Mezzovico-Vira
| Mezzovico-Vira | |
|---|---|
_055.JPG) | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°5′39″ s. š., 8°55′8″ v. d. |
| Nadmořská výška | 460 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Ticino |
| Okres | Lugano |
  Mezzovico-Vira Mezzovico-Vira, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 11,13 km² |
| Počet obyvatel | 1 371 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 123,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 6805 |
| Označení vozidel | TI |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mezzovico-Vira je obec ve švýcarském kantonu Ticino, okresu Lugano. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]
Obec leží v nadmořské výšce 460 metrů na pravém břehu řeky Vedeggio, asi 10 km severně od Lugana.
Sousedními obcemi jsou Monteceneri na severu, Capriasca na východě, Alto Malcantone a Torricella-Taverne na jihu a Gambarogno na západě.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Vesnice byla osídlena již v předřímské době; obě čtvrti jsou poprvé zmiňovány v listinách z roku 1335 jako Medio Vico a Vira.[2] Ve středověku patřilo Mezzovico k údolí Carvina, které zahrnovalo vesnice horního Vedeggia severně od Sigirina. Světským a duchovním centrem bylo Bironico. Mezzovico a Vira tvořily vždy jednu farnost, ale v duchovních záležitostech byly odděleny. V roce 1838 byl kostel S. Antonio v obci Vira povýšen na farní kostel. Druhý farní kostel S. Mamete, který patří k farnosti Mezzovico, pochází z románské doby. Ve 12., 15. a 16. století byl rozšířen. V posledních desetiletích 20. století byla na planině, kterou protéká řeka Vedeggio, dálnice, kantonální silnice a ��eleznice, postavena řada průmyslových a obchodních budov. Tento rozvoj je způsoben růstem luganské aglomerace, která zasahuje do údolí Vedeggio, a blízkostí dálničního příjezdu a železniční stanice Rivera.[2]
Dne 25. listopadu 2007 schválili voliči pěti obcí sloučení sedmi obcí v údolí řeky Vedeggio: Bironico, Camignolo, Medeglia, Rivera a Sigirino se tak měly sloučit do obce Monteceneri. Isone a Mezzovico-Vira sloučení odmítly. V důsledku toho se Státní rada rozhodla nepožádat Velkou radu kantonu Ticino o nucené sloučení obou obcí, které odmítly sloučení. Obec Mezzovico-Vira si tak zachovala svou nezávislost a je téměř zcela obklopena obcí Monteceneri.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Vývoj počtu obyvatel[2] | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1591 | 1801 | 1850 | 1900 | 1950 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | 2010 | 2020 | |||
| Počet obyvatel | 775 | 345 | 465 | 467 | 493 | 526 | 575 | 828 | 914 | 1174 | 1387 | |||
Hospodářství a doprava
[editovat | editovat zdroj]
Obcí prochází Gotthardská dráha a dálnice A2. Tradiční zemědělství bylo založeno na pastevectví na alpských a horských pastvinách v okolních horách.[2] Ve 20. století se však na dně údolí usadila také řada obchodních a průmyslových podniků, a to díky dobrému dopravnímu spojení a blízkosti luganské aglomerace.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mezzovico-Vira na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c d CROCI MASPOLI, Bernardino. Mezzovico-Vira [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2023-10-24 [cit. 2023-12-15]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mezzovico-Vira na Wikimedia Commons - (italsky) [1] – oficiální stránky
