Přeskočit na obsah

SNC Demo-1

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
SNC Demo-1
Údaje o lodi
TypDream Chaser Cargo System
Výrobní čísloDC 101 Tenacity (1. let)
VýrobceSierra Space
Lockheed Martin
ProvozovatelSierra Space
Statusv přípravě ke startu
Údaje o letu
Datum startukvěten 2025 (nejdř.) (plánováno)
KosmodromCape Canaveral Space Force Station (CCSFS)
Vzletová rampaSLC-41
Nosná raketaVulcan Centaur
Místo přistáníShuttle Landing Facility, Kennedyho vesmírné středisko
Spojení se stanicí
Spojení se stanicíISS, port Unity nadir (ukotvení)
Navigace
Následující
SSC CRS-1

SNC Demo-1 (jinak též Dream Chaser Demo-1 nebo Dream Chaser Cargo-1 nebo DCC-1) je plánovaný první let automatické zásobovací kosmické lodi Dream Chaser k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Demonstrační mise má potvrdit schopnost lodi poskytovat NASA komerční služby v rámci programu Commercial Ressuply Services 2. Start se po opakovaných odkladech očekává nejdříve v květnu 2025. Délka mise dosud nebyla oznámena, ale původní plány pro demonstrační misi z roku 2000 počítaly s 82 dny letu na přelomu podzimu a zimy 2021.[1]

Kosmická loď Dream Chaser a nákladní modul Shooting Star

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Dream Chaser.
Prototyp lodi Dream Chaser při testování v roce 2013

Kosmická loď Dream Chaser je automatický, znovupoužitelný letoun schopný bezpečného horizontálního přistání díky aerodynamickému vztlaku vytvořenému dvěma křídly, která jsou při vertikálním startu částečně složena, aby se vešla do aerodynamického krytu rakety.[2] Pohon lodi Dream Chaser zajišťuje 26 malých raketových motorů se třemi samostatně ovládanými úrovněmi tahu pro jemné řízení i pro zásadní úpravy oběžné dráhy. Pohonnými látkami jsou kerosin a peroxid vodíku (H2O2).[3].Systém tepelné ochrany pro vstup a průlet atmosférou zajišťují dlaždice na bázi oxidu křemičitého (na většině spodku trupu a v horní část tepelného štítu) a z nového kompozitního materiálu TUFROC (Toughened Unipiece Fibrous Reusable Oxidation Resistant Ceramic) pokrývajícího příď lodi a náběžné hrany křídel.[4][5]

Dream Chaser přistává na vysouvací podvozek tvořený dvěma hlavními podvozkovými koly v zadní části letounu. Přední kolo je nahrazeno vyklápěcí opěrnou obdélníkovou ližinou, která se po každém použití vymění.[6] Délka letounu dosahuje 9 metrů, rozpěti křídel 7 metrů. Do vnitřního prostoru vede jediný poklop v zadní části trupu, který současně slouží jako místo připojení nákladního modulu Shooting Star. Kosmická může být k ISS připojena alespoň na 75 dní,[7] výrobce počítá se opakovaným použitím letounu při nejméně 15 misích.[8]

Nákladní modul Shooting Star je 4,6 metru dlouhý nástavec kónického tvaru určený pro spojení s kosmickou lodí Dream Chaser v její zadní části. Jednorázově použitelný modul obsahuje pohonný systém pro orbitální manévry celé sestavy, na jeho vnějšku je dvojice rozevíracích solárních panelů o celkovém výkonu 6 kW a také několik úchytných bodů pro vnější náklad určený k venkovní instalaci na ISS. Součástí modulu je také mechanismus určený pro připojení k příslušnému dokovacímu portu ISS.

