberg majetek ve Wenns (zde psáno také Wennes). Kromě psaní "Wennes" se v této době setkáváme také s "Bennes", například v listině z roku 1164.

První písemná zmínka o vesnici Brennwald pochází z roku 1275, kde je uvedena jako Primwalden. V roce 1289 je doloženo vysvěcení kostela a oltáře svatého Jana ve Wense. Ves Piller, která v letech 1938–1955 patřila k obci Wenns, je poprvé zmiňována kolem roku 1300 jako Pilaer.

Kolem roku 1300 a 1331 se v listinách objevuje zmínka o rychtáři neboli Dorfvogt. Wenns měl od této doby jistě svůj vlastní Dingstuhl (volně: soudní fojtství), kde se venkovské obyvatelstvo scházelo pod širým nebem při soudních dnech. Podle tehdy zaznamenané listiny museli ve 14. a 15. století vesničtí rychtáři z Wennsu spravovat nižší soudy ve své obci pod dohledem soudce z Imstu, proto jsou v různých písemných záznamech označováni také jako "soudci z Wennsu". Tato pravomoc vesnického rychtáře z Wennsu však byla zemským knížecím výnosem z roku 1560 z velké části omezena nebo zrušena a byla podřízena přímo soudní pravomoci soudu v Imstu. O této minulosti dnes svědčí takzvaný Platzerhaus neboli soudcovský dům.[6]

Tyrolští panovníci udělovali úřad správce a soudce v Imstu jako služební právo, od roku 1500 jako zástavní právo, například pánům z Tänzlu a Schurfu a v roce 1682 hrabatům z Ferrari jako léno. Wenns byl do těchto dotací vždy zahrnut vrchností a soudem v Imstu.

Poprvé v roce 1809 – v době bavorské nadvlády nad Tyrolskem – a nakonec v roce 1826 převzal stát od hrabat z Ferrari zemský soud v Imstu a převedl jej pod svou správu. Od roku 1849 se nazýval okresní soud, od roku 1938 místní soud v Imstu a od roku 1945 opět okresní soud.

Od roku 1754 podléhal Wenns politické správě okresního úřadu Oberinntal se sídlem v Imstu. Imst se stal politickou obcí v roce 1811. Od roku 1868 patřil Wenns pod okresní správu Imst, v letech 1938–1945 pod okresní správu Imst.

Z hlediska diecézní příslušnosti prošel Wenns od první světové války rovněž změnou. Do roku 1918 patřil Wenns do diecéze Brixen. V důsledku válečných událostí a odtržení Jižního Tyrolska byla v roce 1918 zřízena pobočka knížecího biskupského ordinariátu v Innsbrucku. Dne 9. dubna 1921 byla vytvořena innsbrucká apoštolská administratura. O zřízení innsbrucko-feldkirchské diecéze bylo rozhodnuto již v konkordátu z roku 1933, k jejímu zřízení však nedošlo kvůli anexi Německa v roce 1938.

Teprve po druhé světové válce byla otázka samostatné diecéze znovu nastolena. Dne 24. září 1964 byl nakonec dosavadní apoštolský administrátor jmenován prvním diecézním biskupem v Innsbrucku. Děkanát Imst, do kterého farnost Wenns patří, prožil tuto pohnutou historii a nyní je součástí innsbrucké diecéze.

Vzhledem ke své poloze je hlavním místním zdrojem příjmů turismus, zejména lyžování, ač přímo ve Wenns žádné sjezdovky nejsou.

Z pamětihodností se zde nachází Stamserhaus, 700 let starý statek, nejstarší v Tyrolsku.[7][8]

Platzhaus

Platzhaus je třípatrový dům s renesančními freskami z roku 1550, který sloužil jako soudní budova.[7] V polovině 16. století nechal obecní rychtář Cristof Genewein dům vymalovat. Malby, největší monumentální malby svého druhu v Tyrolsku, obsahují náboženské motivy a 54 erbů zemí, panovníků, knížat, měst a cechů. Dům utrpěl rozsáhlé škody při velkém požáru v roce 1917, ale malby byly kompletně restaurovány.

Blason: V modré barvě zlatá doprava obrácená paže se soudcovskou holí.[9]

Znak byl obci Wenns udělen 3. prosince 1974. Wenns byl jediným místem v Severním Tyrolsku, kde soudil vesnický rychtář nebo soudce z Wenns. Erb připomíná tento samostatný soudní okres, který byl zrušen až v roce 1560.[2]

Barva obecní vlajky: žlutomodrá.[10]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Wenns na německé Wikipedii a Wenns na anglické Wikipedii.

  1. a b Dostupné online.
  2. a b c Wenns. tirolatlas.uibk.ac.at [online]. [cit. 2024-08-03]. Dostupné online. 
  3. Ein Blick auf die Gemeinde Wenns <70224>. www.statistik.at [online]. Statistik Austria, 2023-12-31 [cit. 2024-08-03]. Dostupné online. 
  4. Části a poloha Wennsu, znak a výlety. www.pitztal-web.cz [online]. [cit. 2024-08-03]. Dostupné online. 
  5. BITSCHNAU, Martin; OBERMAIR, Hannes. Die Urkunden zur Geschichte des Inn-, Eisack- und Pustertales. Innsbruck: Universitätsverlag Wagner: Tiroler Landesmuseen, 2012. (Tiroler Urkundenbuch). ISBN 978-3-7030-0469-8, ISBN 978-3-7030-0485-8. S. 157. 
  6. Geschichte von Wenns. Wenns [online]. [cit. 2024-08-03]. Dostupné online. (německy) 
  7. a b Tyrolské údolí Pitztal láme rekordy neobvyklostmi - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2011-11-24 [cit. 2024-08-03]. Dostupné online. 
  8. >Urlaub Wenns im Pitztal: Aktuelle Informationen über Ihren Urlaub Zell am See, Tirol. www.alpen-guide.de [online]. [cit. 2024-08-03]. Dostupné online. (německy) 
  9. Tiroler Wappen: Wenns. wappen.tiroler-landesmuseen.at [online]. [cit. 2024-08-03]. Dostupné online. 
  10. Gemeindewappen. Wenns [online]. [cit. 2024-08-03]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]