Palestra

Palestra též palaistra (z řeckého παλαίστρα palaístra „zápasiště“, latinsky palaestra) byla plocha vysypaná pískem nebo štěrkem určená ke cvičení zápasů a obklopená sloupovím. Později se tento výraz používal jako synonymum pro řecký gymnasion. Byla součástí nejen gymnasií, ale též lázní.

V 6. století př. n. l. byla palestra čistě sportovně výchovné zařízení, které zajišťovalo vojenskou výuku. V 5. století př. n. l. se palestra stala běžným výchovným místem, kde probíhala nejen tělesná, ale též duchovní výchova a palestra se tak přiblížila gymnasionu.

Palestra v Pompejích. Vlevo se nachází bazén pro výuku plavání a cvičné námořní bitvy. Vpravo lze vidět řadu zuhelnatělých pařezů, pozůstatků stromů spálených erupcí.

Řecká palestra měla vždy obdobný tvar. Velký dvůr obklopený kolonádou (jako peristyl) členěný a doplněný několika prostory:

• ephebeum: převlékárna
• conisterium: cvičiště pro zápasníky
• coryceum: cvičiště pro pěstní zápasy
• sphaeristerium: cvičiště pro míčové hry
• elaeothesium: místnost na masáže

Palestry tohoto druhu se dochovaly v Athénách, Epidauru, Olympii, Priéné a Délu. Původně se nacházely na okrajích měst, později, když se stávaly veřejnými institucemi, se stavěly blíže k centrům měst (např. v Korintu, Pergamonu a Milétu).

U Římanů se palestry stávaly součástí veřejných lázní. Bohem palestry byl Hermés.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Palästra na německé Wikipedii.

• LÖWE, Gerhard; STOLL Heinrich Alexander. ABC Antika. Praha: Orbis, 1976. S. 181. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Palestra na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Palaestra v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích