Recenzie (64)
Joker (2019)
Je to jeden z tech zvlastnich nanicovatych dni, kdy musim naprosto souhlasit s verbalem.
Půlnoční mše (2021) (seriál)
Tohle veledílo je důkazem toho, že Bůh neexistuje. Trpělivosti mám na rozdávání, na pomalejší rozjezdy jsem u tadytoho ťuhýka zvyklá, ale co je moc, to je příliš. Extrémně nudné a především příšerně dlouhé monology naprosto nezajimavých postav mě vytáčely asi ze všeho nejvíc. Zdegešení vidláci, co se evidentně neuměli ani podepsat, natož aby zvládli vypláznout plán delší, než dvě vteřiny tomu samozřejmě nijak nepomáhali. Kamera pěkná, barevně to ladilo (hlavně u závěrečného táboráku), ale to je asi tak všechno. Chvílema to připomínalo vybrakovanou korejskou Žíznivou klasiku, chvílema lobotomii. Ze všech možných i nemožných sil všemohoucích se snažím najít aspoň malej cákanec krve, za kterej bych narvala tu jednu hvězdičku. Ale těch pár hodin života, který ze mě anděl páně vysál, jen abych mohla napsat, jak moc za hovno to stálo, už mi nìkdo nevrátí...
Hra na oliheň (2021) (seriál)
Nemam rad nahajpovany serialy, z principu. Samozrejme me ale ta vlna silenstvi neminula, ackoliv ze me byl jen prihlizejici... Nyni jako divak nechapu, o cem to davovy uctivani tohodle kousku bylo. Jo, nenudi to. Je to korejsky, takze dobra kamera, dobry herecky vykony, super cakance krve. Ale ze by to bylo nejak echt originalni, srdce rvouci (ne, slza nebyla ani u kulicek, ale uznavam, ze dobra emo scena) nebo neco fakt extra (coz by clovek od toho cekal, kdyz se vsichni pokakli), to fakt ne. Znova se na to asi uz taky nikdy nepodivam, neni proc. Takze 2,5 zhruba.
Noc v Eagle Inn (2021)
Marně se snažím vypotit alespoň jednu zatracenou hvězdičku.. Možná, kdyby jich bylo na výběr padesát, jednu tam loupnu, ale z pěti? Těžko... Že to bude céčkovej úlet je jasný už z úvodního obrázku, ale pořád je ještě naděje - třeba bude zajímavý nápad (nezpracovaný už dvěstě krát) nebo třeba zazáří herci (s těma vobrovskejma kukadlama by se mohl stát zázrak). Jenže vono ne. Málem bych tu hvězdu přišila tomu padlýmu hezounovi, za ty xichty by si ji možná zasloužil, ale moh' se snažit ještě krapet víc. Jediný pozitivum je, že tenhle pokus má jen 70 minut.
Valerian a mesto tisícich planét (2017)
Takže takhle.. Po prvním shlédnutí jsem nandala dvě hvězdy. Po druhém, po několika letech, ale už nevím proč... Možná jsem vyměkla nebo mi přestaly vadit scifi pohádky. Emzáci jsou sexy, roztomilí a je ještě k tomu chytří. Valerián a jeho buchta taková klasika, ale neurazí. Vizuelně pěkné. Fakt nevím co mě na tom tak žralo. Hranice trapnosti se mi v posledních letech asi musely, kvůli tomu braku, co fičí z dílen, znatelně posunout.
Kráľova priazeň (2008)
V podstatě vůbec nevím, jak historicky přesné nebo nepřesné všechno bylo, jelikož mě zaujal cast na tolik, že jsem zapomněla dávat pozor... Natálka mě nicméně ke konci už trochu vytáčela (zrovna nebyl na obrazovce žádný Eddie nebo Benedict) a když ji setnuli kebuli, trochu se mi ulevilo. Výprava, kostýmy, kamera dobrý.
