Google Chrome
Screenshot prohlížeče Google Chrome verze 75 ve Windows 10 | |
Vývojář | Google Inc. |
---|---|
První vydání | 2. září 2008 |
Aktuální verze | 130.0.6723.90 (29. října 2024) |
Operační systém | Android 4.1 a vyšší Chrome OS IOS 9 a vyšší[1] GNU/Linux (GTK v2.24 a vyšší) macOS 10.9 a vyšší Windows 10 a vyšší |
Platforma | IA-32, x64, ARMv7 |
Vyvíjeno v | C++[2] |
Typ softwaru | webový prohlížeč, mobilní prohlížeč |
Licence | BSD licence (zdrojové kódy a spustitelný Chromium) Google Chrome Terms of Service (spustitelný Google Chrome)[3] |
Web | www.google.com/chrome |
Český web | www.google.cz/chrome |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Google Chrome (česká výslovnost [gůgl chróm], anglická [gugl kroum]) je víceplatformní webový prohlížeč vyvíjený společností Google. Poprvé byl vydán roku 2008 pro operační systém Microsoft Windows a později byl přenesen na systémy Linux, MacOS, iOS a Android; prohlížeč je také hlavní součástí operačního systému Chrome OS, kde slouží jako platforma pro webové aplikace.
Většina zdrojového kódu Chrome pochází ze svobodného a otevřeného projektu Google Chromium, ale samotný Chrome je šířen jako sice bezplatný, ale uzavřený freeware. Původním vykreslovacím jádrem prohlížeče byl WebKit, ale Google z něj nakonec vytvořil alternativní verzi (fork) nazvanou Blink; všechny varianty prohlížeče Chrome kromě pro systém iOS nyní používají jádro Blink.[4]
K dubnu 2020 analytik webu StatCounter odhadoval, že Chrome má 68 % celosvětového podílu webových prohlížečů (po špičce 72 %) na tradičních stolních počítačích a 64 % napříč všemi platformami.[5][6] Díky tomuto úspěchu rozšířila společnost Google značku „Chrome“ na další produkty: operační systém Chrome OS, Chromecast, Chromebook, Chromebit, Chromebox, a Chromebase.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Bývalý šéf Googlu Eric Schmidt odmítal plány na vytvoření vlastního prohlížeče, nicméně v roce 2004 se už spekulovalo o tom, že Google „něco vlastního“ chystá.[7] Na prohlížeči se pracovalo od roku 2006, kdy Google zaměstnal vývojáře Firefoxu Bena Goodgera a Darina Fishera.[7] Vývojáři prohlížeč poskládali z různých projektů otevřeného software, kromě WebKitu to byly např. Netscape Portable Runtime, Network Security Services, NPAPI, Skia Graphics Engine a SQLite.[7]
První oficiální beta verze pro systém Microsoft Windows vyšla 20. září 2008 a to ve 43 jazycích včetně češtiny.
- Chrome 1 první stabilní verze byla vydána 11. prosince 2008. Ještě v témže měsíci se Google Chrome dostal na páté místo v užívání, po Internet Exploreru, Mozille Firefox, Opera a Safari.[8]
- Chrome 2 přibyla funkce celoobrazovkového módu, automatické vyplňování údajů ve formulářích, zrychlení JavaScriptu o 30 %, oproti verzi 1.
- Chrome 3 podpora skinů (změna vzhledu prohlížeče).
- Chrome 4 přidává funkce automatického překladu cizích stránek a synchronizace záložek. V testu Acid3 Google Chrome 4 dosáhl hodnocení 100/100, čímž se vyrovnal např. prohlížeči Opera. Mezi další novinky patří implementace nových funkcí HTML 5 a podporu doplňků, obdobných jaké jsou známy např. z prohlížeče Mozilla Firefox.
- Chrome 5 synchronizace nastavení a témat, podpora geolokace, rozšíření i v anonymním režimu, manuální překlad stránek, možnost zakazovat jednotlivé pluginy. Prohlížeč si pamatuje zvolené zvětšení zobrazení pro každou doménu, umí odstraňovat jednotlivé položky historie, obsahuje nový správce oblíbených položek a má nově integrovaný modul Adobe Flash.
- Chrome 6 přepracované grafické prostředí, podpora formátu WebM, integrace modulu PDF, skrytí řetězce
http://
v adresním řádku. - Chrome 7 cloudový tisk.
- Chrome 9 podpora 3D grafiky (WebGL), dynamické vyhledávání.
- Chrome 10 oddělení grafických procesů (sandbox [ˈsændˌboks]), rozhraní pro přihlášení ke Google Cloud Print.
- Chrome 12 akcelerace vykreslování 3D efektů CSS.
- Chrome 13 funkce Instant Pages (inteligentní vyhledávání na webu).
- Chrome 15 vylepšena „nová karta“.
- Chrome 17 podpora skriptovacího enginu Java V8. Nová funkce ochrana proti phishingu a malwaru.
- Chrome 19 možnost synchronizace otevřených karet, vylepšení designu stránky
Nastavení
. - Chrome 21 podpora vysokého rozlišení obrazovky, getUserMedia API (komunikaci v prohlížeči přes internet bez použití pluginu), podpora Metro stylu.