Kosmická loď a modul mohou ve vnitřním hermetizovaném prostoru vynést k ISS zhruba 5 000 kg nákladu a dalších zhruba 500 kg na vnějších úchytných bodech.[9] Při zpáteční cestě pojme kosmická loď asi 1 250 kg nákladu určeného k dopravě na Zemi a nákladní modul dalších až 3 750 kg odpadu určeného k zániku v atmosféře společně s modulem. Celková hmotnost kosmické lodi a nákladního modulu dosahuje 18 tun.[10]

Příprava letu

[editovat | editovat zdroj]

Sierra Nevada poprvé oficiálně vyhlásila termín startu mise Demo-1 v srpnu 2019 a hovořila přitom o posledních měsících roku 2021.[11] Následovala však série odkladů vysvětlených především dopady celosvětové pandemie způsobené virem COVID-19 a technickými obtížemi – v listopadu 2020 byl termín startu odložen na rok 2022,[12] v květnu 2022 na únor 2023,[13] v září 2022 na léto 2023, [14] v březnu 2023 na (nejdříve) 17. prosince 2023.[15] Na přelomu května a června 2023 výrobce poprvé spustil elektrické systémy prvního kompletního exempláře DC-101 a začal testovat[16][17].

Tom Vice, generální ředitel společnosti Sierra Space, do níž byly vesmírné aktivity skupiny Sierra Nevada vyčleněny, koncem června 2023 naznačil brzké zahájení předletových zkoušek lodi v Armstrongově testovacím zařízení (Neil Armstrong Test Facility, NATF)[18] v Sandusky v Ohiu, které je součástí Glennova výzkumného střediska NASA, a oznámil, že se start plánuje na období od konce prosince 2023 do začátku února 2024.[19] O pouhý měsíc později však ředitel programu ISS Joel Montalbano[20] prohlásil, že NASA počítá s uskutečněním letu v první polovině roku 2024.[21] Jeho odhad byl realističtější, protože výrobce teprve na začátku listopadu 2023 oznámil, že loď Tenacity dokončil a začal ji připravovat na přepravu do NATF[22] s tím, že rozsáhlé testy by měly být dokončeny tak, aby loď mohla do konce roku dorazit na Cape Canaveral. Ke startu by pak mohlo dojít "někdy v březnu", ale přesný termín závisí také na připravenosti nové nosné rakety Vulcan,[23] jejíž první vypuštění se v té době teprve chystalo (a uskutečnilo se až v lednu 2024[24]).

Mezitím koncem ledna 2024 společnost v žádosti o schválení telekomunikačního provozu souvisejícího s letem a přípravou na něj, kterou podala u Federální komise pro komunikace (FCC), mluví o letu plánovaném na léto 2024.[25]

V NATF loď absolvovala sadu testů ověřujících její schopnost přestát složité podmínky při startu (rozsáhlé vibrace a hluk) a pobytu na oběžné dráze (extrémní hodnoty tlaku a teploty od -100 do + 120°C[26]), a to jak samostatně, tak společně s nákladním modulem Shooting Star, s nímž byla pro účely testování na vibračním stole na přelomu ledna a února 2024 poprvé spojena.[27] Úspěšné dokončení vibračních testů výrobce oznámil 7. března 2024[28] a 9. května informoval, že dokončil všechny testů v NAFT včetně tepelných a vakuových a brzy loď převeze do Kennedyho vesmírného střediska k závěrečné etapě přípravy na start.[29]

Mezitím v dubnu 2024 informoval generální ředitel Vice, že si je „velmi jistý”, že Dream Chaser svůj první let uskuteční ve čtvrtém čtvrtletí (roku 2024).[30] Společnost United Launch Alliance, výrobce raket Vulcan, který bude Dream Chasery vynášet, však v červnu 2024 zpochybnil dohodu se Sierra Space, že první let Dream Chaseru bude současně druhým startem Vulcanu.[31][32] ULA potřebovala provést druhý let a dokončit tak certifikaci, aby mohla pokračovat v programu dalších sjednaných letů, mimo jiné pro Vesmírné síly USA nebo se satelity navigačního systému GPS.[33] Proto druhý let provedla s pouhým simulátorem zátěže 4. října 2024.[34]

