Erichthonios

Erichthonios
Narození Erichtonia: Athéna dostává dítě z rukou matky Země, Attika, 470–460 př. n. l.
Choť	Praxithea
Děti	Pandíón[1]
Rodiče	Héfaistos
Příbuzní	Erechtheus[2][3], Filoméla[2][3], Prokné[2][3] a Boutés[3] (vnoučata)
Funkce	athénský král
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Erichthonios (latinsky Erichthonius, řecky Ἐριχθόνιος, někdy psáno Erichthonios) je v řecké mytologii jméno nejméně dvou postav – Erichthonia z Athén a Erichthonioa z Dardanie.

Byl syn boha ohně a kovářství Héfaista, stal se druhým athénským králem. Bývá také nazýván Erechtheus a toto jméno také nese jeho syn a nástupník na athénském královském trůnu.

Kolem původu Erichthonia je mnoho dohadů a nesrovnalostí, asi nejrozšířenější verze je tato: když si bohyně Athéna nechala u Héfaista dělat vlastní zbroj, kovář bohů nechtěl za práci peníze, ale její přízeň. Pokusil se ji znásilnit, ale Athéna se mu vytrhla, jeho sémě dopadlo na zem a oplodnilo matku Zemi. Nikdo si očekávané dítě nechtěl vzít na starost a odpovídat za jeho výchovu.

Athéna se ho však nakonec ujala a chlapec byl pojmenován Erichthonios. Dítě ukryla do posvátného košíku, ten svěřila Aglauře, nejstarší dceři athénského krále Kekropa, a nařídila jí, aby dítě přísně střežila. Kekrops byl synem matky země a narodil se jako napůl člověk, napůl had a stejně tak vypadal Erichthonios, takže se předpokládalo, že Kekrops je jeho otcem. Když Aglauros a její sestry Hersé a Pandrosos už nedokázaly zkrotit svou zvědavost a košík otevřely, uviděly dítě s hadím ocasem místo nohou a vedle něj leží obrovský had, v panické hrůze se vrhly z athénské Akropole do propasti.

Když Erichthonios dospěl, stal se později zakladatelem Athén a jejich králem. Do mýtů se zapsal prý zejména třemi činy:

Tato část článku potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

---

Konkrétní problémy: logická nesrovnalost (viz diskuse)

• první zapřáhl do vozu koně
• první zoral pluhem zemi
• první zavedl slavnost panathénají na počest bohyně Athény

Po smrti byl prý přenesen na nebe, bohové ho proměnili v souhvězdí Vozataje čili Boóta.

Byl syn dardanského krále Dardana a vnukem samotného nejvyššího boha Dia. Jeho manželkou byla Astyocha, která mu dala syna Tróa, jehož syn Ílos byl zakladatelem Tróje.

Píše se o něm, že byl velmi bohatý, mimo jiné vlastnil na tři tisíce klisen. Prý sám Boreás v podobě černého hřebce jich dvanáct oplodnil a narození hřebci prý dokázali běžet po lánu zralého obilí jako po hřebenech vln, aniž by se jediný klas ohnul.

• Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
• Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
• Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
• Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
• Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Erichthonios na Wikimedia Commons