Luca Toni

Luca Toni
V roce 2021
Osobní informace
Datum narození	26. května 1977 (47 let)
Místo narození	Pavullo nel Frignano, Itálie
Výška	193 cm
Hmotnost	88 kg
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice	Fotbalový útočník
Mládežnické kluby
1991–1994 Modena
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly) 1994–1996 1996–1997 1997–1998 1998–1999 1999–2000 2000–2001 2001–2003 2003–2005 2005–2007 2007–2010 2010 2010–2011 2011–2012 2012 2012–2013 2013–2016 Modena Empoli Fiorenzuola Lodigiani Treviso Vicenza Brescia Palermo Fiorentina Bayern Mnichov → Řím Janov Juventus Al-Nasr Fiorentina Verona 03200(7) 00300(1) 02600(2) 0310(15) 0350(15) 03100(9) 0440(15) 0800(50) 0670(47) 0600(38) 01500(5) 01600(3) 01400(2) 00800(3) 02700(8) 0950(48)
Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly) 2004–2009 Itálie 047016
Úspěchy
Mistrovství světa 2006 Itálie Německá fotbalová liga 2007/08 Bayern Mnichov Německý pohár 2007/08 Bayern Mnichov Německý superpohár 2007 Bayern Mnichov
Další informace
Web	www.lucatoni.com
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luca Toni (26. květen 1977, Pavullo nel Frignano, Itálie) je sportovní manažer, komentátor a bývalý italský fotbalový útočník. Mistr světa s italskou reprezentaci v roce 2006.

Po skončení fotbalové kariéry se v roce 2016 stal sportovním ředitelem ve Veroně. O roku 2020 má trenérskou licenci UEFA Pro.^[1] Od léta 2021 je komentátorem v televizi pro zápasy LM.^[2]

Vyrůstal v mládežnické akademii Modeny. Zde odehrál první utkání mezi dospělé v roce 1995 ve třetí lize. Odehrál zde dvě sezony a odešel do druholigové Empoli. Za sezonu odehrál jen 3 zápasy. Následujících třech sezonách hrál každou sezonu někde jinde. Nejprve ve třetiligové Fiorenzuole a v Lodigiani a pak v druholigovém Trevisu, zde vstřelil 15 branek a všiml si jej klub, který hrál v nejvyšší lize.

V létě 2000 jej koupila Vicenza. Zde odehrál první zápasy v nejvyšší lize. Při své první sezoně vstřelil 9 branek, ale nestačilo to na záchranu a klub sestoupil. V červenci 2001 jej prodali do Brescie za 30 miliard lir, což byl nejdražší přestup Brescie.^[3] Zůstal zde hrát dvě sezony a celkem vstřelil 16 branek z 50 utkání.

V létě 2003 byl koupen druholigovým Palermem. Sezonu zakončil vítězstvím ve druhé lize a postupem do nejvyšší ligy. Také vytvořil střelecký rekord soutěže, když vstřelil za sezonu 30 branek a stal se nejlepším střelcem. V následující sezoně vstřelil 20 branek a byl na 4. místě v tabulce střelců. Po skvěle odehrané sezoně byl koupen Fiorentinou. V sezoně 2005/06 vstřelil v lize 31 branek. Překonal tak klubový rekord Batistuty v počtu branek a stal se nejlepším střelcem ligy. Získal zlatou kopačku, což se nikdy žádnému italskému hráči nepovedlo. S klubem skončil na 4. místě, jenže kvůli korupci byl klub potrestán a nakonec skončila na 9. místě. V další sezoně, kvůli zdraví odehrál jen 29 utkání, i tak vstřelil 16 branek.

Dne 30. května 2007 jej koupil německý velkoklub FC Bayern Mnichov. Bylo mu již 30 let, ale díky jeho 24 brankám, klub vyhrál titul v lize, také vyhrál tabulku střelců a též vyhrál Německý pohár. V poháru UEFA došel do semifinále a stal se s 10 góly nejlepším střelcem. Ve druhé sezoně nic nevyhrál, ale i tak vstřelil 14 branek v lize. Sezona 2009/10 byla pro něj špatná, Trpěl zraněním a navíc se pohádal s trenérem van Gaalem.^[4]

Od 1. ledne 2010 byl zapůjčen na půl roku do Říma. V klubu odehrál celkem 17 utkání a vstřelil 5 branek. Pomohl klubu k postupu do finále italského poháru, který prohrál.

