Boeing CST-100 Starliner
| Boeing CST-100 Starliner | |
|---|---|
_(cropped).jpg) Boeing Starliner na misi OFT-2 při příletu k ISS. | |
| Základní údaje | |
| Výrobce | Boeing |
| Země původu |  USA |
| Provozovatel | Boeing |
| Použití | Pilotované lety ke stanici ISS |
| Technické specifikace | |
| Typ | kosmická loď k přepravě posádky |
| Nosná raketa | Atlas V |
| Kapacita posádky | až 7 astronautů |
| Délka | 5,03 m |
| Průměr | 4,56 m |
| Objem | 11 m³ |
| Výrobní specifikace | |
| Stav | testování |
| Vyrobeno | 3 |
| Vypuštěno | 3 (+1 Pad Abort test) |
| První start | 20. prosince 2019 (bez posádky) |
.jpg)
Boeing CST-100 Starliner (anglicky Crew Space Transportation)[1] je kosmická loď vyvíjená společností Boeing v rámci programu Commercial Crew Development vyhlášeném roku 2008 americkým Národním úřadem pro letectví a kosmonautiku (NASA). Jejím hlavním úkolem má být doprava astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).
Podle plánů z roku 2008 měla v rámci programu komerčních letů s posádkou Commercial Crew Program (CCP) z roku 2014 vykonat 2 až 6 pilotovaných letů,[2] případně soukromé vesmírné stanice, jejichž příkladem je navrhovaná stanice společnosti Bigelow Aerospace.[3] Program se však opožďoval a první pilotovaný let se uskutečnil v roce 2024.
Charakteristika
[editovat | editovat zdroj]Starliner je navenek podobná lodi Orion (MPCV), kosmické lodi vyvíjené pro NASA společností Lockheed Martin.[4] Je větší než velitelský modul Apolla, ale o něco menší než Orion.[5] Loď má nést až sedmičlennou posádku, kvůli omezené kapacitě amerického segmentu ISS však bude dopravovat spíše čtyřčlennou posádku a omezené množství zásob.[6] Na oběžné dráze připojená ke stanici bude moci zůstat sedm měsíců, koncipována je jako znovupoužitelná s životností 10 letů.[6]
V první fázi programu CCDev, roku 2010, dostal Boeing od NASA 18 miliónů dolarů na předběžný návrh lodi.[7] Ve druhé fázi, roku 2011, Boeing získal 93 miliónů na další vývoj. Kromě CST-100 má NASA k dispozici i loď Dragon 2 konkurenční společnosti SpaceX.[8]
CST-100 má být uzpůsobena k vynášení různými nosiči, a sice nosnými raketami Atlas V, Delta IV a Falcon 9.[6][9] Pro první start zvolil Boeing raketu Atlas V.[10]
Seznam lodí
[editovat | editovat zdroj]Seznam jednotlivých vyrobených kusů lodi CST-100 Starliner:
| Výrobní označení | Jméno | Status | Počet letů | Celková doba letů | Poznámky | Galerie |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Spacecraft 1 | (nepojmenovaný prototyp) | Vyřazena | 1 | 1 minuta a 35 sekund | Použita pro Pad Abort Test (test úniku lodě ze startovací rampy) a poté vyřazena z provozu. |  |
| Spacecraft 2 | (dosud bez jména) | Ve službě | 1 | 5 dní, 23 hodin a 54 minut | Použita pro dodatečný testovací let OFT-2. | |
| Spacecraft 3 | Calypso | Ve službě | 2 | 93 dní, 14 hodin, 31 minut | Použita pro lety OFT a CFT. Pokřtěna jménem slavné výzkumné lodi oceánografa a filmaře Jacquese Cousteaua.[11] | |
Seznam misí
[editovat | editovat zdroj]| Let | Datum startu | Použitá loď[* 1] | Stav mise | Čas strávený na ISS | Trvání mise | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Boeing Pad Abort Test | 4. listopadu 2019 | Spacecraft 1 | Úspěšná | — | 99 sekund | test úniku lodě ze startovací rampy[12] |
