Emilio Arrieta
Emilio Arrieta | |
---|---|
Základní informace | |
Rodné jméno | Juan Pascual Antonio Arrieta |
Narození | 20. října 1821, 21. října 1821 nebo 21. října 1823 Puente la Reina, Navarra |
Úmrtí | 11. února 1894 Madrid |
Místo pohřbení | Hřbitov svatého Justa |
Žánry | opera a zarzuela |
Povolání | hudební skladatel, výkonný umělec, učitel a ředitel |
Členem skupiny | Královská akademie múzických umění San Fernando |
Ocenění | velkokříž Řádu Isabely Katolické (1871) velkokříž Civilního řádu Marie Viktorie (1872) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Emilio Arrieta, celým jménem Pascual Juan Emilio Arrieta Corera (21. října 1823 Puente la Reina, Navarra – 11. února 1894 Madrid), byl španělský skladatel a hudební vědec. Jeho největším přínosem pro španělskou hudbu byla konsolidace zarzuely jako žánru.
Život
[editovat | editovat zdroj]Emilio Arrieta se narodil 21. října 1821 v Puente la Reina v Navaře. Od svých deseti let byl vychováván svou sestrou v Madridu. Zde získal základní hudební vzdělání a projevilo se jeho mimořádné hudební nadání. Po několika cestách do Itálie se usadil v Miláně a v letech 1841–1845 studoval na milánské konzervatoři, kde byl mimo jiné jeho učitelem Nicola Vaccai a kde se také spřátelil se skladatelem Amilcarem Ponchiellim. Absolvoval s vyznamenáním a na závěr studia zkomponoval tříaktovou operu Ildegonda na italský text Temistocle Solery. Opera se úspěšně hrála v několika italských městech.
Vrátil se do Madridu a brzy se stal oblíbencem královny Isabely II.. V roce 1849, dva měsíce po uvedení opery Ildegonda v Teatro Real, byl jmenován uměleckým ředitelem tohoto divadla. V roce 1850 pak měla premiéru další Arrietova opera La conquista de Granada, opět na text Solera, který byl v té době impresáriem divadla. Podílel se na vzniku Teatro de la Zarzuela a napsal pro toto divadlu řadu zarzuel. Jeho umělecké založení však bylo poněkud odlišné než u svého současníka Barbieriho. Jeho díla jsou bližší italskému pojetí opery.
Od roku 1857 učil na madridské konzervatoři a po revoluci v roce 1868 se stal jejím ředitelem. V roce 1892 utrpěl záchvat mrtvice a o dva roky později, 11. února 1894, zemřel ve svém domě v Madridu.
Jevištní díla
[editovat | editovat zdroj]- Ildegonda (Temistocle Solera), opera (1845 Milán)
- La conquista de Granada (Temistocle Solera), opera (1850 Madrid)
- El dominó azul (Francisco Camprodón), zarzuela(1853 Madrid)
- El grumete (Antonio Garciá Gutiérrez), zarzuela (1853 Madrid)
- La estrella de Madrid (Adelardo López de Ayala), zarzuela (1853 Madrid)
- Marina (Franzisco Camprodón), zarzuela (1855 Madrid)
- El planeta Venus (Ventura de la Vega), zarzuela (1858 Madrid)
- Azón Visconti (García Gutiérrez), zarzuela (1858 Madrid)
- Los circasianos (Luis Olona), zarzuela (1860 Madrid)
- Llamada y tropa (García Gutiérrez), zarzuela (1861 Madrid)
- La vuelta del corsario (García Gutiérrez), zarzuela (1863 Madrid)
- El conjuro (Adelardo López de Ayala), entremés (1866 Madrid)
- Un sarao y una soirée (Miguel Ramos Carrión Eduardo de Lustonó), caricatura (1866 Madrid)
- La suegra del diablo (Eusebio Blasco), cuento fantástico (1867 Madrid)
- El figle enamorado (Ramos Carrión), sainete (1867 Madrid)
- Los novios de Teruel (Blasco), zarzuela (1867 Madrid)
- De Madrid a Biarritz (Ramos Carrión/Carlos Coello), zarzuela (1869 Madrid)
- El potosí submarino (Rafael García Santisteban), zarzuela cómico fantástica (1870 Madrid)
- Marina (Miguel Ramos Caritón nach Comprodón), opera (1871 Madrid)
- Las manzanas de oro (Eusebio Blasco/Emilio Álvarez), comedia de magia (1873 Madrid)
- La guerra santa (Luis Mariano de Larra nach Jules Verne), zarzuela (1879 Madrid)
- Heliodora o El amor enamorado (Juan Eugenio Hartzenbusch), zarzuela (1880 Madrid)
- San Franco de Sena (José Estremera), drama lírico (1883 Madrid)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- VV.AA. Memorias Barbieri y Arrieta. Iberautor Promociones Culturales, S.L. Madrid, 1994.
- Ángel Sagardía Sagardía: Gaztambide y Arrieta. Fondo de Publicaciones del Gobierno de Navarra. Pamplona, 1983.
- María Encina Cortizo Rodríguez: Emilio Arrieta : de la ópera a la zarzuela. Instituto Complutense de Ciencias Musicales. Madrid, 2003.
- Emilio Cotarelo y Mori: Historia de la Zarzuela. Instituto Complutense de Ciencias Musicales. Madrid, 2003.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Emilio Arrieta na Wikimedia Commons
- Volně přístupné partitury děl od Emilia Arriety v projektu IMSLP
- Životopis en
- Životopis a hlavní díla Archivováno 26. 1. 2021 na Wayback Machine.
- Emilio Arrieta v Internet Movie Database (anglicky)
- Diskografie Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
- Seznam oper