Tenacity dorazila na Floridu 20. května 2024,[35] aby v tamním Zařízení pro zpracování kosmických stanic (Space Station Processing Facility, SSPF) podstoupila akustické testy, testy elektromagnetického rušení a kompatibility a závěrečnou kontrolu a práci na systému tepelné ochrany kosmické lodi.[36] Počátkem srpna 2024 pak zahájila finální testování a předletovou přípravu lodi.[37] Na přelomu srpna a září 2024 podstoupil akustické testy také nákladní modul Shooting Star – byl vystaven zvukovému poli vyvíjenému sadou 48 velkých reproduktorů, kterými byl modul obklopen. Akustická hladina ve výši 140 decibelů simulovala hlukovou zátěž modulu během startu.[38][39]

V polovině září 2024 informovala programová ředitelka ISS Robyn Gatensová, že první let lodi se uskuteční v následujícím období, které začíná odletem Sojuzu MS-25 a příletem mise SpaceX Crew-9,[40] tedy během Expedice 72. Ovšem již o dva týdny později Sierra Space požádala FCC o přidělení dočasného oprávnění pro používání zdrojů elektromagnetického záření během z dalšího testování lodi Dream Chaser pro období od 30. listopadu 2024 do 29. května 2025[41] a NASA v polovině října potvrdila, že počítá se startem lodi nejdříve v květnu 2025,[42] tedy po skončení Expedice 72.

Průběh letu

[editovat | editovat zdroj]

Tenacity v sestavě s nákladním modulem Shooting Star vynese na oběžnou dráhu Země nosná raketa Vulcan Centaur v modifikaci VC4L[43] se 4 bočními urychlovači na tuhá paliva. Místem 2. startu Vulcanu[44] bude rampa SLC-41 Základny Vesmírných sil USA na Cape Canaveral (Cape Canaveral Space Force Station, CCSFS) na Floridě.

Loď poté běžným způsobem domanévruje k ISS a – podobně jako v případě nákladních lodí Cygnus nebo dříve první verze nákladních Dragonů – ke stanici bude pasivně ukotvena pomocí robotického manipulátoru Canadarm2, který ji zachytí ve zhruba v desetimetrové vzdálenosti.

Po zhruba 45 dnech[42] bude loď od stanice pasivně odpojena – opět pomocí Canadarm2 – a aktivně se od ní vzdálí a rozdělí se k samostatnému ukončení mise obou svých součástí. Nákladní modul Shooting Star s odpadem z ISS zanikne v horních vrstvách atmosféry, zatímco kosmická loď Tenacity po řízeném vstupu do atmosféry doplachtí k přistávací dráze Shuttle Landing Facility v Kennedyho vesmírném středisku a přistane na ni podobně, jako v minulosti přistávaly raketoplány Space Shuttle.

Užitečné zatížení

[editovat | editovat zdroj]

Při příletu na ISS

[editovat | editovat zdroj]

Údaje o obsahu a hmotnosti dopravovaného nákladu dosud nebyly specifikovány a budou upřesněny až nedlouho před startem. Obdobné mise nákladních lodí Cargo Dragon společnosti SpaceX na ISS obvykle přepravují:[45]

  • zásoby pro posádku, zejména potraviny a osobní věci,
  • vybavení pro výstupy do volného prostoru,
  • hardware pro údržbu a rozvoj stanice,
  • počítačové vybavení,
  • materiály a technika pro vědecký program NASA a jejích partnerů (včetně cubesatů určených k vypuštění na oběžnou dráhu).

