Přeskočit na obsah

Melitopol

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Melitopol
Мелітополь
Nádraží v Melitopolu, nejživější místo ve městě
Nádraží v Melitopolu, nejživější místo ve městě
Melitopol – znak
znak
Melitopol – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška38 m n. m.
Časové pásmoUTC+2
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
OblastZáporožská
RajónMelitopolský
Melitopol
Melitopol
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha49,47 km²
Počet obyvatel148 851 (2022)
Hustota zalidnění3 008,9 obyv./km²
Správa
StarostaIvan Serhijovyč Fedorov (2020–2024)
Vznik1784
Oficiální webwww.mlt.gov.ua
Adresa obecního úřaduвул. К. Маркса 5
72312 м. Мелітополь
Telefonní předvolba6192
PSČ72300–72312
Označení vozidelAP
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Melitopol (ukrajinsky Мелітополь, rusky Мелитополь) je druhé největší město Záporožské oblasti na jižní Ukrajině; středisko stejnojmenného rajónu.

Ve městě žilo před ruskou okupací v únoru 2022 skoro 150 tisíc obyvatel obyvatel.

Město leží v rovinaté stepní krajině na říčce Moločna a je zastávkou na důležitém železničním i silničním tahu KyjevCharkovZáporoží.

Ruské období

[editovat | editovat zdroj]

Město bylo založené carevnou Kateřinou II Velikou roku 1784 na místě turecké osady Kyzyl-Jar dobyté roku 1769 ruskou armádou. Roku 1816 byl název změněn na Novoaleksandrovka, roku 1842 na Melitopol; název odkazuje na starořecké přístavní město (řec. Melitos – med), které se rozkládalo na blízkém břehu Azovského moře. S příchodem železnice se rozvinul obchod, bankovnictví a zejména strojírenství, které má silnou pozici dodnes.

V roce 1895 byla v Melitopolu uvedena do provozu první elektrárna.

Sovětské období

[editovat | editovat zdroj]

Během občanské války v Rusku se moc v Melitopolu několikrát změnila. Město bylo postupně pod kontrolou prozatímní vlády, ukrajinské Centrální rady, bolševiků, hejtmana Skoropadského, ozbrojených sil Jižního Ruska, pod Wrangelovou armádou, pod Machnovci a nakonec dne 31. října 1920 do města vstoupila Rudá armáda a nastolila sovětskou moc.

Ve 20. a 30. letech 20. století pokračoval rozvoj Melitopolu jako průmyslového a kulturního centra regionu. Byly budovány nové podniky, zakládány nové vzdělávací instituce a počet obyvatel rychle rostl. Ve stejných letech Melitopol trpěl hladomorem a stalinskými represemi.

Dne 6. října 1941 Melitopol dobyly německé jednotky a město bylo ručeno jako centrum Krymsko-tavrského obecného okresu, jednoho ze 6 okresů Říšského komisariátu Ukrajina. V Melitopolu byly prováděny masové popravy židovského obyvatelstva, ve městě a v jeho okolí bylo vytvořeno několik menších koncentračních táborů. Dne 23. října 1943 bylo město osvobozeno sovětskou armádou.

První poválečná léta byla věnována obnově válkou zničeného města. V letech 1950-1980 vznikly nové městské čtvrti.

Ukrajinské období

[editovat | editovat zdroj]

V prvním desetiletí ukrajinské nezávislosti prošla ekonomika Melitopolu hlubokou krizí. Městské podniky výrazně snížily objem výroby a některé se zastavily úplně. Ve městě byla masivní nezaměstnanost. Pozitivní ekonomické trendy se objevily až po roce 2000.

Ruská invaze na Ukrajinu

[editovat | editovat zdroj]

Dne 26. února 2022 během ruské invaze na Ukrajinu město obsadila ruská armáda.[1] V prvních týdnech po obsazení Ruskem, se v Melitopolu konaly masové protiruské protesty.[2] Dne 11. března 2022 byl starosta města Ivan Fedorov zatčen ruskou armádou a později jej ukrajinské úřady vyměnily za ruské válečné zajatce.[3] Pod ruskou mocí byla jmenována úřadující starostkou Galina Danilčenko.[4]

Dne 15. listopadu 2022 udělil ruský prezident Vladimir Putin Melitopolu titul Město vojenské slávy.[5] Po obsazení Melitopolu Ruskem začala probíhat rusifikace obyvatelstva, vymýtání ukrajinštiny, školy vyučují pouze v ruštině a do města jsou hromadně stěhováni Rusové.[6]

Městské autobusové linky zavedené v dobách Ukrajinské SSR byly postupně rušeny a dnes je Melitopol největším ukrajinským městem, kde městskou dopravu zajišťují pouze tzv. maršrutky.

Kultura a školství

[editovat | editovat zdroj]

Město je i dnes spíše venkovského rázu a nemá významnější kulturní památky kromě kostelíka Alexandra Něvského a Domu Ordiroviča. 10 km od města se nachází archeologická rezervace Kam'jani mohyly.

V Melitopolu je 22 škol.

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]
  1. Russia in control of Melitopol city as missiles strike across Ukraine. Al Arabiya English [online]. 2022-02-26 [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. «Вам что, российская власть не нравится?» Кремль очень хочет присоединить Запорожье к РФ. Вот как к референдуму готовят оккупированный Мелитополь — и что рассказывают его жители. Meduza [online]. [cit. 2023-09-02]. Dostupné online. (rusky) 
  3. "Семь часов с мешком на голове". Освобожденный мэр Мелитополя рассказал Настоящему Времени, как его обменяли на российских солдат. Настоящее Время [online]. 2022-03-18 [cit. 2023-09-02]. Dostupné online. (rusky) 
  4. Война Семнадцатый день. Онлайн «Медузы». Meduza [online]. [cit. 2023-09-02]. Dostupné online. (rusky) 
  5. Путин присвоил звание "Город воинской славы" оккупированным украинским городам Мариуполю и Мелитополю. Настоящее Время [online]. 2022-11-15 [cit. 2023-09-02]. Dostupné online. (rusky) 
  6. REPORTER, Isabel van Brugen News. Russia seeks to 'change demographics' of occupied Ukraine. Newsweek [online]. 2024-02-06 [cit. 2024-09-22]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]