Přeskočit na obsah

Sucholec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxSucholec
alternativní popis obrázku chybí
Sucholec Desmanthus fruticosus
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbobotvaré (Fabales)
Čeleďbobovité (Fabaceae)
PodčeleďCaesalpinioideae
Rodsucholec (Desmanthus)
Willd., 1806
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Krávy v porostu sucholce v Austrálii

Sucholec[1] (Desmanthus) je rod rostlin z čeledi bobovité. Zahrnuje asi 24 druhů bylin i dřevin s jemně členěnými listy a kulovitými květenstvími. Je rozšířen v Americe od USA po Argentinu, některé druhy byly zavlečeny i do jiných částí světa. Desmanthus illinoensis má jedlá semena a je potenciálně využitelný jako luštěnina.

Sucholce jsou nejčastěji polokeře, řidčeji vytrvalé byliny nebo naopak keře či stromy. Listy jsou dvakrát zpeřené, s vytrvalými štětinovitými palisty, složené obvykle ze 2 až 6 párů hlavních jařem nesoucích drobné lístky. Mezi spodními páry jařem je často žlázka. Květy jsou uspořádány v jednotlivých, úžlabních, vejcovitě kulovitých hlávkách a jsou buď oboupohlavné nebo jsou spodní květy v květenství samčí nebo sterilní, bezkorunné a s krátkými staminodii. Kalich je zvonkovitý, zakončený krátkými zuby. Korunní lístky jsou téměř nebo zcela volné. Tyčinek je nejčastěji 10, řidčeji jen 5, a jsou volné a vyčnívající z květu. Semeník je téměř přisedlý a obsahuje mnoho vajíčko|vajíček. Čnělka je šídlovitá nebo na konci ztlustlá, zakončená vrcholovou bliznou. Plodem je podlouhlý, rovný nebo srpovitě zahnutý lusk s okrouhlým nebo zploštělým průřezem, pukající 2 chlopněmi. Semena jsou zploštělá, vejcovitá až eliptická.[2]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Rod sucholec zahrnuje asi 24 druhů. Je rozšířen v Americe od jv. oblastí USA po Argentinu. Nejvíce druhů roste v Mexiku (celkem 14, z toho 7 endemických). Některé druhy (např. D. acuminatus) mají výrazně disjunktní areál mezi oblastí jv. USA a v. Mexika a jižní částí Jižní Ameriky. Zástupci tohoto rodu povětšině chybějí v Amazonii. Ve Spojených státech má největší areál rozšíření D. illinoensis. Druh D. virgatus byl introdukován do tropické Asie, Afriky i Austrálie.[3][4]

Sucholce povětšině rostou v tropických a subtropických oblastech s obdobím sucha, v lesích, keřové a travinné vegetaci, podél vodních toků a v mokřinách, též na starých pastvinách a skalnatých místech.[3]

Některé druhy sucholce jsou pěstovány jako okrasné rostliny, krmivo či k zabránění erozi. Listy a vařená semena severoamerického druhu D. illinoensis jsou používána jako potravina, druh má využití i jako léčivo a je potenciálně využitelný jako luštěnina. Desmanthus virgatus (syn. D. pernambucanus) je pěstován jako krycí plodina a rozšířil se jako plevel v tropech téměř celého světa.[3][2]

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. a b WU, Delin; NIELSEN, I.C. Flora of China: Desmanthus [online]. [cit. 2015-02-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c Legumes of the World. [online]. Kew Royal Botanical Gardens. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-11. (anglicky) 
  4. International Legume Database: GENUS [online]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]