Přeskočit na obsah

August Fries

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
August Fries
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1889 – 1897
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1890 – 1896
Stranická příslušnost
ČlenstvíStrana středu
Hohenwartův klub (Str. práva)
Narození8. července 1841
Vöslau
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí29. dubna 1918 (ve věku 76 let)
Černá Hora
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choť(1872) Anna Strachwitzová (1851–1891)
RodičeMoriz Fries a Flora von Pereira-Arnstein
DětiMoriz, Theresia, Georg
Alma materVídeňská univerzita
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

August hrabě Fries von Friesenburg (8. července 1841 Vöslau[1][2] – 29. dubna 1918 Černá Hora[1][3]), byl rakouský a moravský šlechtic a politik, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z původně říšskoněmecké měšťanské rodiny z Porýní, která v roce 1836 získala statek Černá Hora na Moravě.[4] Jeho otec hrabě Moriz Fries (zemřel roku 1887) byl legačním radou.[2] August měl hraběcí titul. Statek Černá Hora měl podle údajů z konce 19. století výměru 2028,9 ha. Součástí statku byl parní pivovar, kruhová cihelna, palírna, pila a dva mlýny.[2]

Působil jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl v doplňovacích volbách roku 1889 za kurii velkostatkářskou na Moravě. Nastoupil 8. prosince 1889 místo Arnošta Egona Fürstenberga. Mandát obhájil ve volbách roku 1891. Slib složil 23. dubna 1891.[5] Ve volebním období 1885–1891 se uvádí jako hrabě August Fries, statkář, bytem Černá Hora.[6] V roce 1905 byl Augustovi udělen predikát z Friesenburgu. Napsal dějiny svého rodu.[4]

V roce 1890 se na Říšské radě uvádí jako poslanec bez klubové příslušnosti.[7] Bezprostředně po volbách roku 1891 je zmiňován jako člen tzv. Strany středu.[8] Koncem roku 1891 zasedal v Hohenwartově klubu (tzv. Strana práva), který sdružoval konzervativní a federalistické politiky.[9]

Koncem 19. století se zapojil i do zemské politiky. V zemských volbách roku 1890 byl zvolen na Moravský zemský sněm, za kurii velkostatkářskou, II. sbor.[10][2] Na zemském sněmu je v roce 1890 uváděn coby kandidát Strany středu.[11]

V květnu 1872 se ve Vídni oženil s Annou hraběnkou Strachwitzovou (1851–1891). Z manželství vzešly tři děti.

  • 1. Mořic (6. 2. 1873 Černá Hora – 9. 2. 1934 tamtéž)
    • ⚭ (26. 4. 1919 Vídeň) Margarethe Wyssotzka (27. 8. 1889 Berlín – 7. 6. 1951 Mathon)
  • 2. Terezie (21. 3. 1874 Černá Hora – 14. 11. 1946 tamtéž)
  • 3. Jiří Hubert (3. 11. 1875 Černá Hora – 4. 10. 1913 tamtéž), svobodný a bezdětný

Zemřel v dubnu 1918.[3]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b August Fries [online]. rootsweb.ancestry.com [cit. 2015-09-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d HELLER, Hermann. Mährens Männer der Gegenwart. [s.l.]: C. Winkler, 1890. 178 s. Dostupné online. S. 41. (německy) 
  3. ↑ a b Graf August Fries. Fremden-Blatt. Duben 1918, čís. 115, s. 5. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Fries z Friesenbergu, August, hrabě, 1841-1918 [online]. opac.nm.cz [cit. 2015-09-17]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  5. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0010&size=45&page=119
  7. ↑ Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
  8. ↑ Národní listy, 25. 3. 1891, č. 83, s. 5.
  9. ↑ Prager Tagblatt, 29. 11. 1891, č. 328, s. 8.
  10. ↑ MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  11. ↑ Das Vaterland, 4. 7. 1890, s. 3.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=August_Fries&oldid=24060650“