Kostel Nejsvětější Trojice (Český Dub)

Kostel Nejsvětější Trojice v Českém Dubu
Českodubský kostel Nejsvětější Trojice
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Liberecký
Okres	Liberec
Obec	Český Dub
Souřadnice	50°39′47,47″ s. š., 14°59′53,02″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	litoměřická
Vikariát	liberecký
Farnost	Český Dub
Status	filiální kostel
Užívání	bližší informace: o bohoslužbách
Současný majitel	Město Český Dub
Zasvěcení	Nejsvětější Trojice
Architektonický popis
Výstavba	do roku 1681
Specifikace
Délka	27 metrů
Šířka	14 metrů
Umístění oltáře	na východ
Stavební materiál	kámen, cihly a zdivo
Další informace
Kód památky	31680/5-4196 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Nejsvětější Trojice v Českém Dubu je raně barokní sakrální stavbou uvnitř hřbitovního areálu na vyvýšenině severně od náměstí Bedřicha Smetany, za bývalými hradbami. V architektonicky podobném stylu jsou i kaple Nejsvětější Trojice, márnice a hrobka českodubské průmyslnické rodiny Schmittů, které se v hřbitovním areálu také nalézají. Tyto stavby obklopuje hřbitov a celý areál, který patří do městské památkové zóny, je obklopen ohradní zdí. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.^[1]

Poprvé je hřbitovní kostel zmiňován v urbáři dubského panství z roku 1590 z něhož plyne, že původní kostel byl vystavěn po roce 1570. Nevelký kostel bez věže využívali luteráni, kteří přišli do Českého Dubu ve velkém počtu. Od začátku rekatolizace jej užívali katolíci. Už za třicetileté války byl však téměř celý zničen a zachovalo se z něj snad jen západní vstupní průčelí. Současnou raně barokní podobu získal kostel nejpozději v roce 1681.^[2] Nechali jej postavit Norbert Knauth z Fahnenschwungu, který byl majitelem dvora v Hořením předměstí Dubu, a Cyril Agricola z Limburku, který byl pánem na Rovni, jako poděkování za to, že za velké morové epidemie v 70. a 80. letech 17. století nebyly postiženy jejich rodiny. Po roce 1945 kostel značně zchátral. Dnes se využívá jen výjimečně, a to převážně pro pohřební obřady.

Zděná jednolodní orientovaná stavba obdélného půdorysu. Kostel má odsazenou apsidu polokruhově uzavřenou, která je částečně zapuštěna do hmoty lodi. Vnějšek kostela je členěn lizénami a segmentovými okny. Sedlovou střechu se zvalbením nad presbytářem kryje plech, který v 60. letech 20. století nahradil původní šindelovou krytinu. Ve východní části lodi na střechu nasedá oktogonální lucerna s cibulovou bání, makovicí a vrcholovým křížem. K severnímu průčelí je přistavěna přízemní sakristie s valbovou střechou rovněž krytou plechem. Kostelní loď prosvětlují segmentově zakončená okna zasazená v kamenných ostěních. Hlavní vstupní průčelí vrcholí dvouetážovým po stranách probíraným štítem s trojúheln��m zakončením. Štít je ve spodní část opatřený prázdnou nikou zasazenou do lizénového rámce. Nad vstupním portálem se pod zazděným oknem nachází kamenná deska s vytesaným nápisem: „ÆETERNO TOTIUVS VNIVERSITATUS / AVCTORI / TRINO ET VNI / IVSTITIÆ ET PROVIDENIÆ ABUSSO / MISERICORDIE PATRI PRINCIPIO ET / FINI EX QVO PER QVEM ET IN QVO SVNT / OMNIA / [ANNO 1681]“. Vnitřek kostela je hladký, v chrámové lodi je kazetovaný strop. V presbytáři je křížová klenba. Po obvodu kostela jsou osazeny kamenné náhrobky pocházející většinou z 19. století a na severním průčelí se nalézá pamětní deska připomínající smrti tří pruských vojáků roku 1866.

Zařízení kostela je z větší části původní. Hlavní oltář je raně barokní pocházející z roku 1663. Je portálový, sloupový, s rokokovými portály na kterých se nacházejí sochy sv. Tomáše a sv. Dominika. Oltářní obraz je současný s obdobím výstavby kostela, avšak nepředstavuje umělecky významné dílo. Pravý boční oltář je raně barokní z roku 1680. Je portálový, sloupový s obrazem Morových patronů. Levý oltář je rokokový, panelový z 2. poloviny 18. století. V kostele se nacházejí obrazy sv. Františka z Pauly z období kolem roku 1720, který má původní řezaný rozvilinový rám, a obraz Kmen Jesse z období kolem roku 1700, který je v původním řezaném rámu. Oválný pohřební štít rodiny Knauthů z roku 1771 je malovaný.

Vedle kostela se nachází hrobka rodiny Schmittů v klasicistním stylu. Nad kryptou, která je obklopena volný schodištěm s balustrádou a sochou zpodobňující Lásku, je čtvercová kaple sklenutá kopulí s lucernou. Na jejích třech bocích je členěná edikulami s mramorovými alegorickými sochami od F. Schwarze z Drážďan. Vnitřek je prázdný.

V areálu hřbitova se nachází také hrobka rodiny Lehrerů. Jedná se o pseudorenesanční edikulu s mramorovou sochou Madony od bratří Schwarzů z Drážďan.

• EDEL, Tomáš. Českodubsko v památkách 12.-20. století. Vyd. 1. Český Dub: Podještědské muzeum, 2006. 167 s. ISBN 80-239-6186-1. S. 70.
• KŘÍŽKOVÁ, Olga. Soupis nemovitých kulturních památek v libereckém kraji (A-Le). Liberec: Národní památkový ústav, 2010. 272 s. ISBN 978-80-903934-2-4. S. 47. 
• POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech A/J, sv. I.. Praha: Academia, 1977. 644 s. S. 212. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Nejsvětější Trojice na Wikimedia Commons
• Pořad bohoslužeb v kostele Nejsvětější Trojice, Český Dub (katalog biskupství litoměřického)
• Bohoslužby ve filiálním hřbitovním kostele Nejsvětější Trojice, Český Dub na webu církev.cz/bohoslužby
• Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice v Českém Dubu na stránkách hrady.cz

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.