- Chrome 23 podpora Do Not Track, hardwarová akcelerace videa, správa oprávnění pro jednotlivé webové stránky.
- Chrome 24 podpora MathML.
- Chrome 25 podpora rozpoznání řeči, deaktivace podpory tiché instalace rozšíření.
- Chrome 26 vylepšené možnosti nastavení kontroly pravopisu, možnost vytvoření zástupců pro více uživatelů.
- Chrome 28 přechod z vykreslujícího jádra WebKit na Blink.
- Chrome 29 přidáno resetovací tlačítko v nastavení, vylepšený omnibox.
- Chrome 30 vyhledávání pomocí obrázků.
- Chrome 32 dostala novinku v podobě indikace přehrávání v panelu, zobrazení stavové ikony spuštěné webkamery a aktivního přenosu do Chromecastu a tedy vzdáleného displeje. Plus na Windows 8 možná změna grafického prostředí prohlížeče na design systému Chrome OS a v neposlední řadě byly zavedeny lokální účty (není nutno zadávat heslo při přihlášení k Gmailu).
- Chrome 34 upraven vhled režimu pro rozhraní Windows 8, plus podpora atributu srcset (nyní lze uživatelům doručovat různé velikosti obrázků, v závislosti na typu zařízení a rozlišení displeje).
- Chrome 36 získala novou podobu designu v režimu inkognito, vylepšený systém notifikací, doplnění informací k obnově po pádu a v neposlední řadě i spouštěč Chrome aplikací pro Linux.
- Chrome 37 přinesl funkci DirectWrite pro lepší vykreslování fontů a 64bitovou podporu pro Windows. (Pozor – od této verze již není k dispozici experimentální funkce „Karty ve štosu“, pro lepší práci s více otevřenými kartami, tato funkce je nyní podporována jen na mobilních zařízeních).
- Chrome 39 pak získal (mimo vylepšení stability a výkonu pod kapotou) rozšířeni
apps/API
i 64bitovou podporu pro Mac. - Chrome 40 měl implicitně zakázanou podporu protokolu SSLv3. Vylepšen byl info dialog pro Chrome aplikace (jak pro Windows, tak pro Linux).
- Chrome 69 přinesl vzhled Material design refresh a vyvolání nabídky pro vygerování hesla kdykoliv prohlížeč detekuje stránku s vytvářením nového účtu.[9]
Funkce
[editovat | editovat zdroj]Zabezpečení
[editovat | editovat zdroj]Chrome pravidelně načítá aktualizace ze dvou černých listin (jednu pro phishing a jednu pro malware) a varuje uživatele, když se pokoušejí navštívit škodlivou stránku. Služba je k dispozici všem vývojářům pomocí veřejného rozhraní Google Safe Browsing API. Při zařazení na černou listinu kontaktuje Google majitele webových stránek, protože ti o existenci malware nemusejí vědět.[10]
Chrome obvykle vytvoří pro každou záložku samostatný proces, čímž efektivně od sebe jednotlivé panely izoluje a může též zabránit malwaru, aby se do systému nainstaloval, ale celý model alokace procesů je složitější.[11] V návaznosti na princip nejnižších privilegií je každý proces zbaven maxima ze svých oprávnění. Může využívat procesor pro výpočty, ale nemůže zapisovat nebo číst soubory z citlivých oblastí (např. dokumenty, plocha) – jde o obdobu „Chráněného režimu“ v prohlížeči Internet Explorer v systému Windows Vista a Windows 7. Sandbox Team, který tuto vlastnost naprogramoval, vytvořil pomocí specifických funkcí systému obdobu vězení, ze kterého se izolovaný proces nedostane.[12] Škodlivý software běžící v jednom panelu pak není schopen zjistit čísla kreditních karet vložených v jiném panelu, komunikovat se vstupy myši, zajistit spuštění programu při startu systému a bude ukončen po zavření panelu.[13] Tato vlastnost vytváří uvnitř systému víceúrovňový bezpečnostní model se dvěma úrovněmi: uživatel a sandbox. Sandbox může reagovat jen na výzvy uživatele.[14] V Linuxu je pro sandboxing používán seccomp režim.[15][16]
Pluginy, jako je Adobe Flash Player, nejsou typicky standardizovány a nemohou být umístěny do sandboxu podobně jako panely. Často musí běžet na úrovni nebo dokonce nad úrovní zabezpečení samotného prohlížeče. Pro snížení možnosti úspěchu útoku skrze plugin jsou pluginy spouštěny v oddělených procesech, které komunikují s renderovacím jádrem a to pak běží s velmi malými oprávněními ve vlastním procesu pro každý panel zvlášť. Pluginy budou muset být upraveny pro provoz v rámci této softwarové architektury v návaznosti na výše zmíněný princip nejnižších oprávnění.[13]
Funkce soukromého prohlížení s názvem „anonymní režim“ brání prohlížeči v ukládání jakékoliv informace o historii a cookies z navštívených internetových stránek.[17] Anonymní režim je podobný soukromému procházení v aplikaci Internet Explorer, Mozilla Firefox, Opera či Safari.
Dne 7. srpna 2019 bylo do kódu prohlížeče přidáno varování, které se zobrazilo při nastavení proměnné prostředí SSLKEYLOGFILE
, což umožnilo únik privátních klíčů pro šifrování protokolu https.[18] Nebylo ale očekáváno, že se toto varování dostane do stabilní verze prohlížeče, protože tuto techniku používají antiviry a hrozilo by, že tyto by pak musely používat jiné, méně stabilní, přístupy.[18]
Blokování malware
[editovat | editovat zdroj]Statistiky ukazují, že uživatelé mají čtyřikrát větší pravděpodobnost, že budou podvedeni ke stažení malware, než že budou ohroženi jeho použitím.[19] V nedávné studii, Chrome 10 blokoval pouze 13 % nebezpečných adres a je na třetím místě se Safari a Firefoxem. Naopak Internet Explorer 9 blokoval 92 % malwaru s filtrováním adres a 100 % s filtrováním adres. Internet Explorer 8, na druhém místě zablokoval 90 % malwaru. Malware, který se instaluje bez vědomí uživatele, nebyl ve studii zahrnut.[20]
Od verze Chrome 17 prohlížeč nabízel vlastní funkci ochranu proti phishingu a malwaru. V testu NNS labs z března 2014 skončil celkově Chrome třetí (70,7 %), jako druhý se umístil čínský Liebao (Cheetah) (85,1 %) a na prvním místě skončil IE (99,9 %).[21]
Pluginy
[editovat | editovat zdroj]Dne 30. března 2010 Google oznámil, že nejnovější vývojová verze Chrome zahrnuje Adobe Flash plugin jako součást prohlížeče, takže není nutno stahovat a instalovat ho samostatně; Flash bude aktualizován jako součást vlastní aktualizace Chrome.[22] Podpora Javy je k dispozici v Chrome s Java 6 Update 12 a výše.[23] Podpora Javy pod macOS byla poskytována updatem Javy vydaným 18. května 2010.[24]
Zpočátku Chrome podporoval všechny pluginy NPAPI, od verze 35, kdy jejich podporu ukončil, nadále podporuje jen Pepper Plugin API (PPAPI). Pluginy NPAPI však v prohlížeči, pokud to umožňuje výrobce, nadále fungují např. Java, ale nepodporuje vkládání ovládacích prvků ActiveX.
Motivy
[editovat | editovat zdroj]Od Google Chrome 3.0 mohou uživatelé instalovat motivy pro změnu vzhledu prohlížeče.[25] Mnoho volných motivů třetích stran je k dispozici v online galerii Chrome Web Store.[26]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Od verze Chrome 4 jsou oficiálně k dispozici i rozšíření prohlížeče. Jedná se vlastně o prográmky, které rozšiřují možnosti prohlížeče. Jde např. o různá tlačítka pro nastavení, programy na blokování reklam a flashe, RSS čtečky, předpovědi počasí, VPN, zálohy stránek nebo hry. Existují i rozšíření pro správu karet a uvolnění operační paměti, které snižují náročnost na operační paměť, za kterou je Google Chrome dlouhodobě kritizovaný.
Zpočátku šlo tyto programy instalovat i z jiných zdrojů, dnes hlavně kvůli bezpečnosti (od 27. května 2014 pro uživatele Windows), lze stahovat tyto programy jen z oficiálního Internetového obchodu Chrome.
Experimentální funkce
[editovat | editovat zdroj]Jde o takové skryté nastavení prohlížeče. Lze jimi povolit či zakázat např. 3D akceleraci, úpravu dotyku, ukládání stránek ve formátu MHTML atd. Tyto funkce jsou občas nestabilní a mohou zapříčinit pád prohlížeče či vymazání údajů, proto se doporučuje jejich použití jen zkušeným uživatelům.
Lze je nalézt po zadání chrome://flags
do adresového řádku prohlížeče.
Automatický překlad stránek
[editovat | editovat zdroj]Počínaje verzí Google Chrome 4.1 je přidán v panelu vestavěný překladač od společnosti Google. Překlad je v současné době k dispozici pro 52 jazyků.[27]
Zástupci aplikací a webů
[editovat | editovat zdroj]Chrome umožňuje vytvořit si pro své oblíbené weby či aplikace zástupce přímo na ploše, v nabídce start či v panelu snadné spuštění. Po následném kliknutí na ikonku se načte samostatné okno Chrome, bez karet, tlačítek, adresního řádku nebo nabídek. Samotné základní menu lze pak vyvolat kliknutím na ikonku Chrome v záhlaví rámce stránky.
Do Not Track
[editovat | editovat zdroj]Tato funkce říká webům, aby nesledovali a nesbírali o uživatelích informace např. k posílání cílené reklamy do prohlížeče, či poskytování údajů třetím stranám. Bohužel v současné době (rok 2014) Do Not Track většina webů ignoruje.
Chrome tuto funkci obsahuje od verze 23.
Správce úloh
[editovat | editovat zdroj]Jedná se o monitor všech aktivních procesů prohlížeče. Udává údaje o stránkách, rozšířeních, pluginech, jejich obsazení v paměti, zatížení cpu, gpu atd. Pomocí správce je možno zamrzlé procesy či ty co spotřebovávají moc paměti i ukončit.
Lze najít v Menu, další nástroje nebo lze vyvolat pomocí kláves ⇧ Shift+Esc.
Správa barev
[editovat | editovat zdroj]Chrome podporuje správu barev podle specifikací ICC v2 na všech platformách od verze 22. Na macOSu i verzi ICC v4.
Synchronizace
[editovat | editovat zdroj]Prohlížeč umožňuje synchronizovat uživatelům své záložky, nastavení a historie ve všech zařízeních a systémech, prostřednictvím účtu !!!Google.Je tam chyba již nejde synchronizace na internetu je spousty dotazů na toto téma a nikdo si s tím neví rady na podpoře mlčí !!!!!
Centrum nápovědy
[editovat | editovat zdroj]Prohlížeč nemá k dispozici klasickou offline nápovědu, známou z jiných programů, ale tzv. on-line nápovědu. To mimo jiné znamená, že jí lze spustit, až když je uživatel připojen k síti; tento jistý handicap vynahrazuje bohatou databází nápověd, rad a řešení problémů.
Kanály a aktualizace vydávání
[editovat | editovat zdroj]Chrome využívá pro své vydávaní od roku 2009 tři kanály relací, dev, beta a stable. Jak už názvy napovídají, dev kanál je pro relace ryze experimentální a nové, mnoho funkcí je následně testováno a jen hrstka se dostává do stavu, že je následně uznáno jako funkční a praktické. Následně se tyto funkce dostávají i do beta relace, která je podrobena širokému testování a následně, pokud se projeví jako stabilní, jsou překlopeny do stable verze prohlížeče.
Rychlost celého procesu je proměnlivá, ale v kostce lze říci, že se od roku 2010 dev verze objevují zhruba jednou až dvakrát týdně, zatímco beta a stable verze v průměru jednou za 6 týdnů. Samozřejmě beta verze je oproti stable asi o měsíc posunutá.
Mimo těchto kanálů je tu ještě canary; jedná se o tzn. noční vydání, je aktuálnější než verze dev, může být nainstalována souběžně s verzí stable, ale na druhou stranu nemůže být výchozím prohlížečem. Samozřejmostí pak jsou občasné chyby a zamrzání, to ale to k vývojové verzi tak nějak patří. Aktualizuje se většinou každou noc.
Automatické aktualizace
[editovat | editovat zdroj]Chrome obsahuje funkci automatické aktualizace prohlížeče; to mimo jiné znamená, že pokud program zjisti novou verzi je ihned stažena a po restartu ihned funkční. Tato funkce má zajistit, že jste neustále chráněni nejnovějšími aktualizacemi zabezpečení. Vše se děje na pozadí a uživatel není tímto procesem nějak rušen. Aktualizaci lze zkontrolovat i ručně, stačí v hlavním Menu vybrat možnost O aplikaci Google Chrome.
Chrome Web Store
[editovat | editovat zdroj]Prohlížeč Chrome od své 9. verze může využívat i Internetový obchod Chrome, odkud lze zdarma i za peníze stáhnout nové motivy vzhledu, rozšíření, nebo například i hry.
Chrome pro firemní použití
[editovat | editovat zdroj]První verze byla uvolněna v prosinci 2010, ale teprve od verze 24 je Chrome skutečně připraven k plnohodnotnému využívání ve firemní sféře. K dispozici jsou instalační balíčky MSI jak pro 32 tak i 64bitovou verzi systému Windows (pro ostatní systémy se instaluje klasická instalace Chrome). Z větší části než u prohlížeče pro normální uživatelé se zde využívají cloudové služby a správy více než 100 zásad zabezpečení a různých nastavení skupin.
Chrome pro mobilní operační systém Android
[editovat | editovat zdroj]V únoru 2012 vyšla první verze pro mobilní systém Android. Byla založená na desktop verzi Chrome 16; obsahovala podporu Google účtů, synchronizaci, anonymní režim či předvyplněné heslo do služeb, jako je YouTube, Mail a Analytics.
- Chrome 18 první stabilní verze byla vydána 27. června 2012, je určena pro Android 4.0 a novější, obsahuje již i češtinu. Následně v září přichází i podpora pro mobilní platformu Intel x86 a v listopadu podpora pro Nexus 4 a Nexus 10.
- Chrome 25 vylepšení výkonu JavaScriptu, HTML 5 a audia, nový V8 JavaScript engine, oprava zoomu, dále rolování stránek a zlepšení jasnosti písma.
- Chrome 26 update auto vyplňování, synchronizace hesel, oprava načítání prázdné stránky.
- Chrome 27 jednodušší hledání z omniboxu, vylepšení full screen, podpora certifikátu na straně klienta, přidána karta historie pro tablety.
- Chrome 28 podpora automatického překladu, full screen pro tablety, nové uživatelské rozhraní pro jazyky atd.
- Chrome 29 přidána podpora těchto rozhraní: WebRTC API, WebAudio API, vizuální indikace při listování v horní nebo dolní části stránky a nový dialog pro výběr barvy uživatelské rozhraní pro webové formuláře. Oprava chybných znaků na japonských stránkách, špatného výběru písma v některých android zařízeních a havárie WebAudia na WWW.
- Chrome 30 aktualizace nových gest, rychlejší vyhledávání z přechodu vyhledávání Chrome app, zlepšení synchronizace hesel, vyhledávání obrázků na dlouhý stisk. Oprava pádu při změně letního času.
- Chrome 31 přidána podpora tisku přímo z prohlížeče (v Android Kitkat), vylepšené automatické vyplňování.
- Chrome 32 snadnější přidání zástupce webové stránky na domovskou obrazovku, snížení objemu dat v prohlížeči až o 50 %.
- Chrome 33 obsahuje vylepšenou nápovědu, zpětnou vazbu UI, podporu pro tag
<datalist>
a opravu chyb paměti v javascriptu V8, GPU bufferu. - Chrome 34 oprava crash chyb, optimalizace výkonu baterie. Obsahuje upravený a optimalizovaný posuvník pro Metro styl a Desktop.
- Chrome 35 přidána podpora Fullscreen videa s titulky a ovládacími prvky HTML 5, vracena funkce Tab Close.
- Chrome 36 vylepšené vykreslování textu na stránkách neoptimalizovaných pro mobilní zařízení.
- Chrome 37 vylepšení vzhledu prohlížeče a přihlašování do Chrome.
- Chrome 38 podpora stavu baterie a orientace obrazovky API, plus další úprava vzhledu prohlížeče.
- Chrome 39 oprava mnoha chyb a výkonové optimalizace, experimentální režim Reader Mode (zapíná se přes
chrome://flags
) – v této verzi nedostupný pro tablety. - Chrome 40 vylepšená schopnost informace o stránce (page info).
Chrome pro mobilní operační systémy iOS
[editovat | editovat zdroj]V červnu 2012 – byla vydána první stabilní verze Google Chrome 19.0.1084.60 pro iOS 4.3 a novější, založená na desktop verzi 19.0.1084.52.
- Chrome 21 podpora pro iPhone 5, plus oprava Gmail pro iOS 6.
- Chrome 23 oprava problému s přehráváním zvuku v prohlížeči.
- Chrome 25 vylepšený přístup stránek v historii pomocí tlačítka zpět, nové funkce pro vyhledávání přímo v omniboxu a přehlednější zobrazovaní výsledků. Nově přidáno sdílení webových stránek prostřednictvím zpráv.
- Chrome 26 obsahuje aktualizace fullscreen pro iPhone a iPod Touch, podporu pro Google Cloud Print, Air Print.
- Chrome 27 vylepšené hlasové vyhledávání, rychlejší načítání stránek.
- Chrome 28 zlepšená kompatibilita s Google Apps, hlasové vyhledávání, full screen, spora přenosu dat a přehrávání videa na iOS 5.1.
- Chrome 29 obsahuje řadu nových funkcí např. zobrazení datové úspory v nastavení řízení šířky pásma, vylepšené hlasové vyhledávání a také textové vyhledávání s funkcí zpět.
- Chrome 30 nový vzhled a funkce pro iPhone. Zlepšení Fullscreen pro iPad (pouze iOS 7). Nové nastavení UI + oprava mnoha chyb. Změna minimálních požadavků na systém, iOS 6 a vyšší.
- Chrome 31 vylepšeno automatické vyplňování, přidán dlouhý stisk na obrázek pro vyhledávání souvisejících obrázků.
- Chrome 32 nově funkce automatického překladu známou z desktop Chrome, možnost nastavení snížení úspory dat až o 50 %, rychlejší a jednodušší vyhledávání.
- Chrome 34 obsahuje nové první spuštění aplikace, vylepšení automatického doplňování v omniboxu.
- Chrome 35 podpora v omniboxu pro arabštinu a hebrejštinu, nově v omniboxu podpora vyhledávání.
- Chrome 38 přidána funkce ke stažení a otevření souborů v Google Drive, vylepšení podpory pro iPhone 6 a 6+.
- Chrome 40 nový hutnější vzhled (Material Design), optimalizace iOS 8, podpora pro větší telefony iPhone 6 Plus.
Chromium
[editovat | editovat zdroj]Chromium je otevřený a svobodný projekt stojící za Google Chromem a je vydávaný pod svobodnou licencí BSD. Funkčně se takřka s Chromem shoduje, ale používá mírně odlišný design a logo. Též se liší v absenci vestavěného Flash playeru, automatických aktualizacích a RLZ knihovny.
Neoficiální verze Chromia
[editovat | editovat zdroj]- 15. září 2008 vydala společnost CodeWeavers neoficiální balík derivátů pro Wine a 21. vývojového sestavení Chromia pro systémy Linux a macOS, který nazvala CrossOver Chromium.
- SRWare Iron je vydání Chromia, které odstraňuje shromažďování a posílání některých informací Googlu ke zpracování. Dále také navíc nabízí filtrování reklam.
- ChromePlus jedná se o nástavbu Chromia, mimo vždy novější verze prohlížeče obsahuje navíc i IE tab, ovládání prohlížeče pomocí gest myši, Super drag, podporu download manažerů atd.
Operační systém Chrome OS
[editovat | editovat zdroj]První oficiální verze operačního systému Chrome OS byla představena dne 7. prosince 2012 v San Francisku; systém je založen na prohlížeči Chrome a značně redukovaném Linuxu, z většiny využívá Google on-line aplikace a cloudové služby. Je šířen pod licencí GPL verze 2 a běží jak na platformě x86, tak i ARM (obě 32- i 64-bit). Pro svou jednoduchost a minimální hardwarové nároky je určen pro netbooky a mobilní zařízení s přístupem na internet. Pro tyto malé notebooky se ujalo na trhu označení Chromebook a jsou vyráběny celou řadou výrobců od ASUSu, Aceru, Samsungu, DELLu, HP až po např. Lenovo.
Verze Google Chrome (desktop)
[editovat | editovat zdroj]- Google Chrome – 1.0 vydána (11. prosinec 2008)
- Google Chrome – 2.0 vydána (24. květen 2009)
- Google Chrome – 3.0 vydána (12. říjen 2009)
- Google Chrome – 4.0 vydána (25. leden 2010)
- Google Chrome – 5.0 vydána (21. květen 2010)
- Google Chrome – 6.0 vydána (2. září 2010)
- Google Chrome – 7.0 vydána (21. říjen 2010)
- Google Chrome – 8.0 vydána (2. prosinec 2010)
- Google Chrome – 9.0 vydána (3. únor 2011)
- Google Chrome – 10.0 vydána (8. březen 2011)
- Google Chrome – 11.0 vydána (27. duben 2011)
- Google Chrome – 12.0 vydána (7. červen 2011)
- Google Chrome – 13.0 vydána (2. srpen 2011)
- Google Chrome – 14.0 vydána (16. září 2011)
- Google Chrome – 15.0 vydána (25. říjen 2011)
- Google Chrome – 16.0 vydána (13. prosinec 2011)
- Google Chrome – 17.0 vydána (8. únor 2012)
- Google Chrome – 18.0 vydána (28. březen 2012)
- Google Chrome – 19.0 vydána (15. květen 2012)
- Google Chrome – 20.0 vydána (26. červen 2012)
- Google Chrome – 21.0 vydána (31. červenec 2012)
- Google Chrome – 22.0 vydána (25. září 2012)
- Google Chrome – 23.0 vydána (6. listopad 2012)
- Google Chrome – 24.0 vydána (10. leden 2013)
- Google Chrome – 25.0 vydána (21. únor 2013)
- Google Chrome – 26.0 vydána (26. březen 2013)
- Google Chrome – 27.0 vydána (21. květen 2013)
- Google Chrome – 28.0 vydána (9. červenec 2013)
- Google Chrome – 29.0 vydána (20. srpen 2013)
- Google Chrome – 30.0 vydána (1. říjen 2013)
- Google Chrome – 31.0 vydána (12. listopad 2013)
- Google Chrome – 32.0 vydána (14. leden 2014)
- Google Chrome – 33.0 vydána (20. únor 2014)
- Google Chrome – 34.0 vydána (8. duben 2014)
- Google Chrome – 35.0 vydána (20. květen 2014)
- Google Chrome – 36.0 vydána (16. červenec 2014)
- Google Chrome – 37.0 vydána (26. srpen 2014)
- Google Chrome – 38.0 vydána (7. říjen 2014)
- Google Chrome – 39.0 vydána (18. listopad 2014)
- Google Chrome – 40.0 vydána (21. leden 2015)
- Google Chrome – 41.0 dev a beta verze – 41.0.2272.35 Beta (28. leden 2015)
- Google Chrome – 42.0 dev a beta verze – 42.0.2288.8 Dev (29. leden 2015)
- Google Chrome – 43.0 vydána (20. květen 2015)
Rychlost JavaScriptu
[editovat | editovat zdroj]Jíž od prvních verzí vyniká prohlížeč velkou rychlostí interpretace javascriptového kódu, jedna z beta verzí se dokonce umístila na webu CNET jako první před Firefoxem a IE (v testu nebyla ještě započínaná Opera).[28]
Pří testování JavaSriptu Chrome 27 s jádrem WebKit na webu TomsHardware skončil prohlížeč na třetím místě (nepočítá se Opera Next) za druhým Firefoxem a první Operou.[29]
Nové jádro Blink dopadlo o poznání lépe, na blogu Midas proběhl test nejpoužívanějších prohlížečů a Chrome 31 skončil první, před druhou Operou a třetím Firefoxem.[30]
Systémové požadavky
[editovat | editovat zdroj]Doporučené požadavky pro optimální chod Chromu jsou:[31]
- Windows: XP Service Pack 2+, Windows Vista, Windows 7 a Windows 8; Intel Pentium 4 nebo novější; 350 MiB pevný disk; 512 MiB operační paměti
- macOS: 10.6 nebo novější; Intel (ne PowerPC); 350 MiB pevný disk; 512 MiB operační paměti
- Linux: Ubuntu 12.04 nebo novější, Debian 7 a novější, OpenSuse 12.2 a novější, Fedora 17; Intel Pentium 4 a novější; 350 MiB pevný disk; 512 MiB operační paměti.
- Podpora pro 32bitové Macy skončila v říjnu 2014, od verze Chrome 39 podporuje 64bitovou verzi macOS.
- Podpora systému Windows XP prodloužena do konce roku 2015.
- Od verze Chrome 35 již nelze spustit prohlížeč na počítačích s procesory Pentium III, K7 (Athlon, Duron, Sempron), Geode a ostatních bez instrukcí SSE2.
Kritika
[editovat | editovat zdroj]- Google Chrome je často přibalen součástí instalace jiných programů, méně zkušených uživatelům se dostane do PC bez jejich vědomí[zdroj?]
- bývá předinstalován na telefonech s operačním systémem Android od Googlu[32]
- ve srovnání s Firefoxem neobsahuje tolik doplňků[zdroj?]
- je náročný na operační paměť RAM, protože si načítá stránky dopředu a snaží se je mít aktuální. Každý panel je tudíž nový proces ve Správci úloh[33]
- první verze byly svižnější než ty současné[zdroj?]
- propagace prohlížeče zahrnuje různé kanály – venkovní, televizní reklamu a nebo propagaci ve službách od Googlu[34][zdroj?]
- spotřeba systémových prostředků a zejména RAM[35]
- vykreslovací jádro se stává součástí prohlížečů, které měly své jádro (Opera, Edge)[36]
Vynucené přihlašování uživatele do prohlížeče
[editovat | editovat zdroj]Ve verzi Chrome 69 bylo zavedeno vynucené jednotné přihlašování uživatele k prohlížeči a službám Googlu, které funguje tak, že když se uživatel přihlásí k nějaké službě Googlu, automaticky se toto přihlášení aplikuje i na samotný prohlížeč Google Chrome.[37] Podle některých analytiků je takové chování potenciálním problémem pro soukromí uživatelů.[37] Po vlně kritiky této funkce Google oznámil, že ve verzi Chrome 70 má být možnost automatického přihlašování do prohlížeče vypínatelná.[37]
Omezení mazání historie
[editovat | editovat zdroj]V Google Chrome byla omezena možnost mazání cookies tak, že cookies od Googlu nebylo možné smazat.[37] Možnost smazání všech cookies byla Googlem ohlášena pro verzi Chrome 70.[37]
Úvahy o změně v zobrazení URL
[editovat | editovat zdroj]S verzí Chrome 69 se objevily úvahy o změně zobrazení URL, protože se tvar adresy zkomplikoval a podle Googlu uživatelé přestali mít jasno, která část URL k čemu slouží.[9] V rámci experimentu byl zaveden systém, který zobrazuje pouze doménu a celou URL zobrazí až po kliknutí na adresní řádek, ovšem pro velmi nepříznivé přijetí byl tento experiment ukončen.[9]
Související články
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Google Chrome na anglické Wikipedii.
- ↑ Google Chrome on the App Store [online]. Apple Inc., rev. 2017-10-26 [cit. 2017-11-29]. (ITunes Preview). Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LEXTRAIT, Vincent. The Programming Languages Beacon [online]. 2016 [cit. 2017-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-30. (anglicky)
- ↑ Google Chrome Terms of Service [online]. [cit. 2017-12-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Google going its own way, forking WebKit rendering engine [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Desktop Browser Market Share Worldwide | Statcounter Global Stats [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Browser Market Share Worldwide | Statcounter Global Stats [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c KRČMÁŘ, Petr. Chrome má 10 let: nejrozšířenější prohlížeč používá 60 % uživatelů. root.cz [online]. Internet Info, 2018-09-03 [cit. 2022-06-05]. Dostupné online. ISSN 1212-8309.
- ↑ StatCounter Global Stats - Browser, OS, Search Engine including Mobile Usage Share [online]. StatCounter [cit. 2017-12-02]. Top 5 Browsers Nov - Dec 2008. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c KRČMÁŘ, Petr. Chrome změnil vzhled, má generátor hesel a chce upravit zobrazení URL. root.cz [online]. Internet Info, 2018-09-05 [cit. 2022-06-05]. Dostupné online. ISSN 1212-8309.
- ↑ Philipp Lenssen. Google on Google Chrome – comic book [online]. 2008-09-01 [cit. 2017-12-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PŘÍJMENÍ, Marc. Marc Chung: Chrome's Process Model Explained [online]. 2008-09-05 [cit. 2017-12-02]. Archivovaná stránka. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-11-18. (anglicky)
- ↑ Robert Hensing. Chrome Sandboxing [online]. Microsoft, 2008-09-03 [cit. 2017-12-02]. (Robert Hensing's Blog). TechNet. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Google Chrome [online]. Google, 2008-09-01 [cit. 2017-12-02]. Google Book Search. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BARTH, Adam, Collin Jackson, Charles Reis, and The Google Chrome Team. The Security Architecture of the Chromium Browser [PDF]. Stanford Security Laboratory [cit. 2017-12-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Markus Gutschke. Re: PATCH 2/2 x86-64: seccomp: fix 32/64 syscall hole [online]. 2009-05-06 [cit. 2011-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-24. (anglicky)
- ↑ Jake Edge. Google's Chromium sandbox [online]. 2009-08-19 [cit. 2011-02-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Anonymní prohlížení [online]. Google [cit. 2017-12-02]. (Nápověda Google Chrome). Dostupné online.
- ↑ a b LAWRENCE, Eric. Spying on HTTPS. text/plain [online]. 2019-08-11 [cit. 2022-06-05]. Dostupné online.
- ↑ HUGHES, Brian. Virus Bulletin : 2010 – Social engineering trumps a zero-day every time [online]. Virus Bulletin [cit. 2011-07-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BRIGHT, Peter. Internet Explorer 9 utterly dominates malware-blocking stats [online]. Ars Technica, 2011-07-15 [cit. 2017-12-02]. (BIZ & IT). Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Web Browser Group Test Socially-Engineered Malware [PDF]. NSS Labs, 2014-03-31 [cit. 2017-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-03. (anglicky)
- ↑ PAUL, Ryan. Google bakes Flash into Chrome, hopes to improve plug-in API [online]. WIRED Media Group, 2010-03-31 [cit. 2010-03-14]. (BIZ & IT3/31/2010). Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Java and Google Chrome Browser [online]. Oracle [cit. 2017-12-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Issue 10812 – chromium – No java plugin support yet [online]. Google, 2009-04-21 [cit. 2017-12-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Glen Murphy. A splash of color to your browser: Artist Themes for Google Chrome [online]. Google, 2009-10-05 [cit. 2017-12-02]. Google Chrome Blog. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Google Chrome Themes Gallery [online]. Google [cit. 2017-12-02]. Chrome web store. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Support Google Chrome – Automatic web page translation [online]. Google. (Google Chrome Help). Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Stephen Shankland. Speed test: Google Chrome [online]. CBS Interactive Inc, 2008-10-07 [cit. 2017-12-02]. (CNET Business Tech). Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-01. (anglicky)
- ↑ OVERA, Adam. JavaScript And DOM Performance - Chrome 27, Firefox 22, IE10, And Opera Next, Benchmarked [online]. Purch, 2013-06-30 [cit. 2017-12-02]. (BROWSERS > ROUND-UP). Dostupné online. (anglicky)
- ↑ midas. The Best Web Browser? Internet Explorer 11, Chrome 31, Firefox 25, Opera 17, or Safari 5? | MIDAS – Web-Based Room Scheduling [online]. 2013-11-13 [cit. 2017-12-02]. (Tech Insight). MIDAS BLOG. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-04. (anglicky)
- ↑ Megan. System requirements : Install or update Google Chrome : Google Chrome Help [online]. Google, 2011-04-08 [cit. 2017-12-02]. (Google Chrome Help). Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KOPECKÝ, Pavel. Googlu hrozí obří pokuta od EU. Zneužívá monopolní postavení na trhu. Zprávy | Ekonomika. Deník.cz. Vltava Labe Media, 2018-06-07. Dostupné online [cit. 2022-06-05].
- ↑ Why Chrome Uses So Much Freaking RAM. Lifehacker [online]. [cit. 2021-10-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ VYLEŤAL, Martin. Za tajemstvím reklamní kampaně na Google Chrome. Lupa.cz [online]. 2011-01-14 [cit. 2021-10-25]. Dostupné online.
- ↑ FIKAR, Jan. Chrome spotřebuje 10× více paměti než Safari. Root.cz [online]. [cit. 2021-10-25]. Dostupné online.
- ↑ SHANKLAND, Stephen. Three years in, Microsoft gives up on independent Edge browser and embraces Google's Chromium instead. CNET [online]. [cit. 2021-10-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e JEŽEK, David. Chrome 69 si vynucuje login, Qualcomm tvrdí, že Apple krade. root.cz [online]. Internet Info, 2018-09-30 [cit. 2022-06-05]. Dostupné online. ISSN 1212-8309.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Google Chrome na Wikimedia Commons
- Zpráva Beta verze prohlížeče Google Chrome uvedena na trh ve Wikizprávách
- (anglicky) Oficiální stránka projektu Chromium
- (anglicky) Chromium Win/Mac/Linux/Android nejnovější spustitelná verze bez EULA
- (anglicky) Canary, Dev, Beta a Stable verze Google Chrome
- (anglicky) Google Chrome Portable
- (anglicky) Chromium Portable
- (anglicky) Google Chrome komix od Scotta McClouda
- (česky) Článek o problematice bezpečnosti Google Chrome
- (anglicky) Google Chrome Releases blog
- (slovensky) Slovenská stránka o Google chrome
- (česky) Oficiální stránka Chrome Web Store – aplikace – rozšíření – motivy
- (anglicky) Google Chrome Plugins, Themes a Add-ons – neoficiální
- (anglicky) Chrome Experiments