Můří deníky

Můří deníky, se, i díky svému názvu, zdají být dnes již tradiční dívčí paranormální romantizující přeslazenou slátaninou. Nakonec se však přeci jen ukáží být alespoň modernější variací na klasickou Carmillu, díky scénáristické práci a režisérskému vedení rebelky Mary Harron přetavené v ženský příběh o dívkách, které se v nelehkém světě přísné university stávají ženami. Jako není to nic originálního ani strhujícího, k dobru lze snad připočítat jen dva fakty - příběh je v podstatě tuctovým upířím příběhem, bez jakékoliv snahy o nové, moderní a chytlavé postupy (díky cthulhu) a onen Harronovský lehce sociálně-kritický duch ženskosti. Docela jsem se toho bál, nakonec jsem vlastně ani nebyl zklamán, spíše alespoň trošku potěšen. Určitě nejsem cílovou skupinou filmu, ale dalo se na tom najít to své (minimálně ženská analýza upírských klasik) a na rozdíl od jiných podobně laděných příběhů se z toho diváku s přemírou mužských hormonů nechce zvracet (už proto, že o tu romantiku ani tak nejde). Tohle dám klidně znovu. (06.02.2014)

Zprvu to vypadá, že by to mohl být horor odehrávající se v zajímavém prostředí, kdy bude důraz na atmosféru, ale nakonec se ukazuje, že to je jen taková rádoby young adult romance, která ale nakonec také nevyšla. Postavy, na první pohled zajímavé, ale jinak nudné a ploché, stejně jako příběh, který rychle omrzí. (20.06.2017)

Námet celkom zaujímavý, aj prostredie ušlo, no to akou cestičkou sa potom začal dej uberať ma teda vonkoncom neoslovilo. Nevýrazné a hrozne povrchné. Navyše ani toho hororu si tu človek veľa neužije. Skrátka táto nepodarená variácia na paródiu Draculy (1992) ma vôbec nechytila. Podpriemer. 35/100 (01.05.2018)

Konečně mají emaři svůj esenciální film. "The Moth Diaries" nejen že nabízí povrchní adoraci gotických románů a permanentní zpřítomňování motivu sebevraždy, ale jakoby mimoděk také vystihují samotnou podstatu emařů - alibistické přenesení osobních problémů a úzkostí na okolí. Zdejší hrdinka tak viní své okolí z toho, že ji brání žít v ideální bublině a iluzi, při čemž klasický problém "nikdo mě nechápe", je zde umocněn nadpřirozenem. (20.06.2012)

Bezobsažná křeč, která se sice opírá o gotické upírské příběhy (ve filmu zazní, že každý upírský příběh prý obsahuje tři atributy - sex, krev, smrt - přičemž tady je sex jen naznačen, krev přítomna všehovšudy v jedné snové sekvenci a s umíráním se taky šetří) a fungovat by chtěla jako uvědomělý psychologický horor (popisující vztahy mezi dvěma kamarádkami, které se odcizují kvůli nadpřirozenému vetřelci, jenž jednu z nich ovládá), ale nakonec v divákovi vyvolává v lepším případě netečnost, v horším přídadě smích. Moth Diaries nefungují na žádné úrovni, dialogy šustí papírem, herci jsou prkna, atmosféra nikde. Čekal jsem mírný nadprůměr, dostal jsem ubíjející namyšlený paskvil, na který se pokusím brzo zapomenout (což mi, hádám, nebude činit žádné velké potíže). PS: Jedinou zajímavostí v celém filmu tak nakonec je jen vzhled hlavní "můry". Je fakt hnusná. (21.03.2012)