Po návratu do Bayernu mu byl ukončena smlouva ^[5] a on se rozhodl podepsat smlouvu s Janovem.^[6] V klubu se stal nejlépe placeným hráčem historie.^[7] V klubu hrál jen půl roku a byl poslán zadarmo do Juventusu.^[8] Zde vstřelil 100 branku v nejvyšší lize^[9] a sezonu uzavřel dvěma vstřelenými góly. Když nastoupil trenér Antonio Conte, neměl v klubu budoucnost. Trenér s ním nepočítal. Byl ale prvním střelcem, který se trefil v novém stadionu Juventus Stadium 8. září 2011 v přátelském utkání.^[10]

V lednu 2012 odešel hrát do klubu Al Nasru v Dubaji. Odehrál zde půl roku a od sezony 2012/13 byl ve Fiorentině.^[11] Již jako 35letý hráč odehrál 27 utkání a vstřelil 8 branek. Jenže po sezoně s ním fialky nepodepsali smlouvu a on si ještě prodloužil kariéru ve Veroně, kde podepsal na jeden rok.^[12] Jako 36letý hráč vstřelil 20 branek a skončil na 2. místě v tabulce střelců a pomohl klubu k 10. místu v lize. Klub jej přemluvil k prodloužení smlouvy o další rok a on ji přijal.^[13] V sezoně 2014/15 se stal opět nejlepším střelcem (spolu s Icardim) s 22 brankami a stal se tak jako 38letý nejstarším králem střelců.^[14] Opět s klubem prodloužil smlouvu^[15] s tím že bude poslední. V posledním zápase v kariéře vstřelil branku z penalty a pomohl k výhře nad mistrem z Juventusu. Bylo mu 39 let a byla to 157. branka v nejvyšší lize.^[16]

^[17]

• z Vicenzy do Brescie za 5 000 000 eur
• z Brescie do Palerma za 6 000 000 eur
• z Palerma do Fiorentiny za 10 000 000 eur
• z Fiorentiny do Bayernu Mnichov za 11 000 000 eur
• z Bayernu Mnichov do Janova zadarmo
• z Janova do Juventusu zadarmo

Za reprezentaci odehrál 47 utkání a vstřelil 16 branek. První utkání odehrál ve věku 27 let 18. srpna 2004 proti Islandu (0:2).^[19] Trenér Marcello Lippi na něj hodně sázel a do začátku MS 2006 odehrál dalších 17 utkání a vstřelil 7 branek. První branku vstřelil již ve druhém utkání 4. září 2004 proti Norsku (2:1).^[20] Tři branky (hattrick) vstřelil 7. září 2005 proti Bělorusku (4:1).^[21] Byl nominován na MS 2006, kde odehrál šest utkání. Vstřelil dvě branky a pomohl tak Itálii po 24 letech získat zlato.

I za trenéra Donadoniho hrál a přispěl 5 brankami k postupu na ME 2008, kde byl nominován a odehrál tam všechna utkání. Po turnaji si ještě zahrál v šesti zápasech a zúčastnil se Konfederačního poháru 2009. Posledním utkáním bylo právě na tomhle turnaji, proti Brazílii (0:3).^[22]

Reprezentace	Rok	Zápasy
		Fáze turnaje	Datum	Soupeř	Odehraných minut	Vstřelené branky	Výsledek
Itálie	MS 2006	1 zápas ve skupině	12. 6.	Ghana	82	0	2:0[23]
		2 zápas ve skupině	17. 6.	USA	62	0	1:1[24]
		Osmifinále	26. 6.	Austrálie	56	0	1:0[25]
		Čtvrtfinále	30. 6.	Ukrajina	90	2	3:0[26]
		Semifinále	4. 7.	Německo	74	0	2:0 v prodl.[27]
		Finále	9. 7.	Francie	120	0	1:1 (5:3) na (pen.)[28]
	ME 2008	1 zápas ve skupině	9. 6.	Nizozemí	90	0	0:3[29]
		2 zápas ve skupině	13. 6.	Rumunsko	90	0	1:1[30]
		3 zápas ve skupině	17. 6.	Francie	90	0	2:0[31]
		Čtvrtfinále	22. 6.	Španělsko	120	0	0:0 (2:4 na pen.)[32]

