dbo:abstract
|
- Logika z Port-Royal (francouzsky: Logique de Port-Royal; původním názvem však: La Logique ou l'art de penser, tj. "Logika čili umění myslet") je název významného díla o logice vydaného nejprve v roce 1662 v Paříži, jehož autory byli Antoine Arnauld a Pierre Nicole. Oba byli představiteli tzv. Port-royalské školy ovlivněné jansenistickým myšlenkovým směrem morálně přísného katolicismu, jejímž centrem byl klášter Port-Royal des Champs. Toto dílo úzce navazuje na předchozí jazykovědný spis známý jako Gramatika z Port-Royal z roku 1660 od Arnaulda a . Metodologie díla vychází z Descartova spisu Pravidla pro vedení rozumu, především však reaguje na nároky, které na logiku kladl Pascal. Pod jeho vlivem byli autoři přesvědčení, že formální logika je sama o sobě bezcenná, resp. nabývá na významu až vztahem k praxi, když se podřizuje cíli prosadit rozum a spravedlnost. Jejich pojem logiky je proto velmi široký. Logika z Port-Royal má do značné míry kompilační charakter, vedle zhodnocení Descartových a Pascalových myšlenek přihlíží také k tradiční sylogistické logice. Příčinu omylů ve filosofii a vědě spatřovali autoři spíše než v nesprávném odvozování v používání chybných premis, proto jim připadala oblast formálních logických vztahů příliš úzká. Toto odmítnutí čistě formální logiky je u Arnaulda a Nicoleho spojeno s kritikou "geometrické metody", jejíž přednosti sice uznávali, ale přistupovali k ní s pochybností, protože vede k nadřazování logické správnosti argumentů nad pravdivostní obsah jejich premis. Zatímco moderní formální logika, známá od Leibnize, ponechává stranou otázku pravdivosti premis a zkoumá jen vztahy mezi premisami a důsledky, autoři Logique de Port-Royal v tom viděli závažnou chybu "geometrické metody". Nejzávažnějším nedostatkem "geometricky" postupující logiky spočívá podle autorů v zanedbání pravého řádu přirozenosti, podle něhož nelze vycházet z jakýchkoli vět, nýbrž jedině z takových, které jsou vhodné k tomu, aby fungovaly jako principy. Tyto principy pak vymezili následovně: 1) To, co je obsaženo v jasné a zřetelné ideji nějaké věci, lze o této věci vypovídat jako pravdivé; 2) vše, co poznáváme jasně a zřetelně, obsahuje přinejmenším možnost existence poznávaného; 3-7) různé formulace principu kauzality; 8) to, co je jasné a evidentní, nelze popírat; 9) nekonečno je pro konečného ducha nepochopitelné; 10) princip Boží pravdivosti. Jedná se tedy spíše o zásady z oblasti metafyziky poznání než o logické axiomy. Jedním z nejdůležitějších příspěvků Logiky z Port-Royal spočívá v jasném rozlišení rozsahu (extension) a obsahu (compréhension) pojmů. Rozsahem určitého pojmu potom autoři rozuměli nejen třídu individuí spadajících pod určitý pojem, ale také druhy podřazené pod pojem rodu. Dílo Arnaulda a Nicoleho si získalo velkou popularitu a bylo až do 19. století užíváno jako standardní učebnice tradiční logiky. Tugendhat a Wolf je označují za ukázku druhé, novověké, fáze logiky, která se vyznačuje "převládnutím otázek z oblasti teorie poznání a psychologie". Logikou z Port-Royal se zabýval filosof . Michel Foucault v ní spatřoval základ moderní épistémè. (cs)
- Die Logik von Port-Royal ist der verbreitete Name des Buches “La logique, ou l'art de penser” (dt.: “Die Logik oder die Kunst des Denkens”), eines sehr bedeutenden Werks über die Logik. Es wurde erstmals 1662 anonym von Antoine Arnauld und Pierre Nicole in französischer Sprache publiziert. Arnauld und Nicole waren zwei prominente Vertreter des Jansenismus aus dem Kreis der Gelehrten, die sich in Opposition zu dem im absolutistischen Königreich Frankreich praktizierten Katholizismus in das Kloster Port Royal des Champs bei Paris zurückgezogen hatten. Blaise Pascal hat den Text des Teils über die Methodologie wesentlich beeinflusst; inhaltlich wurden die darin formulierten Gedanken erstmals in Pascals Abhandlungen De l'Esprit géométrique (Über den mathematischen Geist) und de l'Art de persuader (dt. etwa: Die Kunst des Überzeugens) veröffentlicht. Dem Buch voraus ging die Grammatik von Port-Royal (1660). (de)
