Anizogamie

Anizogamie je typ pohlavního rozmnožování, při němž splývají pohlavní buňky (gamety) nestejné velikosti. Je výrazně častější než izogamie^[1], tedy stav, kdy mají obě splývající buňky stejnou velikost. Menší z gamet představuje samčí pohlaví, větší gameta je samičí (tedy nezáleží na roli rodiče, jak je vidno např. u samců mořských koníků, kteří ve vaku nosí vyvíjející se vajíčka).^[2]

Oogamie je považována za typ anizogamie.

Anizogamní typ pohlavního rozmnožování se pravděpodobně mnohokrát nezávisle vyvinul z izogamie, která je evolučně starší a původní. Rozrůznění velikostí pohlavních buněk bylo prvním impulsem, který vedl ke vzniku fenoménu pohlavní dvojtvárnosti. Existuje množství evolučních modelů, které se vývojem anizogamie zabývají. Obvykle vycházejí z předpokladu, že už před vznikem anizogamie existovalo několik pohlavních typů (mating type), případně tuto změnu vysvětlují na základě konkrétních mutací. K výzkumu významně přispěla studie Parkera, Bakera a Smithe z roku 1972 (^[3]). Je založena na dvou evolučních předpokladech: čím větší jsou gamety, tím větší má zygota šanci na přežití. Naopak, čím menší jsou gamety, tím více jich daný jedinec může vyprodukovat.^[1]

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.