Trolösa
Die Treulosen
Uskoton
Nevera
Režie:
Liv UllmannScénář:
Ingmar BergmanKamera:
Jörgen PerssonHrají:
Lena Endre, Erland Josephson, Krister Henriksson, Philip Zandén, Marie Richardson, Stina Ekblad, Johan Rabaeus, Björn Granath, Thomas Hanzon (více)Obsahy(1)
Spisovatel, žijící na ostrově, zápasí s příběhem založeném na vzpomínce na jeho vlastní milostnou historii. Jmenuje se Bergman. Promlouvá k němu jakýsi hlas. Spisovatel ho nechá stát se ženou, herečkou jménem Marianne. Příběh konečně získává formu, skrze ni. Marianne je šťastně vdaná za Marcuse, úspěšného dirigenta. Mají devítiletou dceru, Isabelle. David je Marcusův nejlepší přítel. Dvakrát rozvedený David bývá často u Marcuse a Marianne a pro Isabellu je nejoblíbenějším vypravěčem pohádek. Jedné noci, když je Marcus mimo domov, David přijde jako obvykle. Něco se změnilo a to, co bylo předtím bezpečným a platonickým přátelským vztahem mezi Marianne a Davidem, se najednou proměňuje. Marianne ho teď vidí v odlišném světle. Milostná aféra je naspadnutí. Když Marcus je na náročném turné a Isabella u své babičky, ti dva se setkají v Paříži. I po návratu do Švédska nadále zůstávají milenci. Ale Marus o všem ví. Ve skutečnosti to věděl před jejich výletem do Paříže, ale rozhodl se hrát vyčkávací hru a doufat, že jejich vášeň vyhoří. Ale čekání, s vědomím jejich nevěry, ho učinilo netolerantním (během čekání se rozhodl, že to nemůže dál tolerovat - že to nedokáže dál tolerovat). Když Marcus zažádá o rozvod a svěření Isabelly, všechny strany začnou hrát nebezpečnou hru s tragickými následky. Nikdo není nevinný, lidé manipulují s těmi, které milují, tajemství jsou vyzrazována a zveřejňována - nikdo nikomu nemůže věřit - to je skutečná nevěra.
Emociální a bolestné drama, příběh o třech dospělých, chycených v milostném trojúhelníku s ničivými následky, napsaný Ingmarem Bergmanem a natočené Liv Ullmannovou, je volně inspirován skutečným životním zážitkem slavného švédského režiséra. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (28)
ocenenia : MFF Cannes 2000 - nominácia na 1. cenu ()
Zlatá Palma - výběr ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $739,055║Tržby Celosvetovo $2,064,000║ ()
Tak tomu já říkám filmový emocionální zásah do mého nitra. Liv Ullmann je žena a bezesporu přesně ví, co to s námi ženami dělá v těch situacích, které nám předložila, nota bene podle předlohy Irgmana Bergmana. Možná, že právě velmi dobrou znalostí charakteru tohoto muže vytvořila tak hluboké a vynikající vztahové romantické drama. A Lena Edge se tímto stala mým dalším objevem, protože tak přesvědčivou matku, milenku i manželku Marianne zahrála tak dokonale, že jí patří moje velká poklona. Žádný patos, žádné klišé, tohle byl život ve své syrové nahotě. Ten malý cípek konce bych jen malinko přežehlila, ale jinak bravo. ()
Pomalou plynulost děje mám sice rád, tady jsem se ale užíral nudou. Děj místy nezajímavý, scénář sice dobře napsaný, ale nudně podaný, vyvrcholení téměř žádné, film spěje do ztracena. Působil na mě dojmem, že jsem každým záběrem očekával konečné titulky (ne kvůli nudě, ale každá scéna cca od poloviny filmu by opravdu mohla být tou poslední ... natahování je ještě otravnější než u současné seriálové produkce). Ještě že se podařilo získat tak přesvědčivé herce do vedlejších rolí, představitelka té hlavní mi krajně lezla na nervy. Jedná se o "můj" první švédský film a nedopadlo to zrovna slavně. ()
Nekompromisne a opojne vyobrazená dráma priam antických rozmerov o milostnom trojuholníku, ktorá z časti vychádza zo skutočných udalostí okolo života Ingmara Bergmana. Je dobre, že sa pod scenár podpísal tento režisérsky velikán, pretože asi nikto iný by nevedel tak dokonale vystihnúť všetky aspekty a stránky temnej ľudskej povahy, v tomto prípade kde hrala prvé husle nevera. Tomu poviem dokonalý psychologický profil postáv v náväznosti na dramatické udalosti okolo nich. Čo sa týka réžie, nebola zlá, bola zaujímavo koncipovaná a príbeh nevšedne, priam až divadelne divákovi vyrozprávaný, no bolo to dosť dlhé, čo dávalo priestor aj na hluché miesta, v ktorých atmosféra a dramatickosť deja trochu poľavili. Celkovo však ide o vynikajúcu drámu, hlavne vďaka brilantne napísanému príbehu. 85/100 ()
Pokašlaných pár ľudských životov ... a čo čakala? A odložená dcéra u babičky ... poriadne nervy! Prvú polovicu filmu som tú ženu absolútne nechápala, ale v druhej som jej verila všetko. Presne od vtedy, ako sa nevera prevalila a ona popisovala svoje pocity na ceste domov autom. Od toho momentu. Je pravda, že film bol dlhý a miestami ma tie reči moc nebavili, ale malo to silu a bolo o čom rozmýšľať, keď film skončil. Liv s Ingmarom prežili určite zaujímavé veci, potom je o čom písať a točiť. Spokojnosť. ()
Na základe tohto filmu som dospel k názoru, že nevera a rozvod sú veľká nuda... Mám rád filmy založené na dialógoch a tým tu ťažko niečo vytknúť, no zišlo by sa takú hodinku vystrihať, aby to nebolo také rozťahané, keďže sa tu toho až tak veľa nerieši. ()
Zklamání. Má první osobní konfrontace s dílem slavného Ingmara Bergmana mě moc nenadchla. Na jedné straně jsou zde sice skvěle propracovány psychologie postav, vynikající herci a scénář. Na druhé straně až moc velká nuda. Nevadilo mi ani tak pomalé tempo, ale film mě nedokázal zaujmout a asi po hodině už jsem jen čekal na "něco", co by oživilo můj zájem o film, ale nic se nedělo. Možná příště... ()
Moje první setkání s legendárním Bergmanem nedopadlo nijak tragicky. Když jsem si zvykla na naprosto nesrozumitelnou švédštinu a velmi pomalý způsob vyprávění (který mě asi po dvaceti minutách málem uspal), čekal mě poměrně nevšední zážitek. Rozhodně "Nevěru" považuji za jeden z nejsyrovějších a nejzajímavějších filmů, které jsem kdy viděla. Naprosto mě ohromil okamžik, kdy Marcus přemlouvá dcerku ke společné sebevraždě. Takový snímek zkrátka nevidíte každý den. Samotný konec filmu byl ale na můj vkus až moc nejednoznačný. ()
Přeci jen možná příliš dlouhé a upovídané... střihačovi nůžky by filmu jen prospěli... ()
Lena Endre v hlavní roli v dá se říct one-woman show, protože film je její příběh. Ostatní až na malé výjimky jsou jen vedlejší. Režie i scénář jen tak-tak zvládá příběh. 3-3,5/5 ()
Dopodrobna rozpitvaný milostný trojúhelník, který nemůže skončit ničím jiným než bolestným zraňováním a hořkým zklamáním. Jak také jinak, když každý ze zúčastněných si jde bezohledně za svým zájmem a sobecky se neohlíží na nikoho a na nic. Přiznávám ale, že Mariannina zpověď na mě svou až naivní otevřeností velice zapůsobila. ()
Scénář, výkony herců nebo prostředí to jsou všechno proměnné, které nabývají v "Trolöse" překrásných hodnot. Ani na okamžik jsem nezapochyboval o decentním provedení snímku, stejně tak tolik níže vytýkanou nudu, nestravitelnost atd. jsem vskutku nepozoroval, mně naopak přišlo, že se příběh rozmotává tak akorát. No... Ale nemůžu se prostě ztotožnit s hlavní dámskou postavou, to prostě nejde. Přes vyčerpávající herecký výkon, k ní nemám špetku empatie. Hlavně v první půlce filmu mě zvedala ze židle téměř každou svojí myšlenkou nebo pronesenou větou. Proč ji mám posléze litovat nebo nedejbože chtít pochopit, když si předtím zcela bezostyšně domlouvala š**, jen se za manželem zavřely dveře, považte, byla to tři týdny trvající!!! soulož v Paříži, na kterou se počalo vše nabalovat. Ani nešlo o nějaký úlet, opilost (co já vím jakýma srač*ama si to dnes všichni omlouvají) prostě potřebovala hodit záda a roztáhnout nohy. A nechtějte mi tu někdo tvrdit, že byla do milence už předtím zamilovaná a že jsem necita, že nevím, jak to v takových situacích chodí. Umí si vůbec někdo představit ,jaké sebezapření musel manžel prožívat, když o tom celou dobu věděl, ale doufal jen v nějaké náhlé pomíjivé (a přesto třitýdenní!) vzplanutí, s tím, že to chtěl vše polknout, přejít a nechat být? To je u mě muž.. Je mi z toho filmu doteď blivno, a tomu jak skončil, se ani nedivím. Takže i přes úžasné, "technicky precizní" provedení, nebo jak to mám říct, prostě nebudu (a za sebe nemůžu) hodnotit lépe a brát v potaz důvody, které vás všechny vedly k tomu dát tomuto veledílu víc než **. Prostě nas*at, pardon. ()
pokial mate aspon kusok znalosti o osobnom zivote ingmara bergmana a pripocitate k tomu fakt ze tento film reziruje jeho byvala, ktoru podvadzal a s ktorou ma dieta, je tento film jeden z najvacsich pocinov v zanri vztahovych filmov. ullmanovej rezia je velmi decentna az lyricka, na to si treba zvyknut ale pre znalych bergmana to nie je ziadne prekvapenie. bergmanov scenar je taka mala variacia na strindbergovo post-inferno, co je citit najma ku koncu filmu. lena endre podava skvely vykon, erland josephson ako bergman tradicne exceloval. vyber manzela a milenca tiez velmi dobry- ziaden prvoplanovy fesak, milenec s pupkom a chlpatymi pazuchami a malym vtakom, manzel s umastenymi vlasmi. ullmanova sa sustredi v prvom rade na vnutorne pocity postav a to dotiahla v tomto intimno-lyrickom pokani svojho osudoveho muza ad absolutum. bravo! ()
Typický Bergman – podle scenáře Ingmara Bergmana film režírovala Liv Ullmannová. Téma nevěry a manželských peripetií není u Bergmana nové. Tempem a retrostylem vyprávění je to výrazně komornější varianta známých Bergmanových Scén z manželského života. Zajímavá je především forma vyprávění – starý spisovatel (Bergman) rozmlouvá s hrdinkou příběhu a postupně rozplétají, co a jak se tehdy přihodilo. Tím pádem jsou tu dvě střídající se časové roviny. Jedna rovina je žhavé IN, ve které se příběh děje, a druhá je poklidnější OUT, kde je to samé nahlíženo a hodnoceno z odstupu času. Máme tím pádem více úhlů pohledu na věc. Film není nejkratší a díky svému tempu se zdá ještě delší, ale já jsem se osobně vůbec nenudil. Není to film pro každý večer a pro každou příležitost. Ale to asi platí o Bergmanovi obecně :)). ()
Já dávám 4 hvězdičky, nudou ani zklamáním jsem se rozhodně neužírala. Ale možná proto, že na projekty Liv Ullmann hledím neobjektivně, mám ji ráda letitě a nějak jí to všechno, co dělá, hodně věřím. Rovněž mě tu hodně potěšila účast Erlanda Josephsona. A pro filmy skandinávské mám vůbec slabost. Takže ještě jednou, já se rozhodně nenudila. ()
Pro mě tedy velice nestravitelná podívaná. Těžké jako vepřevá s šesti před spaní. Jinak teda k filmu cítím velkou dávku respektu za klidný vypravěčský styl a skvěle stvárněné postavy herci. Chvílemi se film stává takřka takovou televizní adaptací. Naprosto minimální prostor v němž je naplno vidět herecké umění. Měl jsem problémy to dokoukat až do konce, asi na tento film mám ještě nějaký ten rok, či několik desetiletí čas a v podstatě jsme hodně rád, že jsem ho dokoukal. Vím, že to bylo naposledy v životě, pač podruhé by mě to stálo hodně přemáhání. I přesto je to špičkové dílko naprosto vyčerpávající téma do všech detailů. ()
Až na ten konec... ()
Nevěra byla natočena podle Bergmanova (pravděpodobně velmi autobiografického) scénáře Bergmanovou bývalou manželkou. To samo o sobě už vzbuzuje velká očekávání. Již z názvu a podle jména autora je jasné, o co v tomto filmu půjde. Ano, je to jako obvykle komorní drama, popisující manželské peripetie. Něco však filmu chybí, narozdíl od jiných "bergmanovek" mi přišla Nevěra dlouhá a velice rozvláčná. Osobně jsem se hodně nudil (a to považuji Tarkovského nebo právě Bergmanovy filmy za velice napínavé a poutavé). Film má však i své nepopiratelné klady, mezi které rozhodně patří výborné herecké výkony. Pokud máte Bergmanovy filmy rádi, stojí Nevěra za shlédnutí. Pokud si chcete vidět něco divácky náročnějšího, nebo se chcete blíže seznámit s Bergmanovou tvorbou, raději se Nevěrou nemučte a pusťte si tematicky velice podobné, ale daleko podařenější Scény z manželského života. (nebo cokoli jiného z 50.-80. let). ()
Reklama