| Boeing Orbital Flight Test | 19. prosince 2019 | Spacecraft 3 Calypso | Částečně neúspěšná | — | 2 dny, 1 hodina a 22 minut | zkušební bezpilotní let na ISS, loď ke stanici nedoletěla |
| Boeing Orbital Flight Test 2 | 19. května 2022 | Spacecraft 2 | Úspěšná | 4 dny, 18 hodin a 8 minut | 5 dní, 23 hodin a 54 minut | opakovaný zkušební bezpilotní let na ISS, loď byla ke stanici připojena bezmála 5 dní |
| Boeing Crew Flight Test | 5. června 2024 | Spacecraft 3 Calypso | Částečně úspěšná | 92 dní, 4 hodiny, 30 minut | 93 dní, 13 hodin, 9 minut | zkušební let na ISS s 2 astronauty; na Zemi se loď z bezpečnostních důvodů vrátila bez ní |
| Boeing Starliner-1 | po certifikaci na základě předchozího letu,[13] nejdříve v srpnu 2025[14] | Spacecraft 2 | Plánovaná | 6 měsíců (plánováno) | první z až šesti operačních pilotovaných letů na ISS v rámci CCP | |
| Boeing Starliner-2 až Boeing Starliner-6 | do 2030 (konec životnosti ISS) | Spacecraft 2 / Spacecraft 3 Calypso | Plánovaná | 6 měsíců (plánováno) | lety pro NASA objednané v první fázi CCP |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Pokud je kosmická loď znovupoužitá, je za jejím číslem a jménem také číslo značící, po kolikáté byla použita.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku CST-100 na anglické Wikipedii.
- ↑ MAJER, Dušan. Zapomeňte na CST-100, je tu Starliner [online]. 2015-09-04 [cit. 2018-10-07]. (Kosmonautix.cz). Dostupné online.
- ↑ Boeing Submits Proposal for NASA Commercial Crew Transport System. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Bigelow Aerospace — Next-Generation Commercial Space Stations: Orbital Complex Construction Archivováno 10. 7. 2010 na Wayback Machine., Bigelow Aerospace, accessed 2010-07-15.
- ↑ New Boeing Spaceship Targets Commercial Missions. [s.l.]: [s.n.], 25 June 2010. Dostupné online.
- ↑ CLARK, Stephen. Boeing space capsule could be operational by 2015. www.spaceflightnow.com. 2010-07-21. Dostupné online [cit. 2011-09-18].
- ↑ a b c Commercial Human Spaceflight Plan Unveiled Archivováno 10. 5. 2020 na Wayback Machine., Aviation Week, 2010-07-20, accessed 2010-09-16.
- ↑ NASA Selects Boeing for American Recovery and Reinvestment Act Award to Study Crew Capsule-based Design. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ MORRING, Frank, Jr. Five Vehicles Vie To Succeed Space Shuttle. Aviation Week. 2011-04-22. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-21.
- ↑ Commercial Crew and Cargo Program [online]. [cit. 2011-12-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-05.
- ↑ Boeing Selects Atlas V Rocket for Initial Commercial Crew Launches [online]. Boeing, 2011-08-04 [cit. 2011-10-29]. Dostupné online.
- ↑ DUNBAR, Brian. Starliner Returns to Earth With a New Name: Calypso. NASA [online]. 2019-12-22 [cit. 2022-05-21]. Dostupné online.
- ↑ CLARK, Stephen. Boeing tests crew capsule escape system – Spaceflight Now [online]. [cit. 2022-06-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BERGER, Eric. Starliner undergoing three independent investigations as flight slips to 2024. Ars Technica [online]. 2023-08-07 [cit. 2023-08-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Spaceflight Now. Stich announces Crew-10 will fly in February 2025 and Starliner-1 in August 2025 "double-booked" with Crew 11.. X.com [online]. 2024-07-26 [cit. 2024-07-29]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu CST-100 na Wikimedia Commons