- Lógica de Port-Royal es el nombre con el que se conoce normalmente La logique, ou l'art de penser, contenant, outre les règles communes, plusieurs observationes nouvelles propres à former le jugement, 1ª edición, París 1662. Un importante manual de lógica publicado anónimamente por primera vez en 1662 cuyos autores son Antoine Arnauld y , dos prominentes miembros del movimiento jansenista, desarrollado alrededor de Port-Royal. Escrito en el ambiente jansenista y bajo la influencia del racionalismo cartesiano es posible que Blaise Pascal contribuyese a la redacción del texto. Escrito en francés, se convirtió en un texto popular y fue útil hasta el siglo XX, introduciendo al lector en la lógica, y exhibiendo importantes elementos cartesianos en su metafísica y epistemología (Arnauld había sido uno de los principales filósofos cuyas objeciones fueron publicadas, con réplicas, en Méditations métaphysiques de Descartes'). Mantienen la validez de los razonamientos según las formas silogísticas aristotélicas. Pero el contenido cognoscitivo de los términos son interpretados según la nueva filosofía cartesiana. (es)
- Port-Royal Logic, or Logique de Port-Royal, is the common name of La logique, ou l'art de penser, an important textbook on logic first published anonymously in 1662 by Antoine Arnauld and Pierre Nicole, two prominent members of the Jansenist movement, centered on Port-Royal. Blaise Pascal likely contributed considerable portions of the text. Its linguistic companion piece is the Port-Royal Grammar (1660) by Arnauld and Lancelot. Written in French, it became quite popular and was in use up to the twentieth century, introducing the reader to logic, and exhibiting strong Cartesian elements in its metaphysics and epistemology (Arnauld having been one of the main philosophers whose objections were published, with replies, in Descartes' Meditations on First Philosophy). The Port-Royal Logic is sometimes cited as a paradigmatic example of traditional term logic. The philosopher Louis Marin particularly studied it in the 20th century (La Critique du discours, Éditions de Minuit, 1975), while Michel Foucault considered it, in The Order of Things, one of the bases of the classical épistémè. Among the contributions of the Port-Royal Logic is the popularization of the distinction between comprehension and extension, which would later become a more refined distinction between intension and extension. Roughly speaking: a definition with more qualifications or features (the intension) denotes a class with fewer members (the extension), and vice versa.The main idea traces back through the scholastic philosophers to Aristotle's ideas about genus and species, and is fundamental in the philosophy of Leibniz. More recently, it has been related to mathematical lattice theory in formal concept analysis, and independently formalized similarly by Yu. Schreider's group in Moscow, Jon Barwise & Jerry Seligman in Information Flow, and others. (en)
- La Logique de Port-Royal est le nom habituellement donné à l'ouvrage d'Antoine Arnauld et Pierre Nicole, intitulé La Logique ou l'art de penser et publiée pour la première fois en 1662, à Paris sans nom d’auteur. On l'appelle Logique de Port-Royal, bien qu'aucune mention de la fameuse abbaye ne soit portée sur son titre, ce qui peut notamment servir à éviter de confondre cette œuvre avec celle de Condillac parue à la fin du XVIIIe siècle sous un titre assez semblable (La logique ou les premiers développements de l'art de penser, 1781). (fr)
- Logica di Port-Royal è il nome con cui viene generalmente indicata l'opera La Logica o l'arte di pensare (La Logique ou l'art de penser. Contenant, outre les règles communes, pleusieurs observations nouvelles propres à former le jugement), scritta da due fra i principali esponenti del giansenismo, Antoine Arnauld e Pierre Nicole, e pubblicata anonima nel 1662. Il trattato di logica si caratterizza per l'inserimento, oltre ai consueti capitoli dedicati al concetto, al giudizio e al ragionamento, di un quarto capitolo dedicato al metodo, che si rifaceva al pensiero di Cartesio. La logica di Port-Royal si caratterizza, contro ogni nominalismo, per un orientamento funzionalista: tema principale infatti non sono i nomi o i segni, ma le modalità con cui la mente opera i collegamenti fra i vari nomi. In questo senso va inteso il riferimento all'arte di pensare: la logica infatti non è qui intesa dal punto di vista formale, come costruzione pura di ragionamenti deduttivi, ma come un metodo per condurre la mente alla conoscenza di idee chiare e distinte, quindi alla scoperta e all'invenzione. (it)
