Přeskočit na obsah

Karel Kohout

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karel Kohout
Základní informace
Narození26. srpna 1726
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí6. srpna 1784 (ve věku 57 let)
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Žánryklasická hudba a duchovní hudba
Povoláníhudební skladatel, loutnista, houslista a státní úředník
Nástrojeloutna
PříbuzníJosef Kohout (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Ignác Augustin Kohout, také Carolus Ignatius Augustinus Cohaut, nebo Karl Kohaut (pokřtěn 26. srpna 1726, Vídeň[1]6. srpna 1784 tamtéž) byl rakouský loutnista, houslista, hudební skladatel a státní úředník českého původu.

Byl pokřtěn ve vídeňském svatoštěpánském dómu jako syn Jacoba Carla Kohauta (hudebníka z Prahy a dvorního hudebníka Františka Karla Schwarzenberga a jeho manželky Elizabeth, rozené Filade z Olomouce. Hudební vzdělání získal zřejmě u svého otce. Kromě houslí si překvapivě zvolil za svůj druhý hlavní nástroj loutnu. Překvapivě proto, že její obliba právě v době měla již klesající tendenci. Loutnistou a skladatelem byl také jeho mladší bratr Josef Kohout.

Z existenčních důvodů byl od roku 1758 koncipientem a od roku 1778 tajemníkem Císařské dvorní a státní kanceláře. Nicméně si získal značnou oblibu budoucího císaře Josefa II., který jej bral s sebou na své zahraniční cesty. Na oslavu Josefova zvolení císařem Svaté říše římské ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1764 zkomponoval dvě slavnostní kantáty a obdržel za ně od císaře zlaté hodinky. V roce 1766 byl císařem dokonce pasován na rytíře.

Na pravidelných nedělních akademiích pořádaných u barona Gottfried van Swieten poznal hudbu Palestriny a Johanna Sebastiana Bacha. Zde se také seznámil s Josephem Haydnem a Wolfgangem Amadeem Mozartem a společně s nimi i koncertoval.

V této době byl považován za nejlepšího vídeňského loutnistu. Jako skladatel zkomponoval velké množství skladeb pro loutnu v nejrůznějších kombinacích, od sólové loutny, přes komorní soubory až po koncerty s orchestrem.

Dochovaná díla

[editovat | editovat zdroj]

Orchestrální skladby

[editovat | editovat zdroj]
  • 12 symfonií
  • 7 loutnových koncertů
  • Koncert pro kontrabas a orchestr D-dur

Vokální skladby

[editovat | editovat zdroj]
  • Applausus Mellicensis (kantáta)
  • Securitas Germaniae (kantáta)
  • 8 mší

Komorní hudba

[editovat | editovat zdroj]
  • Smyčcový kvartet
  • 3 divertimenta pro loutnu, dvoje housle a basso continuo
  • 5 divertiment pro loutnu
  • Sonata pro loutnu
  • Trio pro loutnu, housle a basso continuo
  • 6 trií pro dvoje housle a basso continuo
  • 7 partit pro dvoje housle a basso continuo
  • Trio pro flétnu, housle a basso continuo
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost sv.Štěpána ve Vídni

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Československý hudební slovník osob a institucí I. (A–L), 1963, SHV, Praha, s. 692
  • Pazdírkův hudební slovník naučný : Část osobní. II, Svazek prvý. A-K, Brno, 1937
  • Petr Číhal: Moravské hudební inventáře 1725-1781, bakalářská práce, Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy (dostupné na [1])
  • J.A. Hiller, ed.: Wöchentliche Nachrichten und Anmerkungen die Musik betreffend, Leipzig, 1766
  • R. Freeman: The Practice of Music at Melk Monastery in the Eighteenth Century (dizertace University of California, 1971)
  • J. Klima: Karl Kohaut, der letzte Wiener Lautenist, Österreichische Musikzeitschrift, xxvi (1971), 141–3

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]