Při návratu na Zemi

[editovat | editovat zdroj]

Loď při návratu na Zemi může odvážet ze stanice bezmála 2 tuny různého materiálu, nejčastěji výsledky vědeckých experimentů provedených na palubě stanice, nebo součásti vybavení stanice určené k výměně nebo opravám před znovupoužitím na stanici.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ ZAK, Anatoly. Source: The first mission of Sierra Nevada's Dream Chaser winged orbiter -- American incarnation of the Soviet Spiral space plane -- was penciled for a cargo delivery to #ISS from Sept. 14 to Dec. 5, 2021. twitter.com [online]. 2020-09-02 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. 
  2. ↑ FOUST, Jeff. Orbital, Sierra Nevada, SpaceX win NASA commercial cargo contracts [online]. 2016-01-14 [cit. 2024-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ CLARK, Stephen. After decades of dreams, a commercial spaceplane is almost ready to fly. Ars Technica [online]. 2023-11-01 [cit. 2024-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Thermal Protection Materials Branch - Reusable Materials - NASA [online]. 2023-04-10 [cit. 2024-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Tile Shop Prepping Heat Shields for Future Flights – Commercial Crew Program. blogs.nasa.gov [online]. 2015-06-26 [cit. 2024-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ GEBHARDT, Chris. Sierra Nevada names Dream Chaser cargo module, updates CRS2 progress [online]. 2019-11-19 [cit. 2024-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ KREMER, Ken. Sierra Nevada Unveils ‘Shooting Star’ Cargo Module for Dream Chaser Missions to ISS for NASA. Space UpClose [online]. 2019-11-30 [cit. 2024-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ www.sierraspace.com [online]. [cit. 2024-03-09]. Dostupné online. 
  9. ↑ FOUST, Jeff. Sierra Nevada Hopes Dream Chaser Finds “Sweet Spot” of ISS Cargo Competition [online]. 2015-03-18 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Sierra Nevada firms up Atlas V Missions for Dream Chaser Spacecraft, gears up for Flight Testing – Spaceflight101 [online]. 2017-07-19 [cit. 2024-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ SNC, Sierra Nevada Corporation |. SNC Selects ULA for Dream Chaser® Spacecraft Launches. www.sncorp.com [online]. [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ FOUST, Jeff. First Dream Chaser mission slips to 2022 [online]. 2020-11-18 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ SHEETZ, Michael. Weigel: The second Vulcan flight, carrying the first @SierraSpaceCo cargo Dream Chaser to the ISS, is currently scheduled for February 2023.. Twitter.com [online]. 2022-05-17 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. 
  14. ↑ FOUST, Jeff. Sierra Space’s Janet Kavandi says in a panel session on the Orbital Reef commercial space station that the first flight of Dream Chaser is now planned for next summer.. Twitter.com [online]. 2022-09-19 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. 
  15. ↑ BERGER, Eric. Dream Chaser is delayed again, raising questions about Vulcan launch plans. Ars Technica [online]. 2023-03-24 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Dream Chaser comes to life. Space Daily [online]. [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. 
  17. ↑ POJEZNÝ, Tomáš. Dream Chaser se posouvá blíže ke startu [online]. Kosmonautix.cz, 2023-06-05 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. 
  18. ↑ Neil Armstrong Test Facility - NASA [online]. [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Vice on Cargo Dream Chaser's timeline to inaugural launch: Shipping vehicle to NASA's Armstrong test facility this summer, then to Kennedy for integration with ULA by year end, and targeting launch in a window between late December and early February.. X.com [online]. 2023-06-27 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. 
  20. ↑ Joel Montalbano, International Space Station Program Manager - NASA [online]. [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ BERGER, Eric. NASA's Joel Montalbano said the agency's current expectation is that Dream Chaser's debut flight to the ISS will take place during the first half of 2024; but acknowledged that potential delays to the Vulcan rocket and spacecraft may require further adjustments to the right.. X.com [online]. 2023-07-25 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. 
