Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Vilémov)
| Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vilémově | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Děčín |
| Obec | Vilémov |
| Souřadnice | 50°59′19,67″ s. š., 14°19′46,29″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | děčínský |
| Farnost | Velký Šenov |
| Status | filiální kostel |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Zasvěcení | Nanebevzetí Panny Marie |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | 1728–1731 |
| Další informace | |
| Kód památky | 14619/5-4074 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poutní[1] kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vilémově je barokní sakrální stavbou stojící na vyvýšenině v západní části obce.[2] Od roku 1958 je zapsán v seznamu kulturních památek.[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]V obci Vilémov byla studánka, na niž byla podle tradice zapsané v místní kronice navštívena na pastvě dvěma anděly nemocná adoptivní dcera sedláka Grohmana 19. října 1646. Andělé jí prý při prvním setkání pouze podali k napití pohár vody nabrané ze studánky. Při příštím setkání si na radu andělů omyla oči a nohy ve studánce. Poté se dívka uzdravila. Zpráva o tom se rychle rozšířila a majitel panství hrabě Jáchym Slavata zde dal postavit kamennou kapličku s obrazem[4] Bolestné Panny Marie.[5][6] V letech 1728–1731 nechal na tomto místě Slavatův dědic Leopold Antonín Salm-Reifferscheidt (1699–1769)[4] postavit stavitelem Z. Hoffmannem z Lipové kostel[2] Panně Marii jako poděkování za to, že přežil napadení velkým medvědem (na náhrobku Leopolda Salma jsou zaznamenána data nebezpečných událostí, při nichž hrabě vyvázl životem).[4] Tento filiální kostel byl zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie. Patřila do něho i rodinná hrobka Salm-Reifferscheidtů, kteří dali kostel vybudovat. Na hlavním oltáři byl ve výklenku umístěn obraz Panny Marie (tzv. černá Madona). Celé místo bylo postupně zkrášlováno a až do josefínských dob sídlil při kostele poustevník. Na den Nabevzetí Panny Marie sem přicházela od 17. století, a zvláště v 18. a 19. století četná procesí. Silné zastoupení v těchto procesích měli katoličtí lužičtí Srbové.[5][6]
Architektura
[editovat | editovat zdroj]
Kostel je dílem lipovského stavitele Zachariase Hoffmanna (1678–1754). Je jednolodní, obdélný s půlkruhovým presbytářem. V ose kostela se nachází dřevěná obdélná sakristie. Na průčelí jsou pilastry a štít s křídlatými zdmi a segmentovým ukončením. V ose je segmentem ukončený portál s rovnou nadpražní římsou. Zde umístěný salmovský znak s letopočtem[2] 1726[1] označuje patrně rok, ve kterém se hrabě Leopold ze Salm-Reifferscheidtu (1699–1769) rozhodl postavit kostel. Okno v průčelí je oválné. Ve štítě se nachází nika se sochou sv. Leopolda od Kr. Riedla z Velkého Šenova z roku 1736. Uvnitř má kostel valenou klenbu s lunetami a závěr kostela je sklenut konchou s lunetami.[2]
Vybavení
[editovat | editovat zdroj]Hlavní oltář z let 1733–1734 je sochařským dílem D. Mariniho. Je na něm černá Madona s anděly a skupinou Zvěstování Páně na brankách. Boční oltáře pocházejí z 2. poloviny 18. století a jsou zasvěceny sv. Jiljí a sv. Vincenci Ferrerskému. Náhrobník hraběte Leopolda Salma pochází z roku 1774. Je opatřen postavou Chrona. V kostele se nachází barokní Ukřižování s Bolestnou Pannou Marií a sv. Janem pod křížem a také pozdně barokní socha Immaculaty.[2]
Okolí
[editovat | editovat zdroj].JPG)
Na stráni pod kostelem je obezděný pramen a nad ním malá výklenková kaple s reliéfem Piety, která je datována do roku 1713. Za kostelem je vilémovská křížová cesta. Jedná se o výklenkové kaple s reliéfy. V ose presbytáře se nachází dřevěná kaple Božího hrobu s kamennou sochou ležícího Krista z roku 1765 od sochaře M. Fibicha ze Šluknova.
Na schodišti vedoucím ke kostelu se nacházejí sochy sv. Vojtěcha, sv. Rozálie, sv. Václava, sv. Šebestiána, sv. Jana Nepomuckého, sv. Rocha a andílků od Kr. Riedla, který je vytvořil v letech 1739–1741. Na mostě pod kostelem stojí socha sv. Josefa a sv. Anny z roku 1744 též od Kr. Riedla. Byly zde i sochy sv. Donáta a sv. Floriána, které však jsou zničeny.[2]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kostel Nanebevzetí Panny Marie (2006) -
Kostel Nanebevzetí Panny Marie (2006) -
Kostel Nanebevzetí Panny Marie (2006) -
Kostel Nanebevzetí Panny Marie (2006) -
Schodiště před kostelem (2006) -
Socha sv. Josefa (2006) -
Socha sv. Anny (2006) -
Socha anděla (2006) -
Socha anděla (2006) -
Socha sv. Jana Nepomuckého (2006) -
Socha sv. Rocha (2006) -
Socha sv. Václava (2006) -
Socha sv. Šebestiána (2006) -
Socha sv. Vojtěcha (2006) -
Socha sv. Rozálie (2006) -
Kostel Nanebevzetí Panny Marie (2015) -
Kostel Nanebevzetí Panny Marie (2015) -
Kostel Nanebevzetí Panny Marie, portál (2015) -
Kostel Nanebevzetí Panny Marie (2015) -
Kostel Nanebevzetí Panny Marie (2015) -
Kostel Nanebevzetí Panny Marie (2015) -
Staré schodiště (2015) -
Studánka (2015) -
Studánka (2015)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 1997, ISBN 978-80-7195-121-6, str. 244–246
- ↑ a b c d e f POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech T/Ž. 1. vyd. Praha: Academia, 1982. 640 s. Kapitola Vilémov /Děčín/, s. 227.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-28]. Identifikátor záznamu 125014 : kostel Zvěstování P. Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. Kapitola Vilémov (okres Děčín, 1e), s. 282.
- ↑ a b ENDLER, Franz Johann. Das soziale Wirken der katholischen Kirche in der Diözese Leitmeritz (Königreich Böhmen). Vídeň: Mayer & Komp., 1903. S. 417. (němčina)
- ↑ a b HOPPE, Alfred. Des Österreichers Wallfahrtsorte. Vídeň: St. Norbertus-Verlag, 1913. S. 917. (němčina)
