Heinrich Homma

Heinrich Homma
8. starosta Znojma
Ve funkci: 1904 – 16. prosince 1918
Předchůdce	Johann Haase
Nástupce	Josef Mareš (od června 1920)
poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci: 1902 – 1906
Stranická příslušnost
Členství	Německá pokroková strana Německá demokratická svobodomyslná strana (od 1919)
Narození	30. června 1845 Náměšť nad Oslavou Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	9. června 1921 (ve věku 75 let) Znojmo Československo Československo
Choť	Marie Wiedien
Děti	Heinrich, Marie
Sídlo	Znojmo
Profese	advokát a politik
Ocenění	Řád Františka Josefa
Commons	Heinrich Homma
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heinrich Homma (30. června 1845 Náměšť nad Oslavou^[1] – 9. června 1921 Znojmo^[2]) byl rakousko-uherský a později československý politik a advokát, poslanec Moravského zemského sněmu a v letech 1904–1918 starosta Znojma.

Narodil se v Náměšti nad Oslavou v rodině úředníka. V roce 1863 absolvoval gymnázium ve Znojmě a v roce 1874 dokončil studium práv ve Vídni. Záhy poté si otevřel ve Znojmě advokátní kancelář.^[3] Působil také jako vrchní ředitel sboru dobrovolných hasičů.^[4]

Angažoval se ve veřejném životě Znojma. V roce 1870 stál u zrodu Německého občanského spolku (Deutscher Bürgerverein), obdoby českého sdružení Beseda znojemská.^[5] Byl stoupencem Německé pokrokové strany. Od roku 1879 zasedal v obecním výboru. Od roku 1888 do roku 1904 byl znojemským radním. V roce 1899 se stal v důsledku badeniovské krize předsedou Svazu Němců jižní Moravy, kterým zůstal do roku 1902.^[3] V roce 1904 byl zvolen starostou Znojma, později byl ještě čtyřikrát znovuzvolen.^[4] Prakticky už ale město vedl za starosty Haaseho, kdy byl 1. radním a starosta byl nemocný. Ve funkci se snažil zabránit úpadku místních pokrokářů, a tak uzavřel dohodu s německými radikály v čele s Oskarem Teufelem a postoupil jim čtvrtinu míst ve výboru. V roce 1912 se dostal do zemského vedení Německé pokrokové strany.^[3]

V zemských volbách 1902 byl na návrh Johanna Haaseho zvolen poslancem Moravského zemského sněmu v městské kurii. Neměl protikandidáta. Stal se členem verifikačního, školského a imunitního výboru, v roce 1904 navíc ještě výboru pro kontribučenské fondy a výboru pro vodní cesty. Stal se horlivým zastáncem moravského vyrovnání. V zemských volbách 1906 se rozhodl nekandidovat a na své místo navrhl Eduarda Oberwimmera.^[3]

Během obsazení Znojma československými jednotkami 16. prosince 1918 Homma navrhl přijetí českých zástupců do městské rady. Když se ale před radnicí začalo vojsko a obyvatelstvo bouřit, tak z funkce starosty odstoupil. V čele města jej nahradil jako vládní komisař pro Znojmo Vilém Veleba.^[6] I poté ale Homma působil na radnici jako člen zastupitelstva. Podle novin zůstal pro německou část obyvatelstva starostou nadále.^[7] Na přelomu let 1919 a 1920 zakládal Německou demokratickou svobodomyslnou stranu ve Znojmě a byl za ni také zvolen v komunálních volbách v roce 1920 do zastupitelstva Znojma.^[4]

Oženil se s Marií Wiedienovou, s níž měl 2 děti: Heinricha (nar. 1872) a Marii (nar. 1873).

Zemřel v červnu 1921 na záchvat mrtvice.^[7] Byl oceněn rytířským křížem řádu Františka Josefa.^[4]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Heinrich Homma na Wikimedia Commons