  22. ↑ Sierra Space. Today, we are one step closer to enabling major breakthroughs in space as Dream Chaser Tenacity prepares for its journey to NASA Armstrong.. X.com [online]. 2023-10-31 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. 
  23. ↑ FOUST, Jeff. Sierra Space completes first Dream Chaser [online]. 2023-11-06 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ ČERNÝ, Jiří. Raketa Vulcan s lunárním landerem Peregrine úspěšně odstartovala a míří k Měsíci. VTM.cz [online]. [cit. 2024-01-08]. Dostupné online. 
  25. ↑ Application for Special Temporary Authority [online]. Federal Communications Commission, 2024-01-26 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. 
  26. ↑ Sierra Space’s Dream Chaser prepares for pre-launch journey to the Cape – Spaceflight Now [online]. [cit. 2024-05-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ Sierra Space unveils fully integrated Dream Chaser spaceplane amid testing campaign – Spaceflight Now [online]. [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ Sierra Space Dream Chaser Spaceplane Successfully Completes First Phase of Pre-flight Testing. www.sierraspace.com [online]. Sierra Space, 2024-03-07 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. 
  29. ↑ Sierra Space znovuobjevuje vesmírnou dopravu s Dream Chaser®. www.sierraspace.com [online]. 2024-05-09 [cit. 2024-05-10]. Dostupné online. 
  30. ↑ BRENNAN, Simona Riccardi,Morgan. Sierra Space CEO unveils new satellite product ahead of Dream Chaser launch, possible IPO. CNBC [online]. 2024-04-10 [cit. 2024-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ BERGIN, Chris. Cargo Dream Chaser solidifies ULA deal by securing six Vulcan Centaur flights [online]. 2019-08-14 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ FOUST, Jeff. ULA changes payloads for second Vulcan launch [online]. 2024-06-26 [cit. 2024-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ CLARK, Stephen. A mid-September test flight of Vulcan could permit a military launch this year. Ars Technica [online]. 2024-07-23 [cit. 2024-10-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ FOUST, Jeff. Vulcan competes second flight despite SRB anomaly [online]. 2024-10-04 [cit. 2024-10-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ NASA's Kennedy Space Center. The spaceplane has arrived!. X.com [online]. 2024-05-20 [cit. 2024-05-21]. Dostupné online. 
  36. ↑ GAROFALO, Meredith. Sierra Space's 1st Dream Chaser space plane aces key tests. Next stop: Florida launch site.. Space.com [online]. 2024-05-09 [cit. 2024-05-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ SALDANA, Shay. Sierra Space Commences Final Testing and Launch Preparations for Dream Chaser® Spaceplane at NASA’s Kennedy Space Center. Sierra Space [online]. 2024-08-02 [cit. 2024-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ SALDANA, Shay. Sierra Space Shooting Star® Cargo Module Completes Acoustic Testing at NASA's Kennedy Space Center. Sierra Space [online]. 2024-09-04 [cit. 2024-09-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ Sierra Space. During Shooting Star's acoustic test, the team placed stacks of purpose-built loudspeakers – each one a highly-engineered acoustic device – in 21-ft-tall columns surrounding the spacecraft. A total of 48 acoustic devices were used during testing.. X.com [online]. 2024-09-04 [cit. 2024-09-24]. Dostupné online. 
  40. ↑ SMITH, Marcia. ISS Prog Dir Robyn Gatens is speaking now. Says first flight of Dream Chaser will take place during this upcoming increment (that begins when Soyuz MS-25 leaves/Crew-9 arrives).. X.com [online]. 2024-09-17 [cit. 2024-09-22]. Dostupné online. 
  41. ↑ OET Special Temporary Authority Report. apps.fcc.gov [online]. [cit. 2024-10-16]. Dostupné online. 
  42. ↑ a b GARCIA, Mark. Crew-8 Awaits Splashdown; Expedition 72 Stays Focused on Science. blogs.nasa.gov [online]. 2024-10-15 [cit. 2024-10-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ Vulcan. www.ulalaunch.com [online]. [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. 
  44. ↑ BERGIN, Chris. Cargo Dream Chaser solidifies ULA deal by securing six Vulcan Centaur flights [online]. 2019-08-14 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. ↑ NASA’s SpaceX CRS-29 Mission Overview - NASA [online]. [cit. 2023-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=SNC_Demo-1&oldid=24321351“