Roberto Mancini
Roberto Mancini (27. listopad 1964, Jesi, Itálie) je italský fotbalový trenér a bývalý fotbalový záložník.
Hráčská kariéra
[editovat | editovat zdroj]Klubová
[editovat | editovat zdroj]Boloňa
[editovat | editovat zdroj]Ve 13 letech se stal hráčem Boloně. V roce 1981, ve věku 16 let (šestým nejmladším hráčem, který debutoval v Serii A), hrál první utkání v nejvyšší lize. Celou sezonu odehrál ve výborném style a vstřelil 9 branek. Sezonu ale nezachránil před sestupem do druhé ligy.[1]
Sampdoria
[editovat | editovat zdroj]Prezident Sampdorie Paolo Mantovani jej chtěl koupit za každou cenu. A tak se stalo, že v létě 1982 byl koupen za 2,5 miliardy lir plus 4 hráče (Giancarlo Galdiolo, Giorgio Roselli, Stefano Brondi a Antonio Logozzo).[2] Již od začátku kariéry u Dorie byl velmi oblíbeným hráčem a to vydrželo až do konce kariéry v klubu v roce 1997.
První branku vstřelil v utkání v italském poháru proti Brescii (4:0).[3] V Dorii vytvořil se spoluhráčem Viallim super útok, kterým se začalo říkat gólová dvojčata.[2] První trofej získal v sezoně 1984/85 a to Italský pohár. V roce 1986 přišel nový trenér Boškov a začali hrát ještě lépe. Do roku 1992 vyhrál celkem 6 trofejí. Na domácí scéně získal tři vítězství v italském poháru (1987/88, 1988/89, 1993/94) a také se mu podařilo vybojovat titul v lize v sezoně 1990/91 a italský superpohár. V evropských pohárech nejprve prohrál ve finále poháru PVP 1988/89, ale v následující sezoně 1989/90 ji vyhrál. Také si zahrál finále v LM 1991/92, ale Barcelona vyhrála v prodloužení 1:0.[4] Poslední sezona v Dorii byla 1996/97 a vstřelil v ní 15 branek. Celkem zde odehrál 566 utkání (424 v Serii A) a vstřelil 171 branek (132 v Serii A).
Lazio
[editovat | editovat zdroj]Do Lazia odešel v létě 1997. V první sezoně vyhrál již svůj pátý Italský pohár (1997/98). Další trofej mohl získat v poháru UEFA, jenže prohrál s Interem (0:3).[5] V následující sezoně, nejprve vyhrál italský superpohár, ale titul v sezoně prohrál v posledním kole boj o titul s Milánem o jeden bod. Alespoň vyhrál v posledním ročníku o pohár PVP. Titulu se dočkal ve své poslední sezoně 1999/00. K němu přidal ještě vítězství své rekordní 6 vítězství v italském poháru a také vyhrál evropský superpohár. Dne 23. května 2000 ukončil fotbalovou kariéru [6] a přijal nabídku být asistentem trenéra v Lazia.
Leicester
[editovat | editovat zdroj]Dne 18. ledna 2001 překvapivě podepsal smlouvu na pět měsíců s anglickým Leicesterem.[7] Jeho pobyt trval jen jeden měsíc, během kterého dokázal nastoupit na hřiště ve čtyřech zápasech v lize a jeden v poháru. Dne 22. února 2001 ukončil definitivně fotbalovou kariéru a přijal nabídku trenéra ve Fiorentině.[8]
Reprezentační
[editovat | editovat zdroj]Poprvé jej do reprezentace pozval trenér Bearzot v roce 1984, v pouhých 19 letech u příležitosti přátelského turné v Severní Americe. První utkání tak odehrál jako střídající hráč 26. května 1984 při výhře nad Kanadě.[9] Během téhož zámořského výletu však některé disciplinární excesy vedly trenéra k tomu, že jej okamžitě vyřadil ze soupisky a již jej nepovolával po zbytek jeho mandátu.[10]
Natrvalo do reprezentace vrátil v roce 1986. Byl nominován na ME 1988. Zde vstřelil 10. června 1988 svůj první gól proti NSR (1:1). S národní týmem došel do semifinále, kde prohrál se SSSR (0:2).
Po turnaji postupně ztrácel místo v základní sestavě kvůli konkurenci Sereny, Baggia a Carnevalea. Byl však mezi nominovanými na MS 1990, které se hrálo v Itálii. Do turnaje ale do žádného zápasu nezasáhl ale na krk si pověsil bronzovou medaili.
Nový trenér Sacchim, s ním příliš se nepočítal do sestavy ale občas jej využíval jako hrotového útočníka, aby mohl spolupracovat s Baggiem. Během kvalifikace na MS 1994 vstřelil své poslední 3 góly, ale do závěrečné nominace byl upřednostněn Gianfranco Zola.[11] Poslední utkání tedy odehrál proti Německu (1:2) 23. března 1994. Celkem tak odehrál 36 utkání a vstřelil 4 branky.
Trenérská kariéra
[editovat | editovat zdroj]Klubová
[editovat | editovat zdroj]Začátky a Fiorentina
[editovat | editovat zdroj]Jakmile ukončil hráčskou kariéru, zůstal v Laziu a 19. července 2000 zahájil svou trenérskou kariéru jako asistent Erikssena a hned po boku švédského trenéra vyhrál domácí superpohár.
Dne 26. února 2001, po krátkém návratu k hraní v anglickém Leicesteru, byl ve věku 36 let najat Fiorentinou, aby nahradil odvolaného tureckého Terima.[12] Toto zadání vyvolalo mezi odborníky kontroverzi, neboť ještě v té době nevlastnil trenérskou licenci první kategorie a především byl již na aktuální ročník registrován již v Laziu. V takovém případě však vzhledem k tomu, že byl pouze asistentem trenéra a nikoli přímým trenérem týmu Biancoceleste, na bývalého hráče výše uvedené pravidlo neplatilo. Ve zbytku sezóny 2000/01, pomohl k postupu do finále domácího poháru, který dokázal vyhrát. V lize skončil na 9. místě.
V následujícím sezoně se klub potýkal s finančními problémy a musel tak zvládnout výrazně oslabenou hráčskou základnou s minimálním cílem pro sezonu. Začal prohrou v domácím superpoháru s Římem. Jako trenér v sezoně debutoval v poháru UEFA, kde byl vyřazen ve 3. kole. Dne 11. ledna 2002, po 17 ligových zápasech a po domácí porážce s Perugií, rezignoval na funkci trenéra.[13]
Lazio
[editovat | editovat zdroj]Dne 1. července 2002 se vrátil do Lazia, kde podepsal dvouletou smlouvou.[14] I když klub postihly různé finanční problémy, které vyvrcholily rezignací tehdejšího prezidenta Sergia Cragnottiho, tak dosáhl dobrých výsledků. V prvním sezoně se dostal na 4. místo v lize, čímž se dostal do LM poté, co také určitou dobu bojoval o titul. Dostal se také do semifinále domácího poháru i poháru UEFA, ve kterém byl vyřazen Portem (celkem 1:4), který soutěž později vyhrál.
Ve své druhé sezoně vyhrál svůj druhý trenérský domácího pohár, když porazil Juventus. V lize skončil na 6. místě a v LM neprošel základní skupinou do play off. Dne 7. července 2004 opustil Lazio a připojil se k Interu[15].
Inter
[editovat | editovat zdroj]První sezóna na lavičce Nerazzurri znamenala po několika letech k návratu k vítězství tohoto týmu, který v vyhrál domácí pohár nad Římem (celkem 3:0). V lize ukončil sezonu na 3. místem, když prohrál jen dva zápasy, ale také zazanmenal 18 remíz. V LM skončil ve čtvrtfinále, když jej vyřadil městský rival Rossoneri.
Sezonu 2005/06 zahájil vítězstvím v domácím superpoháru. Také obhájil vítězství v domácím poháru, když znovu porazil Řím. V LM opět skončil ve čtvrtfinále, když jej vyřadil Villarreal. V lize opět ukončil sezonu na 3. místem, jenže po korupčním skandálu[16] se později radoval s prvního trenérského titulu.
V sezoně 2006/07 byl jeho tým lize prohlášen za velkého favorita, protože Juventus byl ve 2. lize a týmy jako Milán, Lazio a Fiorentina měli bodový odečet, kvůli korupčním skandálu. Ale i tak si pro titul šel zaslouženě. Vyhrál 17 utkání v řadě a s jednou porážkou. Také opět vyhrál domácí superpohár a v domácím poháru překvapivě prohrál Římem (celkem 4:7). V LM byl již vyřazen v osmifinále, když nestačil na Valencii.
Sezona 2007/08 začal prohrou v domácím superpoháru a v domácím poháru opět nestačil na Řím (1:2). V lize slavil třetí titul v řadě, když měl o tři body více než Řím. V LM byl opět vyřazen v osmifinále, když nestačil na Liverpool. A tak 29. května 2008 byl odvolán prezidentem Morattim. Oobdržel odstupné ve výši 8 milionů Euro.[17]
Manchester City
[editovat | editovat zdroj]Dne 19. prosince 2009 podepsal smlouvu s anglickým Manchesterem City za 3,5 milionu Euro na sezónu a nahradil tak vyhozeného Hughese.[18] Tým, který dlouho bojoval o konečné 4. místo v lize. Nakonec skončil na 5. místě s místenkou do EL.
Ve snaze zlepšit pozici, kterou právě získali, dokázal do klubu přivést další skvělé hráče: Mario Balotelli, David Silva, Yaya Touré a také Joe Hart, který se vrátil z hostování. Dokázal vyhrát anglický pohár, když porazil Stoke a přinesl tak "Citizens" první vítězství po 35 letech [19]. V EL byl vyřazen v osmifinále, když nestačil na Kyjev (celkem 1:2). Alespoň se tým soustředil na ligu a skončil na 3. místě s místenkou do LM.
Následující sezónu začal prohrou v domácím superpoháru, když jej porazil městský rival United (2:3). V LM skončil na 3. místě ve skupině a tak mohl pokračovat v EL, kde skončil již v osmifinále, když nestačil na Sporting. Všechno úsilí směřoval na ligu, kterou vyhrál v posledním kole a díky skóre byl v tabulce lepší než městský rival.[20] Poté prodloužil smlouvu o 5 let.[21]
Sezonu 2012/13 začal výhrou v domácím superpoháru, když porazil Chelsea (3:2). V LM totálně propadl, když získal jen 3 body za 3 remízy. Také v lize nehrál výborný fotbal a po prohraném finále anglického poháru, které překvapivě prohrál s Wiganem (0:1), byl 13. května 2013, jen dvě kola před koncem ligy] byl odvolán.[22][23]
Galatasaray
[editovat | editovat zdroj]Koncem září 2013 podepsal tříletou smlouvu Turecko|tureckým týmem Galatasaray, kde nahradil odvolaného Terima.[24] V lize skončil na 2. místě, ale vítězství slavil v tureckém poháru. V LM byl vyřazen v osmifinále, když jej vyřadilo Chelsea (celkem 1:3). I tak se v červnu 2014 dohodl na ukončení smlouvy.[25]
Návrat do Interu
[editovat | editovat zdroj]Dne 14. listopadu 2014, nahradil odvolaného Mazzarriho.[26] Svou druhou zkušenost s Nerazzurri otevřel remízou v derby. V domácím poháru vypadl ve čtvrtfinále, což se mu u Nerazzurri stalo poprvé. V EL byl vyřazen již v osmifinále. když nestačili na německý Wolfsburg (celkem 2:5). V Serie A 2014/2015|lize skončil na 8. místě, což bylo jeho nejhorší umístění od sezony 2000/01.
Do evropských pohárů se tedy nedostali a tak všechny síly daly do domácích soutěží. V lize se Nerazzurri dostali na začátku roku 2016 do krize a on dostal červenou kartu v derby (0:3). Nakonec klub obsadil 4. místo a v domácím poháru vypadl v semifinále. V létě oznámil, že chce zůstat na lavičce týmu, ale třenice s novým vlastníkem ho přesvědčily k ukončení smlouvy.[27]
Petrohrad
[editovat | editovat zdroj]Poté, co zůstal jednu sezónu bez trénování, podepsal 1. června 2017 smlouvu s ruským Petrohradem.[28] Toto angažmá bylo ale velmi nepovedené. V ruském poháru skončil hned v prvním utkání. V EL sice vyhrál svou skupinu, ale byl vyřazen v osmifinále, když nestačil na Lipsko (celkem 2:3). A v lize dokončil sezonu na 5. místě. Dne 13. května 2018 ukončil po vzájemné dohodě s klubem smlouvu aby se stal trenérem Italské reprezentace.[29]
Reprezentační
[editovat | editovat zdroj]Itálie
[editovat | editovat zdroj]2018 až 2020
[editovat | editovat zdroj]Dne 14. května 2018 byl jmenován trenérem italského národního týmu.[30] Byl povolán k oživení národního týmu, protože reprezentace byla ve vážných potížích, protože se nedostalo na MS 2018. On sám přistoupil od počátku k velké generační obměně, vyřadil z týmu řadu veteránů a poskytl více prostoru mladým fotbalovým talentům.[31] Debut si odbyl 28. května 2018, když v přátelském utkání porazil Saúdskou Arábii (2:1). Poté pět utkání nevyhrálo a jen dvakrát remizovalo. První ostré vítězství bylo 14. října v Polsku (1:0). V LN skončil na 2. místě a nesestoupilo.
Kvalifikace na ME 2020 vyšla na výbornou. V deseti zápasech neztratil ani bod a bez problémů slavil postup do turnaje. Vítězství nad Lichtenštejnskem (5:0), bylo deváté v řadě a vyrovnalo tak rekord v počtu po sobě jdoucích vítězství zaznamenaný v roce 1938, když byl trenérem Vittorio Pozzo.[32] Rekord byl poté překonán následujícím zápase proti Bosně a Hercegovině (3:0) a proti Arménii vyhráli rekordně 9:1.[33]
2021 až 2023
[editovat | editovat zdroj]Po vypuknutí pandemie COVID-19 se ME 2020 odložilo o jeden rok.[34] On sám byl také během pandemie nakažen.[35] V dalším ročníku LN, bez prohry vyhrál svou skupinu a postoupil do podzimního finále. V březnu 2021 se rozehrála kvalifikace na MS 2022. Všechna tři utkání se vyhrálo. Dne 17. května 2021 podepsal pětileté prodloužení s národním týmem do roku 2026.
V červnu 2021 odstartovalo odložené ME 2020. Skupinová fáze se zvládla na výbornou. Všechny tři zápasy vyhráli se skórem 7:0, což se ještě nikom nepodařilo. V osmifinále proti Rakousku (2:1 v prodl.), překonal rekord v neporazitelnosti, když již 31 utkání neprohrál (dříve byl v letech 1935-1939), a 11 utkání po sobě vyhrál. Také reprezentace zaznamenala rekord bez inkasovaného gólu (1168 minut, dříve 1 143 zaznamenaným Itálií v letech 1972-1974). Další rekordy přišli po finále turnaje, kam se Azzurri dostali. Dne 11. července se Azzurri stali mistry Evropy díky úspěchu ve finále nad Anglií (1:1, 3:2 na pen.).[36] Bylo to přesně po 39 letech od vítězství na MS 1982.
V září 2021 prodloužil sérii Azzurri bez porážky na 37 zápasů (30 vítězství a 7 remíz). Dlouhá série neporazitelnosti (37 utkání) skončila 6. října 2021, kdy se prohrála 1:2 v Miláně proti Španělsku v semifinále LN. Utkání o 3. místo porazilo Belgii. Tímto úspěchem dosáhl dalšího rekordu a stal se trenérem, který nejrychleji dosáhl milníku 30 vítězství se seniorským národním týmem ve všech soutěžích, a to v pouhých 44 zápasech.
V posledních dvou kvalifikačních zápasech na MS 2022 dosáhla Itálie dvou neuspokojivých remíz proti Švýcarsku a Severnímu Irsku, což týmu bránilo v přímém postupu na turnaj. Muselo se do baráže a v ní prohrál doma se Severní Makedonií (0:1) a podruhé po sobě se tak nekvalifikoval na MS.[37]
V červnu 2022 se rozjela skupinová fáze LN a po nejistém začátku, vyvrcholilo porážkou 2:5 s Německem. Nakonec svou skupinu vyhrála a postoupila do finále, kde obhájil 3. místo díky vítězství nad Nizozemskem (3:2), které se odehrálo 18. června 2023. To byl také poslední odtrénovaný zápas v reprezentaci.[38] Za pět let odtrénoval celkem 61 utkání a jen v 9 zápasech prohrál.
Saudská Arábie
[editovat | editovat zdroj]Dne 27. srpna 2023 byl oficiálně angažován jako nový trenér Saúdské Arábie, se kterou podepsal smlouvu v hodnotě 25 milionů Euro čistého ročně do roku 2027.[39] Na lavičce debutoval 8. září 2023 v přátelském utkání prohrála 1:3 v Newcastlu proti Kostarice.
Na MA 2023 se dostal do osmifinále, kde jej vyřadila Jižní Korea na penalty.
Po špatných výsledcích se vedení svazu rozhodlo smlouvu po vzájemné dohodě ukončit.[40]
Hráčská statistika
[editovat | editovat zdroj]Klubová
[editovat | editovat zdroj]Sezóna | Klub | Liga | Ligové poháry | Kontinentální poháry | Celkem | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Soutěž | Zápasy | Góly | Soutěž | Zápasy | Góly | Soutěž | Zápasy | Góly | Zápasy | Góly | ||
1981/82 | Boloňa | Serie A | 30 | 9 | IP | 1 | 0 | - | 0 | 0 | 31 | 9 |
1982/83 | Sampdoria | Serie A | 22 | 4 | IP | 5 | 1 | - | 0 | 0 | 27 | 5 |
1983/84 | Serie A | 30 | 8 | IP | 8 | 2 | - | 0 | 0 | 38 | 10 | |
1984/85 | Serie A | 24 | 3 | IP | 11 | 3 | - | 0 | 0 | 35 | 6 | |
1985/86 | Serie A | 23 | 6 | IP | 11 | 4 | PVP | 4 | 2 | 38 | 12 | |
1986/87 | Serie A | 26+1[41] | 6 | IP | 5 | 0 | - | 0 | 0 | 31 | 6 | |
1987/88 | Serie A | 30 | 5 | IP | 13 | 3 | - | 0 | 0 | 43 | 8 | |
1988/89 | Serie A | 29 | 9 | IP+IS | 11+0 | 5 | PVP | 8 | 0 | 48 | 14 | |
1989/90 | Serie A | 31 | 11 | IP+IS | 3+1 | 2+0 | PVP | 9 | 2 | 44 | 15 | |
1990/91 | Serie A | 30 | 12 | IP | 10 | 2 | PVP+ES | 5+2 | 2+0 | 47 | 16 | |
1991/92 | Serie A | 29 | 6 | IP+IS | 6+1 | 2+1 | LM | 9 | 4 | 45 | 13 | |
1992/93 | Serie A | 30 | 15 | IP | 2 | 0 | - | 0 | 0 | 32 | 15 | |
1993/94 | Serie A | 30 | 12 | IP | 7 | 0 | - | 0 | 0 | 37 | 12 | |
1994/95 | Serie A | 31 | 9 | IP+IS | 2+1 | 1+0 | PVP | 4 | 2 | 38 | 12 | |
1995/96 | Serie A | 26 | 11 | IP | 2 | 1 | - | 0 | 0 | 28 | 12 | |
1996/97 | Serie A | 33 | 15 | IP | 2 | 0 | - | 0 | 0 | 35 | 15 | |
Celkem za Sampdorii | 425 | 132 | - | 101 | 27 | - | 41 | 12 | 567 | 171 | ||
1997/98 | Lazio | Serie A | 34 | 5 | IP | 8 | 1 | PU | 10 | 3 | 52 | 9 |
1998/99 | Serie A | 33 | 10 | IP+IS | 6+1 | 2+0 | PVP | 7 | 0 | 47 | 12 | |
1999/00 | Serie A | 20 | 0 | IP | 7 | 3 | LM+ES | 9+1 | 0 | 37 | 3 | |
Celkem za Lazio | 87 | 15 | - | 22 | 6 | - | 27 | 3 | 136 | 24 | ||
2001 | Leicester | Premier League | 4 | 0 | AP | 1 | 0 | - | 0 | 0 | 5 | 0 |
Celkem | 546 | 156 | - | 125 | 33 | - | 68 | 15 | 739 | 204 |
Reprezentační
[editovat | editovat zdroj]Statistika na velkých turnajích
[editovat | editovat zdroj]Statistika na velkých turnajích
[editovat | editovat zdroj]Reprezentace | Rok | Zápasy | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Fáze turnaje | Datum | Soupeř | Odehraných minut | Vstřelené branky | Výsledek | ||
Itálie | ME 1988 | 1 zápas ve skupině | 10. 6. | NSR | 90 | 1 | 1:1[42] |
2 zápas ve skupině | 14. 6. | Španělsko | 68 | 0 | 1:0[43] | ||
3 zápas ve skupině | 17. 6. | Dánsko | 67 | 0 | 2:0[44] | ||
Semifinále | 22. 6. | SSSR | 46 | 0 | 0:2[45] | ||
MS 1990 | Neodehrál žádné ze 7 utkání |
Reprezentační branky
[editovat | editovat zdroj]Datum | Stadion | Soupeř | Skóre | Výsledek | Soutěž | |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | 10. 6. 1988 | Rheinstadion, Düsseldorf, NSR | NSR | 0:1 | 1:1 | ME 1988 - skupina |
2 | 24. 3. 1993 | Stadio Renzo Barbera, Palermo, Itálie | Malta | 4:0 | 6:1 | Kvalifikace na MS 1994 |
3 | 24. 3. 1993 | Stadio Renzo Barbera, Palermo, Itálie | Malta | 6:1 | 6:1 | Kvalifikace na MS 1994 |
4 | 22. 9. 1993 | Kadrioru Staadion, Tallin, Estonsko | Estonsko | 0:2 | 0:3 | Kvalifikace na MS 1994 |
Trenérská statistika
[editovat | editovat zdroj]Klubová
[editovat | editovat zdroj]Sezóna | Klub | Liga | Ligové poháry | Kontinentální poháry | Celkem | ||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Soutěž | Zápasy | Výhry | Remízy | Prohry | Umístění | Soutěž | Zápasy | Výhry | Remízy | Prohry | Úspěch | Soutěž | Zápasy | Výhry | Remízy | Prohry | Úspěch | Zápasy | Výhry | Remízy | Prohry | ||
2001 | Fiorentina | Serie A | 14 | 4 | 4 | 6 | Nastoupil v bře., 9. místo |
IP | 2 | 1 | 1 | 0 | - | - | 0 | 0 | 0 | 0 | - | 16 | 5 | 5 | 6 |
2001/02 | Serie A | 18 | 4 | 3 | 11 | Propuštěn v led. | IP+IS | 2+1 | 0 | 0 | 2+1 | - | PU | 6 | 2 | 2 | 2 | 3. kolo | 27 | 6 | 5 | 16 | |
Celkem za Fiorentinu | 32 | 8 | 7 | 17 | - | - | 5 | 1 | 1 | 3 | - | - | 6 | 2 | 2 | 2 | - | 43 | 11 | 10 | 22 | ||
2002/03 | Lazio | Serie A | 34 | 15 | 15 | 4 | 4. místo | IP | 6 | 3 | 1 | 2 | Semifinále | PU | 12 | 6 | 4 | 2 | Semifinále | 52 | 24 | 20 | 8 |
2003/04 | Serie A | 34 | 16 | 8 | 10 | 6. místo | IP | 8 | 6 | 2 | 0 | LM | 8 | 3 | 2 | 3 | Zákl. skupina | 50 | 25 | 12 | 13 | ||
Celkem za Lazio | 68 | 31 | 23 | 14 | - | - | 14 | 9 | 3 | 2 | - | - | 20 | 9 | 6 | 5 | - | 102 | 49 | 32 | 21 | ||
2004/05 | Inter | Serie A | 38 | 18 | 18 | 2 | IP | 8 | 7 | 1 | 0 | LM | 12 | 6 | 4 | 2 | Čtvrtfinále | 58 | 31 | 23 | 4 | ||
2005/06 | Serie A | 38 | 23 | 7 | 8 | IP+IS | 8+1 | 4+1 | 4 | 0 | + | LM | 12 | 7 | 3 | 2 | Čtvrtfinále | 59 | 35 | 14 | 10 | ||
2006/07 | Serie A | 38 | 30 | 7 | 1 | IP+IS | 8+1 | 6+1 | 1 | 1 | + | LM | 8 | 3 | 3 | 2 | Osmifinále | 55 | 40 | 11 | 4 | ||
2007/08 | Serie A | 38 | 25 | 10 | 3 | IP+IS | 8+1 | 6+1 | 1 | 1 | + | LM | 8 | 5 | 0 | 3 | Osmifinále | 54 | 34 | 12 | 8 | ||
2009/10 | Manchester City | Premier League | 21 | 11 | 5 | 5 | Nastoupil v pro., 5. místo |
AP+ALP | 4+2 | 2+1 | 1+0 | 1+1 | - | - | 0 | 0 | 0 | 0 | - | 27 | 14 | 6 | 7 |
2010/11 | Premier League | 38 | 21 | 8 | 9 | AP+ALP | 8+1 | 6+0 | 2+0 | 0+1 | EL | 12 | 7 | 3 | 2 | Osmifinále | 59 | 34 | 13 | 12 | |||
2011/12 | Premier League | 38 | 28 | 5 | 5 | AP+ALP+AS | 1+5+1 | 0+3+0 | 0+1+0 | 1+1+1 | - | LM+EL | 6+4 | 3+3 | 1+0 | 2+1 | Zákl. skupina + Osmifinále | 55 | 37 | 7 | 11 | ||
2012/13 | Premier League | 36 | 22 | 9 | 5 | Propuštěn v kvě. | AP+ALP+AS | 6+1+1 | 5+0+1 | 0 | 1+1+0 | + | LM | 6 | 0 | 3 | 3 | Zákl. skupina | 50 | 28 | 12 | 10 | |
Celkem za Manchester City | 132 | 81 | 27 | 24 | - | - | 30 | 18 | 4 | 8 | - | - | 28 | 13 | 7 | 8 | - | 189 | 113 | 38 | 40 | ||
2013/14 | Galatasaray | Süper Lig | 28 | 16 | 7 | 5 | Nastoupil v září, | TP | 11 | 7 | 3 | 1 | LM | 7 | 2 | 2 | 3 | Osmifinále | 46 | 25 | 12 | 9 | |
2014/15 | Inter | Serie A | 27 | 10 | 9 | 8 | Nastoupil v lis., 8. místo |
IP | 2 | 1 | 0 | 1 | - | EL | 6 | 2 | 2 | 2 | Zákl. skupina | 35 | 13 | 11 | 11 |
2015/16 | Serie A | 38 | 20 | 7 | 11 | 4. místo | IP | 4 | 3 | 0 | 1 | Semifinále | - | 0 | 0 | 0 | 0 | - | 42 | 23 | 7 | 12 | |
Celkem za Inter | 217 | 126 | 58 | 33 | - | - | 40 | 27 | 8 | 5 | - | - | 46 | 23 | 12 | 11 | - | 303 | 176 | 78 | 49 | ||
2017/18 | Zenit Petrohrad | Prem'er-Liga | 30 | 14 | 11 | 5 | 5. místo | RP | 1 | 0 | 0 | 1 | - | EL | 14 | 8 | 2 | 4 | Osmifinále | 45 | 22 | 13 | 10 |
Celkově | 508 | 278 | 133 | 97 | - | - | 101 | 62 | 19 | 20 | - | - | 121 | 57 | 31 | 33 | - | 730 | 398 | 182 | 150 |
Reprezentační
[editovat | editovat zdroj]Rok | Národní tým | Soutěž | Umístění | Statistika | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Zápasy | Výhry | Remízy | Prohry | ||||||
2018/19 | Itálie | Liga národů UEFA Liga A | 2. místo ve skupině 3 | 4 | 1 | 2 | 1 | ||
2019 | Kvalifikace ME 2020 | 1. místo ve skupině | 10 | 10 | 0 | 0 | |||
2020 | Liga národů UEFA Liga A | 1. místo ve skupině 1 | 6 | 3 | 3 | 0 | |||
2021 | Liga národů UEFA Finále | 2 | 1 | 0 | 1 | ||||
2021 | ME 2020 | 7 | 5 | 2 | 0 | ||||
2021/22 | Kvalifikace MS 2022 | 2. místo ve skupině + baráž | 8+1 | 4 | 4 | 0+1 | |||
2021 | ME 2020 | 7 | 5 | 2 | 0 | ||||
2022 | Finalissima 2022 | 1 | 0 | 0 | 1 | ||||
2022 | Liga národů UEFA Liga A | 1. místo ve skupině 3 | 6 | 3 | 2 | 1 | |||
2022 | Liga národů UEFA Finále | 2 | 1 | 0 | 1 | ||||
2023 | Kvalifikace ME 2024 | Nedokončil | 2 | 1 | 0 | 1 | |||
2018–2023 | Přátelské utkání | - | 12 | 8 | 2 | 2 | |||
Celkem | 61 | 37 | 15 | 9 |
Rok | Národní tým | Soutěž | Umístění | Statistika | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Zápasy | Výhry | Remízy | Prohry | ||||||
2023– | Saúdská Arábie | Kvalifikace MS 2026 | Propuštěn | 10 | 5 | 3 | 2 | ||
2024 | MA 2023 | Osmifinále | 4 | 2 | 2 | 0 | |||
2023– | Přátelské utkání | - | 7 | 2 | 2 | 3 | |||
Celkem | 21 | 9 | 7 | 5 |
Úspěchy
[editovat | editovat zdroj]Hráčské
[editovat | editovat zdroj]Klubové
[editovat | editovat zdroj]Národní
[editovat | editovat zdroj]- vítěz italské ligy (2x)
Sampdoria: 1990/91
Lazio: 1999/00
- vítěz italského poháru (6x)
Sampdoria: 1984/85, 1987/88, 1988/89, 1993/94
Lazio: 1997/98, 1999/00
- vítěz italského superpoháru (2x)
Kontinentální
[editovat | editovat zdroj]- vítěz poháru PVP (2x)
Sampdoria: 1989/90
Lazio: 1998/99
- vítěz superpoháru UEFA (1x)
Lazio: 1999
Reprezentační
[editovat | editovat zdroj]- 1× na MS (1990 - bronz)
- 1× na ME (1988 - bronz)
- 2× na ME U21 (1984 - bronz, 1986 - stříbro)
Individuální
[editovat | editovat zdroj]- 2x vítěz ankety Guerin d'oro (1987/88, 1990/91)
- nejlepší fotbalista v lize (1997)
- nejlepší italský fotbalista v lize (1997)
Trenérské
[editovat | editovat zdroj]Klubové
[editovat | editovat zdroj]- vítěz italské ligy (3x)
Inter: 2005/06, 2006/07, 2007/08
- vítěz anglické ligy (1x)
Manchester City: 2011/12
- vítěz italského poháru (4x)
Fiorentina: 2000/01
Lazio: 2003/04
Inter: 2004/05, 2005/06
- vítěz anglického poháru (1x)
Manchester City: 2010/11
- vítěz tureckého poháru (1x)
Galatasaray: 2013/14
- vítěz italského superpoháru (2x)
- vítěz anglického superpoháru (1x)
Manchester City: 2012
Reprezentační
[editovat | editovat zdroj]Itálie
[editovat | editovat zdroj]- 1× na ME (2020 - zlato)
- 1× na LN (2020/21 - bronz)
Saudská Arábie
[editovat | editovat zdroj]Individuální
[editovat | editovat zdroj]- nejlepší trenér v lize (2007/08)
- nejlepší trenér podle World Soccer (2021)
- nejlepší trenér podle Globe Soccer Awards (2021)
- nejlepší trenér podle IFFHS (2021)
- člen síně slávy italského fotbalu (2015)
- člen Golden Foot (2017)
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]Stříbrná medaile za atletickou statečnost (1990)
Řád zásluh o Italskou republiku (30. 9. 1991) z podnětu Prezidenta Itálie[46]
Řád zásluh o Italskou republiku (16. 7. 2021) z podnětu Prezidenta Itálie[47]
Čestný akademický titul (23. 7. 2021) z podnětu Univerzity Urbino "Carlo Bo"[48]
Čestný občan města Jesi (29. 7. 2021) z podnětu Městské rady města Jesi[49]
Zlatá palma za zásluhy (20. 12. 2021)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Archivovaná kopie. www.robertomancini.com [online]. [cit. 2022-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-03-29.
- ↑ a b https://www.ansa.it/web/notizie/rubriche/protagonisti/2009/10/30/visualizza_new.html_992383717.html
- ↑ https://www.transfermarkt.de/sampdoria-genua_brescia-calcio/index/spielbericht/2972160
- ↑ https://www.transfermarkt.de/fc-barcelona_sampdoria-genua/index/spielbericht/1083768
- ↑ https://www.transfermarkt.de/fc-internazionale_lazio-rom/index/spielbericht/2265973
- ↑ https://web.archive.org/web/20171005052201/http://www2.raisport.rai.it/news/sport/calcio/200005/23/392ac2df03b63/
- ↑ https://web.archive.org/web/20090327004011/http://www2.raisport.rai.it/news/rubriche/cmercato/200101/18/3a6728a702398/
- ↑ http://news.bbc.co.uk/sport2/hi/football/1184723.stm
- ↑ http://www.archiviolastampa.it/component/option,com_lastampa/task,search/mod,libera/action,viewer/Itemid,3/page,24/articleid,1015_01_1984_0125_0024_14471291/
- ↑ https://www.ilgiornale.it/news/sport/i-peccati-giovent-roberto-mancini-maglia-azzurra-1527157.html
- ↑ https://ricerca.repubblica.it/repubblica/archivio/repubblica/1994/04/16/mancini-la-nazionale-chi-ha-parlato.html
- ↑ https://archivio.tuttomercatoweb.com/2001/ufficiale-mancini-e-il-nuovo-ct-584
- ↑ https://www.repubblica.it/online/calciomercato2002/calvario/calvario/calvario.html
- ↑ https://ricerca.repubblica.it/repubblica/archivio/repubblica/2002/05/01/addio-zac-si-di-mancini-cragnotti.html?ref=search
- ↑ https://www.repubblica.it/2004/f/sezioni/sport/calcio/serie_a/kutuzov/kutuzov/kutuzov.html
- ↑ https://www.irozhlas.cz/sport/korupcni-skandal-v-italskem-fotbale-skoncil-tvrdymi-tresty_200607142304_mtaborska
- ↑ https://st.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Sport/2009/10/mancini-rescisso-contratto-inter.shtml?uuid=b1dce5cc-c57d-11de-a806-5c548b4990d3&DocRulesView=Libero&refresh_ce=1
- ↑ https://archive.is/20120804194839/http://www.lastampa.it/sport/cmsSezioni/calcio/200912articoli/24282girata.asp
- ↑ Manchester City získal FA Cup! [online]. mancity.cz, 2011-5-16 [cit. 2012-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-18.
- ↑ https://www.gazzetta.it/Calcio_Estero/Premierleague/13-05-2012/pazzesco-manchester-city-campione-un-gol-94--911216549949.shtml
- ↑ https://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-zahranici-anglie-premier-league/126290/zadne-rusko-mancini-zustane-v-city-podepsal-na-dalsich-pet-let.html
- ↑ https://sport.ceskatelevize.cz/clanek/fotbal/manchester-city-propustil-manciniho-nastupcem-bude-nejspis-pellegrini/5be0732c0d663b6fe82597d6
- ↑ https://www.idnes.cz/fotbal/zahranici/proc-musel-mancini-skoncit-v-manchesteru-city.A130514_112839_fot_zahranici_par
- ↑ Roberto Mancini na tri roky na lavičku Galatasaray Istanbul Archivováno 14. 7. 2014 na Wayback Machine., Profutbal.sk, citováno 29. 9. 2013 (slovensky)
- ↑ https://www.fotbalportal.cz/ostatni/turecko-super-lig/36871-mancini-se-dohodl-na-ukonceni-smlouvy-v-galatasarayi/
- ↑ https://www.idnes.cz/fotbal/zahranici/fotbaliste-inter-milan-s-novym-trenerem-mancinim-remizovali-v-derby-s-ac-milan.A141124_100704_fot_zahranici_jap
- ↑ https://www.idnes.cz/fotbal/zahranici/inter-milan-mancini.A160808_120101_fot_zahranici_rou
- ↑ https://www.sport.cz/clanek/fotbal-evropske-ligy-fotbalisty-petrohradu-bude-trenovat-mancini-889325
- ↑ https://www.sport.cz/clanek/fotbal-ostatni-mancini-by-mel-po-konci-v-petrohradu-prevzit-italskou-reprezentaci-988946
- ↑ https://www.idnes.cz/fotbal/ms-2018/roberto-mancini-trener-italie-smlouva-dva-roky.A180515_133756_ms-fotbal-2018_rou
- ↑ https://www.gazzetta.it/Calcio/Nazionale/19-05-2018/nazionale-convocati-mancini-balotelli-c-fuori-de-rossi-5-novita-270218858137.shtml
- ↑ https://ricerca.repubblica.it/repubblica/archivio/repubblica/2019/10/16/nove-vittorie-su-nove-mancini-fa-i-record-anche-con-litalia-b38.html
- ↑ https://www.sportmediaset.mediaset.it/qualificazioni-euro-2020/italia-la-vittoria-sullarmenia-vale-9-record-storici_11311185-201902a.shtml
- ↑ http://covid.usd.cas.cz/euro-2020-odlozeno/
- ↑ https://www.sport.cz/clanek/fotbal-serie-a-trener-italske-fotbalove-reprezentace-mancini-ma-koronavirus-1816279
- ↑ https://www.eurofotbal.cz/euro-2020/reportaz/italie-anglie-716651/
- ↑ https://www.eurofotbal.cz/mistrovstvi-sveta-kvalifikace-2022/reportaz/italie-severni-makedonie-763420/
- ↑ https://www.idnes.cz/fotbal/reprezentace/reprezentace-italie-roberto-mancini-rezignace-gabriele-gravina.A230815_112905_fot_zahranici_duff
- ↑ https://www.idnes.cz/fotbal/reprezentace/trener-roberto-mancini-saudska-arabie-reprezentace.A230827_230226_fot_reprez_min
- ↑ https://www.livesport.cz/zpravy/fotbal-asijsky-pohar-mancinimu-se-v-saudske-arabii-nezadarilo-po-vzajemne-dohode-skoncil-u-tamni-reprezentace/KE2YaVCm/
- ↑ zápas o pohár UEFA 1987/88
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/946084
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/946089
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/946093
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/946328
- ↑ https://www.quirinale.it/onorificenze/insigniti/211864
- ↑ https://www.quirinale.it/elementi/59113
- ↑ https://www.ansa.it/sito/notizie/sport/calcio/2021/07/23/esempio-valori-positivi-mancini-dottore-dello-sport_65093910-ef14-4088-aef1-155bdb27a258.html
- ↑ https://www.qdmnotizie.it/jesi-roberto-mancini-diventa-ambasciatore-di-jesi/
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Roberto Mancini na italské Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Roberto Mancini na Wikimedia Commons
- Profil hráče na Transfermarktu
- Profil trenéra na Transfermarktu
- Profil hráče na National-football-teams.com (anglicky)
- Robert Mancini na Instagramu
Související články
[editovat | editovat zdroj]Trenér italské fotbalové reprezentace | ||
---|---|---|
Předchůdce: Luigi Di Biagio |
2018–2023 Roberto Mancini |
Nástupce: Luciano Spalletti |
Trenér saúdskoarabské fotbalové reprezentace | ||
---|---|---|
Předchůdce: Hervé Renard |
2023–2024 Roberto Mancini |
Nástupce: |
- Italští fotbaloví reprezentanti
- Fotbaloví záložníci
- Fotbalisté Bologna FC
- Fotbalisté Sampdorie Janov
- Fotbalisté Lazia Řím
- Fotbalisté Leicester City FC
- Italští fotbaloví trenéři
- Trenéři Fiorentiny
- Trenéři Lazia
- Trenéři Interu Milán
- Trenéři Manchesteru City
- Trenéři Galatasaray SK
- Trenéři Zenitu Petrohrad
- Trenéři italské fotbalové reprezentace
- Trenéři saúdskoarabské fotbalové reprezentace
- Narození v roce 1964
- Narození 27. listopadu
- Narození v Jesi
- Mistři Evropy ve fotbale
- Vítězové Poháru vítězů pohárů
- Vítězové Superpoháru UEFA
- Bronzoví medailisté z ME ve fotbale
- Italští římští katolíci
- Nositelé Řádu zásluh o Italskou republiku
- Velkodůstojníci Řádu zásluh o Italskou republiku
- Hráči Mistrovství světa ve fotbale 1990
- Hráči Mistrovství Evropy ve fotbale 1988