- 『ポール・ロワイヤル論理学』(Logique de Port-Royal)、正式名称『論理学、あるいは思考の技法』(La logique, ou l'art de penser)とはアントワーヌ・アルノーとの共著として記され、1662年に出版された論理学に関する書籍である。 (ja)
- De logica van Port-Royal is een verhandeling over taal en logica die in 1662 onder de titel La logique, ou l'art de penser voor het eerst anoniem is gepubliceerd in Parijs. Het werk was geschreven door Antoine Arnauld en Pierre Nicole. Dit waren twee leden van de jansenistische beweging waar ook Blaise Pascal deel van uitmaakte en die rondom Port-Royal haar basis had. Het werk is tot ver in de 19e eeuw de belangrijkste leidraad geweest voor zowel de syntaxis als de taalfilosofie en de logica. (nl)
- Lógica de Port-Royal (em francês: Logique de Port-Royal) é o nome popular da La logique, ou l'art de penser, um importante manual sobre lógica inicialmente publicado anonimamente em 1662 por Antoine Arnauld e Pierre Nicole, dois proeminentes membros do movimento Jansenista, centralizado em Port-Royal. Blaise Pascal aparentemente contribuiu em partes do texto. Sua contraparte linguística é a Gramática de Port-Royal (1660). Escrita na língua vernácula, ela tornou-se muito popular por introduzir o leitor à lógica e exibir fortes elementos cartesianos em sua metafísica e epistemologia (Arnauld foi um dos principais filósofos cujas objeções foram publicadas, com réplicas, na Meditações sobre Filosofia Primeira de Descartes). Ela esteve em uso até o século XX. A Lógica de Port-Royal é algumas vezes citada como um exemplo paradigmático da . O filósofo Louis Marin a estudou no século XX (La Critique du discours, Éditions de Minuit, 1975), enquanto que Michel Foucault a considerou, em , uma das bases da episteme moderna. (pt)
- «Логика Пор-Рояля» (фр. Logique de Port-Royal), полное название «Логика, или Искусство мыслить» (фр. La logique, ou l'art de penser) — книга о логике и логическом мышлении, выпущенная в 1662 году анонимно. Книга была написана Антуаном Арно и Пьером Николем, монахами-янсенистами из аббатства Пор-Рояль. Возможным соавтором книги считается Блез Паскаль. «Логика» по статусу сопоставляется с «Грамматикой Пор-Рояля», выпущенной двумя годами ранее Антуаном Арно и Клодом Лансло. Написанная на французском языке, «Логика» использовалась вплоть до начала XX века как одно из учебных пособий по логике. (ru)
|
rdfs:comment
|
- La Logique de Port-Royal est le nom habituellement donné à l'ouvrage d'Antoine Arnauld et Pierre Nicole, intitulé La Logique ou l'art de penser et publiée pour la première fois en 1662, à Paris sans nom d’auteur. On l'appelle Logique de Port-Royal, bien qu'aucune mention de la fameuse abbaye ne soit portée sur son titre, ce qui peut notamment servir à éviter de confondre cette œuvre avec celle de Condillac parue à la fin du XVIIIe siècle sous un titre assez semblable (La logique ou les premiers développements de l'art de penser, 1781). (fr)
- 『ポール・ロワイヤル論理学』(Logique de Port-Royal)、正式名称『論理学、あるいは思考の技法』(La logique, ou l'art de penser)とはアントワーヌ・アルノーとの共著として記され、1662年に出版された論理学に関する書籍である。 (ja)
- De logica van Port-Royal is een verhandeling over taal en logica die in 1662 onder de titel La logique, ou l'art de penser voor het eerst anoniem is gepubliceerd in Parijs. Het werk was geschreven door Antoine Arnauld en Pierre Nicole. Dit waren twee leden van de jansenistische beweging waar ook Blaise Pascal deel van uitmaakte en die rondom Port-Royal haar basis had. Het werk is tot ver in de 19e eeuw de belangrijkste leidraad geweest voor zowel de syntaxis als de taalfilosofie en de logica. (nl)
- «Логика Пор-Рояля» (фр. Logique de Port-Royal), полное название «Логика, или Искусство мыслить» (фр. La logique, ou l'art de penser) — книга о логике и логическом мышлении, выпущенная в 1662 году анонимно. Книга была написана Антуаном Арно и Пьером Николем, монахами-янсенистами из аббатства Пор-Рояль. Возможным соавтором книги считается Блез Паскаль. «Логика» по статусу сопоставляется с «Грамматикой Пор-Рояля», выпущенной двумя годами ранее Антуаном Арно и Клодом Лансло. Написанная на французском языке, «Логика» использовалась вплоть до начала XX века как одно из учебных пособий по логике. (ru)
- Logika z Port-Royal (francouzsky: Logique de Port-Royal; původním názvem však: La Logique ou l'art de penser, tj. "Logika čili umění myslet") je název významného díla o logice vydaného nejprve v roce 1662 v Paříži, jehož autory byli Antoine Arnauld a Pierre Nicole. Oba byli představiteli tzv. Port-royalské školy ovlivněné jansenistickým myšlenkovým směrem morálně přísného katolicismu, jejímž centrem byl klášter Port-Royal des Champs. Toto dílo úzce navazuje na předchozí jazykovědný spis známý jako Gramatika z Port-Royal z roku 1660 od Arnaulda a . Metodologie díla vychází z Descartova spisu Pravidla pro vedení rozumu, především však reaguje na nároky, které na logiku kladl Pascal. Pod jeho vlivem byli autoři přesvědčení, že formální logika je sama o sobě bezcenná, resp. nabývá na významu (cs)
- Lógica de Port-Royal es el nombre con el que se conoce normalmente La logique, ou l'art de penser, contenant, outre les règles communes, plusieurs observationes nouvelles propres à former le jugement, 1ª edición, París 1662. Un importante manual de lógica publicado anónimamente por primera vez en 1662 cuyos autores son Antoine Arnauld y , dos prominentes miembros del movimiento jansenista, desarrollado alrededor de Port-Royal. Escrito en el ambiente jansenista y bajo la influencia del racionalismo cartesiano es posible que Blaise Pascal contribuyese a la redacción del texto. (es)
- Die Logik von Port-Royal ist der verbreitete Name des Buches “La logique, ou l'art de penser” (dt.: “Die Logik oder die Kunst des Denkens”), eines sehr bedeutenden Werks über die Logik. Es wurde erstmals 1662 anonym von Antoine Arnauld und Pierre Nicole in französischer Sprache publiziert. Arnauld und Nicole waren zwei prominente Vertreter des Jansenismus aus dem Kreis der Gelehrten, die sich in Opposition zu dem im absolutistischen Königreich Frankreich praktizierten Katholizismus in das Kloster Port Royal des Champs bei Paris zurückgezogen hatten. Blaise Pascal hat den Text des Teils über die Methodologie wesentlich beeinflusst; inhaltlich wurden die darin formulierten Gedanken erstmals in Pascals Abhandlungen De l'Esprit géométrique (Über den mathematischen Geist) und de l'Art de persua (de)
- Port-Royal Logic, or Logique de Port-Royal, is the common name of La logique, ou l'art de penser, an important textbook on logic first published anonymously in 1662 by Antoine Arnauld and Pierre Nicole, two prominent members of the Jansenist movement, centered on Port-Royal. Blaise Pascal likely contributed considerable portions of the text. Its linguistic companion piece is the Port-Royal Grammar (1660) by Arnauld and Lancelot. (en)
- Logica di Port-Royal è il nome con cui viene generalmente indicata l'opera La Logica o l'arte di pensare (La Logique ou l'art de penser. Contenant, outre les règles communes, pleusieurs observations nouvelles propres à former le jugement), scritta da due fra i principali esponenti del giansenismo, Antoine Arnauld e Pierre Nicole, e pubblicata anonima nel 1662. Il trattato di logica si caratterizza per l'inserimento, oltre ai consueti capitoli dedicati al concetto, al giudizio e al ragionamento, di un quarto capitolo dedicato al metodo, che si rifaceva al pensiero di Cartesio. (it)
- Lógica de Port-Royal (em francês: Logique de Port-Royal) é o nome popular da La logique, ou l'art de penser, um importante manual sobre lógica inicialmente publicado anonimamente em 1662 por Antoine Arnauld e Pierre Nicole, dois proeminentes membros do movimento Jansenista, centralizado em Port-Royal. Blaise Pascal aparentemente contribuiu em partes do texto. Sua contraparte linguística é a Gramática de Port-Royal (1660). (pt)
|