Robert Gallo

Robert Gallo
Robert Gallo (2017)
Narození	23. března 1937 (87 let) Waterbury
Alma mater	Providence College Bostonská kolej Chicagská univerzita Thomas Jefferson University Pritzker School of Medicine
Povolání	virolog, onkolog, lékař, imunolog, biochemik, infektolog a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatel	National Cancer Institute
Ocenění	Cena Alberta Laskera za základní lékařský výzkum (1982) Prix Fondation ARC Léopold-Griffuel (1983) Charles S. Mott Prize (1984) Dicksonova cena za medicínu (1985) Laskerova-DeBakeyova cena za klinický medicínský výzkum (1986) … více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Robert Charles Gallo (* 23. března 1937 Waterbury, Connecticut) je americký výzkumník na rozhraní biochemie a medicíny. Sehrál významnou roli při objevení viru lidské imunodeficience (HIV) a jeho funkce jako infekčního agens odpovědného za syndrom získané imunitní nedostatečnosti (AIDS). Vyvinul krevní test na HIV a zasloužil se také významně o následující výzkumu HIV.

V roce 1996 byl spoluzakladatelem a pak i ředitelem Institutu lidské virologie (IHV) na Lékařské fakultě Marylandské univerzity v Baltimoru v Marylandu. Je také spoluzakladatelem biotechnologické společnosti Profectus BioSciences a spoluzakladatelem a vědeckým ředitelem Global Virus Network (GVN).

V letech 1980 až 1990 byl podle Ústavu pro vědecké informace nejcitovanějším vědcem světa a v letech 1983 až 2002 se umístil na třetím místě ve světě za vědecký dopad své práce. Stal se jediným držitelem dvou Laskerových cen. Publikoval více než 1 300 článků.

Gallo se narodil ve Waterbury v Connecticutu do dělnické rodiny italského původu. Jeho volba povolání byla ovlivněna předčasnou smrtí sestry na leukémii. Tomuto onemocnění zpočátku věnoval většinu svého výzkumu.

V roce 1959 získal bakalářský titul v oboru biologie na Providence College a v roce 1963 získal titul MD na Jefferson Medical College ve Filadelfii. Po dokončení lékařských atestací na univerzitě v Chicagu se stal výzkumným pracovníkem v Národním institutu pro rakovinu. Zde pracoval 30 let především jako vedoucí laboratoře biologie nádorových buněk.

Hlavní činností Gallovy laboratoře bylo studium retrovirů. V roce 1976 postdoktorantka Doris Morganová v jeho laboratoři zkoumala kultivační tekutinu aktivovaných lymfocytů (typ bílé krvinky) na možnou produkci růstových faktorů. Brzy byla úspěšná v pěstování T-lymfocytů a Gallova skupina jej identifikovala jako růstový faktor T-buněk (TCGF). V roce 1978 byl název změněn na IL-2 (interleukin-2).

Objev IL-2 významně posunul výzkum imunologie T buněk. Umožnil vědcům pěstovat T-buňky a studovat viry, které je ovlivňují, jako je lidský virus leukémie T-buněk nebo HTLV (první retrovirus identifikovaný u lidí).

V roce 1982 obdržel Gallo Laskerovu cenu: „Za své průkopnické studie, které vedly k objevu prvního lidského RNA nádorového viru (starý název pro retroviry) a jeho spojení s určitými leukémiemi a lymfomy.“

V roce 1984 Gallo a jeho spolupracovníci popsali, že jimi izolovaný retrovirus HTLV-III je příčinou AIDS.

V roce 1986 získal Gallo svou druhou Laskerovu cenu za: „Objev retroviru HIV-I, který je příčinou syndromu získané imunitní nedostatečnosti (AIDS)“. Stal se tak jediným držitelem dvou Laskerových cen.

V roce 1989 na konferenci o HIV/AIDS sponzorované katolickou církví ve Vatikánu Gallo účastníkům slíbil, že do roku 1992 bude k dispozici účinná vakcína.

V roce 1995 se svými kolegy Paolo Lussou a Fiorenzou Cocchim zjistil, že chemokiny jsou silné a specifické inhibitory HIV. To vedlo k objevu buněčného koreceptoru pro infekci HIV, protože to je molekula, na kterou se vážou molekuly inhibice HIV. Tento objev byl časopisem Science označen za jeden z nejlepších vědeckých objevů roku.

V roce 1996 Gallo, Robert R. Redfield a William A. Blattner založili Institut lidské virologie. V institutu v Baltimoru léčí více než 5 000 pacientů a 500 000 dalších pacientů na klinikách podporovaných tímto institutem v Africe a Karibiku.

V roce 2007 získal spolu s jeho týmem grant ve výši 15 milionů dolarů od Nadace Billa a Melindy Gatesových na výzkum preventivní vakcíny proti HIV/AIDS.

V roce 2011 spolu s jeho týmem obdrželi 23,4 milionu dolarů od konsorcia finančních zdrojů na podporu další fáze výzkumu a preventivní vakcínu proti HIV/AIDS. Granty na očkovací program IHV zahrnovaly 16,8 milionu dolarů od Nadace Billa a Melindy Gatesových, 2,2 milionu dolarů z vojenského výzkumného programu HIV americké armády (MHRP) a další financování výzkumu z různých zdrojů, včetně amerického Národního institutu zdraví (NIH).

Priorita objevu viru HIV se stala předmětem sporu. Luc Montagnier a jeho skupina v Pausteurově institutu ve Francii izolovala HIV téměř jeden a půl roku před Gallem, ale roli HIV při způsobování AIDS neurčila. Gallova skupina demonstrovala, že virus způsobuje AIDS a vyvinula techniky pro pěstování T buněk v laboratoři.

V roce 1985 podal Pasteurův institut žalobu proti patentu na test na HIV, který byl udělen dne 28. května 1985 Ministerstvu zdravotnictví a sociálních služeb Spojených států (HHS). V roce 1987 se obě vlády dohodly na rovnoměrném rozdělení výnosů z patentu, přičemž jmenovaly spoluobjevitele Montagniera a Galla.

V roce 2002 Gallo a Montagnier publikovali sérii článků, ve kterých uznali klíčovou roli toho druhého na objevu HIV.

V roce 2008 získali Montagnier a jeho kolegyně Françoise Barré-Sinoussi z Pasteurova institutu Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu za svou práci na objevu HIV. Gallo řekl, že je zklamán, že nebyl jmenován jako spoluobjevitel. Montagnier řekl: „Bylo důležité dokázat, že HIV je příčinou AIDS, a Gallo v tom hrál velmi důležitou roli. Je mi Roberta Galla moc líto.“

V roce 2005 Gallo spoluzaložil biotechnologickou společnost Profectus BioSciences. Tato společnost vyvíjí a komercializuje technologie ke snížení nemocnosti a úmrtnosti způsobené lidskými virovými onemocněními (včetně HIV).

V roce 2011 založil ve spolupráci s Williamem Hallem z University College Dublin a Reinhardem Kurthem z Institutu Roberta Kocha společnost Global Virus Network. Mezi její hlavní cíle patří zvýšení spolupráce a rozšíření vzdělávacích programů virologů a překonání mezer ve výzkumu, zejména v raných fázích virových epidemií.

• HIV
• AIDS
• Molekulární biologie
• Bakteriologie
• Virologie

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Robert Gallo na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Robert Gallo na Wikimedia Commons