Pasewalk
Pasewalk | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 53°30′18″ s. š., 13°59′25″ v. d. |
Nadmořská výška | 19 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Německo |
Spolková země | Meklenbursko-Přední Pomořansko |
Zemský okres | Přední Pomořansko-Greifswald |
Pasewalk | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 54,99 km² |
Počet obyvatel | 10 535 (31. 12. 2015) |
Hustota zalidnění | 191,6 obyv./km² |
Správa | |
Vznik | 13. století |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 03973 |
PSČ | 17309 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pasewalk je město v zemském okrese Přední Pomořansko-Greifswald v německé spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko. V roce 2015 zde žilo 10 535 obyvatel.[1]
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Město leží na východním břehu řeky Uecker. Sousední obce jsou: Fahrenwalde, Jatznick, Krugsdorf, Papendorf, Polzow, Rollwitz, Schönwalde a Viereck.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Město patrně vzniklo už v 11. století, se slovanským jménem Pozduvolc a krátce po roce 1250 získalo městská práva. Skládalo se z dolního města s kostelem sv. Mikuláše (poprvé zmíněn roku 1176) a horního města německých kolonistů s kostelem P. Marie. Obyvatelé se živili zemědělstvím a obchodem. Ve 14. století si město postavilo hradby a roku 1535 po velkých nepokojích přijalo reformaci. Za třicetileté války je nejprve dobyli Švédové a roku 1630 císařští, kteří město těžce zpustošili.
Roku 1720 město připadlo Prusku, které podporovalo jeho obnovu a usídlilo zde francouzské exulanty-hugenoty. Ti v kraji zavedli pěstování tabáku a město se stalo tržištěm tabákových listů. Po roce 1812 přicházeli do Pasewalku polští a ruští Židé, kteří si zde roku 1834 postavili synagogu. Od roku 1825 začalo budování silnic a Pasewalk se stal křižovatkou poštovních spojů, od roku 1863 také železničních (trati Berlín – Stralsund a Lübeck – Štětín). Roku 1900 překročil počet obyvatel 10 tisíc a v roce 1918 se zde léčil Adolf Hitler z následků otravy yperitem.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Mikuláše, gotická cihlová stavba s příční lodí na románských žulových základech. Věž, poškozená v roce 1945, má jen jednoduchou střechu.
- Kostel Panny Marie, trojlodní cihelná halová stavba s mohutnou věží v průčelí. Věž byla v roce 1984 stržena a obnovena v letech 1989-1994.
- Zbytky středověkých hradeb se dvěma branami (Mlýnská a Prenzlauská brána) a dvěma věžemi (Prašná a Kiek in de Mark).
- Renesanční lovecký zámeček ze 16. století.
- Bývalé lokomotivní depo, proměněné v železniční muzeum Pomerania s řadou historických lokomotiv a wagonů.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Mlýnská brána
-
Náměstí s kostelem P. Marie
-
Kostel P. Marie, vnitřek
-
Prenzlauer Tor
-
Kostel sv. Mikuláše
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Statistisches Amt Mecklenburg-Vorpommern Archivováno 5. 10. 2016 na Wayback Machine. (xls 360 kB)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pasewalk na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky města