starost

From Polish starosta.

starost (plural starosts)

1. (historical) A Polish nobleman who possessed a starosty.

• stators

From starat +‎ -ost.

• IPA^(key): [ˈstarost]

• Audio:

  (file)

starost f

1. concern, worry, anxiety

   mít na starosti ― to be responsible (literally: to have on care)

2. sorrow

• radost f

• “starost”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “starost”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “starost”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)

Inherited from Proto-Slavic *starostь.

• IPA^(key): /stâroːst/
• Hyphenation: sta‧rost

stȁrōst f (Cyrillic spelling ста̏ро̄ст)

1. age
2. old age

From Proto-Slavic *starostь. Equivalent to stȁr +‎ -ost.

• IPA^(key): /stàːrɔst/, /staróːst/

stárost or starọ̑st f

1. old age

The diacritics used in this section of the entry are non-tonal. If you are a native tonal speaker, please help by adding the tonal marks.

Feminine, i-stem
nominative	stárost
genitive	stárosti
	singular
nominative (imenovȃlnik)	stárost
genitive (rodȋlnik)	stárosti
dative (dajȃlnik)	stárosti
accusative (tožȋlnik)	stárost
locative (mẹ̑stnik)	stárosti
instrumental (orọ̑dnik)	stárostjo

The diacritics used in this section of the entry are non-tonal. If you are a native tonal speaker, please help by adding the tonal marks.

Feminine, i-stem
nominative	staróst
genitive	starósti
	singular
nominative (imenovȃlnik)	staróst
genitive (rodȋlnik)	starósti
dative (dajȃlnik)	starósti
accusative (tožȋlnik)	staróst
locative (mẹ̑stnik)	starósti
instrumental (orọ̑dnik)	staróstjo

• “starost”, in Slovarji Inštituta za slovenski jezik Frana Ramovša ZRC SAZU, portal Fran