• 1× vítěz německé fotbalové ligy (2007/08)
• 1× vítěz 2. italské fotbalové ligy (2003/04)
• 1× vítěz německého poháru (2007/08)
• 1× vítěz německého superpoháru (2007)

• 1× na MS (2006 - zlato)
• 1× na ME (2008)
• 1× na Konfederačním poháru (2009)

• 2× nejlepší střelec 1. italské fotbalové ligy (2005/06 - 31 branek, 2014/15 - 22 branek)
• 1× nejlepší střelec 2. italské fotbalové ligy (2003/04 - 30 branek)
• 1× nejlepší střelec německé fotbalové ligy (2007/08 - 24 branek)
• 1× nejlepší střelec Poháru UEFA (2007/08 - 10 branek)
• Guerin d'oro (2005/06)
• Pallone d'argento (2005/06)
• Zlatá kopačka (2005/06)^[33][34]
• All Stars Team ESM (2005/06)
• All Stars Team MS (2006)
• Tým roku Serie A – 2014/15^[35]

Zlatý límec za sportovní zásluhy (2006) ^[36]

Řád zásluh o Italskou republiku (12. 12. 2006) z podnětu Prezidenta Itálie ^[37]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Luca Toni na italské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Luca Toni na Wikimedia Commons
• Profil hráče na Transfermarkt.com (anglicky)
• Profil hráče na National Football Teams.com (anglicky)

• Seznam italských fotbalových reprezentantů

Hráčská kariéra

Německá fotbalová Bundesliga 2007/2008 – FC Bayern Mnichov Brankář Oliver Kahn • Michael Rensing Hráči Christian Lell • Martín Demichelis • Lúcio • Philipp Lahm • Daniel Van Buyten • Marcell Jansen • Willy Sagnol • Breno • Zé Roberto • Bastian Schweinsteiger • Franck Ribéry • Mark van Bommel • Hamit Altıntop • Andreas Ottl • José Ernesto Sosa • Toni Kroos • Luca Toni • Miroslav Klose • Lukas Podolski • Jan Schlaudraff • Sandro Wagner Hlavní trenér Ottmar Hitzfeld

Reprezentační kariéra

Mistrovství světa 2006 – Itálie Hráči 1 Gianluigi Buffon, 2 Cristian Zaccardo, 3 Fabio Grosso, 4 Daniele De Rossi, 5 Fabio Cannavaro, 6 Andrea Barzagli, 7 Alessandro Del Piero, 8 Gennaro Gattuso, 9 Luca Toni, 10 Francesco Totti, 11 Alberto Gilardino, 12 Angelo Peruzzi, 13 Alessandro Nesta, 14 Marco Amelia, 15 Vincenzo Iaquinta, 16 Mauro Camoranesi, 17 Simone Barone, 18 Filippo Inzaghi, 19 Gianluca Zambrotta, 20 Simone Perrotta, 21 Andrea Pirlo, 22 Massimo Oddo, 23 Marco Materazzi Trenér Marcello Lippi Mistrovství Evropy 2008 – Itálie Hráči 1 Gianluigi Buffon, 2 Christian Panucci, 3 Fabio Grosso, 4 Giorgio Chiellini, 5 Alessandro Gamberini, 6 Andrea Barzagli, 7 Alessandro Del Piero, 8 Gennaro Gattuso, 9 Luca Toni, 10 Daniele De Rossi, 11 Antonio Di Natale, 12 Marco Borriello, 13 Massimo Ambrosini, 14 Marco Amelia, 15 Fabio Quagliarella, 16 Mauro Camoranesi, 17 Morgan De Sanctis, 18 Antonio Cassano, 19 Gianluca Zambrotta, 20 Simone Perrotta, 21 Andrea Pirlo, 22 Alberto Aquilani, 23 Marco Materazzi Trenér Roberto Donadoni