František Černý (divadelní historik)

prof. PhDr. František Černý, DrSc.
Narození	21. února 1926 Jaroměř Československo Československo
Úmrtí	12. června 2010 (ve věku 84 let) Praha Česko Česko
Povolání	pedagog, spisovatel, učitel, kritik, teatrolog a historik
Alma mater	Univerzita Karlova
Ocenění	Čestné občanství Prahy 2 (2006)
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

František Černý (21. února 1926, Jaroměř – 12. června 2010, Praha) byl český teatrolog, historik českého divadla a pedagog.

František Černý absolvoval v letech 1937–1945 reálné gymnázium v rodné Jaroměři a současně se vyučil zahradníkem. Jeho otec František (1896–1968) i bratr Jan (1928–1980) byli uznávanými šlechtiteli květin.

Po druhé světové válce studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze estetiku a slovanskou filologii. V roce 1949 získal titul PhDr. V letech 1949–1951 byl zaměstnán v Ústavu pro českou literaturu Československé akademie věd (ÚČL ČSAV) a současně externě vyučoval na pražské DAMU, kde se stal v roce 1953 docentem. V témže roce se podílel se na vytvoření Památníku národního písemnictví v Praze.

V roce 1956 založil Kabinet pro studium českého divadla při Ústavu české literatury, který do roku 1969 externě vedl. V letech 1956–1988 zde působil jako hlavní redaktor při přípravě rozsáhlé publikace Dějiny českého divadla, vydané nakladatelstvím ACADEMIA v letech 1968–1983 (I. svazek 1968, II. svazek 1969, III. svazek 1977, IV. svazek 1983).^[1]

Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v letech 1960–1964 vedl oddělení dějin a teorie divadla. V roce 1965 získal titul DrSc. V letech 1966–1969 byl proděkanem. V roce 1968 byl jmenován profesorem (ustaven však až v roce 1989). V odbobí 1990–1991 působil jako děkan fakulty. V roce 1992 odešel do důchodu. V letech 1992–1997 byl předsedou Společnosti bratří Čapků.

Podílel se dlouhodobě na rozvoji mezinárodních kontaktů české teatrologie, od roku 1965 vykonával významné funkce v exekutivě organizace FIRT – IFTR (Mezinárodní federace pro divadelní výzkum), přičemž v letech 1967–1971 byl jejím prezidentem.^[2]

Vedl přípravu organizace výstavy Národní divadlo 1883–1983 pro Národní muzeum a připravil nebo se podílel i na dalších výstavách. Přednášel na zahraničních univerzitách a kongresech.

Od poloviny 50. let publikoval divadelní kritiky a články o divadle v odborné literatuře a tisku. Používal příležitostně šifer fč, F.Č., -fčr-.

Dne 16. května 1991 obdržel čestné občanství v rodné Jaroměři.^[3] Čestné občanství MČ Praha 2 mu bylo uděleno 3. května 2006.

Zemřel po krátké nemoci v červnu 2010.

Těžiště jeho práce spočívá ve výzkumu dějin českého činoherního divadla a divadelní kultury 18.–20. století, zejména pak v zájmu o dobu národního obrození a léta meziválečná, problémy realismu a naturalismu.

Slovník české literatury ^[4]

• 1955 Národní divadlo
• 1960 Monografie Hana Kvapilová
• 1978 Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci
• 1982 Metodologie výzkumu dějin divadla
• 1983 Hraje František Smolík
• 1988 Otázky divadelní režie
• 1988 Karel Čapek ve Vinohradském divadle
• 1988 Putování se starými pohlednicemi z Hradce Králové do hor
• 1989 Kalendárium dějin českého divadla
• 1995 Das tschechische Theater 1, 2
• 2000 Premiéry bratří Čapků. Monografie.
• 2003 Divadelní život v Jaroměři v letech 1819–1918
• 2005 Za divadlem starým a novým
• 2005 Vzpomínka na Společnost bratří Čapků
• 2005 Ve městě u tří řek; Ústí nad Orlicí, 288 s. ISBN 80-86845-22-2
• 2008 Divadlo v bariérách normalizace
• 2009 Normalizace na pražské Filozofické fakultě 1968–1989. Vzpomínky.

Dále se podílel na publikacích zpracovaných kolektivy autorů (např. Dějiny českého divadla) a hojně přispíval do sborníků, např.:

• 1968 K. H. Hilar
• 1970 Metodologické otázky výzkumu českého divadla
• 1974 O divadle na Moravě
• 1985 Divadlo v české kultuře 19. stol.
• 1992 Divadlo v Kotcích
• 1998 Velká kavárna Slavia
• 2000 František Langer na prahu nového tisíciletí
• 2005 Miscellanea Theatralia
• 2006 Sborník ibsenovských studií

• ČERNÝ, František: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 295–7, 299
• ČERNÝ, Jindřich: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 367, 381, 449, 373, 492, 494– 5, 497, 502, ISBN 978-80-200-1502-0
• Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 129–130. 
• Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 89. 
• KONEČNÁ, Hana, a kol.: Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 330
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 203. 
• VALTROVÁ, Marie: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 142, 386
• VALTROVÁ, Marie: Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 232, 243, ISBN 80-85625-19-9

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Černý
• František Černý ve Slovníku české literatury po roce 1945
• Nic už se nedá napravit. Snad lze jen trochu zmírnit to, co se stalo – iForum, Univerzita Karlova, 11. 11. 2009

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.