Duna (2021)
Nevim jak jinak to rict... POSRALA JSEM SE V KINE. (A po tech trech hodinach malem i pochcala..) Tech duvodu bylo vic: Lidi sustici hodinu pytlikama od chipsu, kroupajici s otevrenou hubou, krkajici, bavici se a cumejici do mobilu, z toho by se podelal kazdy. Hlavnim duvodem ale je, ze to bylo kurva dobry, no. Timmyho xicht me trochu iritoval, ale von je peknej, tak mu to odpoustim. Zbytek obsazeni me potesil vic nez by kdo rekl. Dala bych si minimalne jeste jedno kolo v kine (pokud mozno prazdnym) Tak ted uz jen: DEUHEJ DIL WHEN?!
Vražda v Orient exprese (2017)
Chápu, že se Orient musel dočkat rímejku. Kdo z mladejch by se koukal na vykopávky... ale už jsem asi fakt stará, todle nebylo pro mě. Nadšení typu "hraje v tom Johnny" opadlo zhruba ve chvíli, kdy Johnny hrál už jen pobledlou mrtvolu. A ne, že by zbytek obsazení nebyl zajímavý. Právě naopak! A i přesto... Nemůžu ani říct, že to byla nuda. Herkules (čti her-ku-les) s obrovským knírem, obřím než kdy dřív, nadutý frantík - pardon, belgičan - s úchylnou deformací vidět dokonalosti a štítit se jakékoli nedokonalosti, byl veskrze fajn, i když Suchet je Suchet (no, co naděláš). Sice mi nesedělo to hollywoodské bitkování (typu Fantastická Zvířata, ehe a jiné kuriózní kousky), ale dobře, přimhouřím oko. Na co bych ale potřebovala slepeckou hůl byly detaily, které zatlačily bulvy pěkně hluboko do lebky - kde je sakra pára od pusy? Kde je maskérka, když ji člověk potřebuje? K čemu je scéna ve vagónu nad propastí s konvema na mlíko? Kde jsou charaktery, kterých by bylo divákovi líto a nechtěl je všechny nechat zasypat lavinou v tunelu při závěrečném rozuzlení? Hele, příště se radši zase podívám na hezky kulatého napomádovaného Sucheta, sorry jako. Ani nevím, proč dávám ty tři hvězdy... asi za tu pěknou mrtvolu.
Oblivion: Nevedomí (2013)
Dobrý. Scifíčko jak má bejt. Tomáš stihne za dvě hodiny filmu, při ději, kterej se odehrává během dvou dnů, vobtáhnout dvě různý paní. Borec. Všechno je poladěný, objeví se mistr Freeman, trochu toho wow efektu s klonama... sice vůbec nechápu, kde se vlastně vzal ten reprákovej enemák a co bylo jeho snem, ale nějak mi to ani nevadí. Co mi ale VADILO poměrně dost, byla ta mařena, co si nárokovala Tomáše jako jeho právoplatná manželka, která by mohla hrát v Esmeraldě a všichni bychom jí to žrali. Ten sentimentální konec byl už taky trochu moc, ale jeden záběr navíc na Nikolaje Šuhaje Jaimeho vřdycky všechno vyžehlí.
3 from Hell (2019)
Po měsíci hloubání nad tím, co mám vlastně říct k něčemu, na co jsem tak dlouho čekala a na co jsem se těšila jako Otis na čerstvou kozatou mrtvolu, a ono mě to zklamalo, se tady s dovolením vyzvracím. Podotýkám, že Tisíce mrtvol a Vyvrženci jsou mé oblíbené filmy. Tady tři z pekla mě ale pekelně vysmažili ve skoro dvou hodinách shitu a krve o ničem. Dobře, ne že by předchozí Zombieho počiny nebyly přesně o tom samém, ale vždycky to mělo nápad, trochu nechutného humoru, švih, prostě psycho zábava pro celou rodinu. Nakonec z toho zbyla jen bezduchá jatka (kéž by to bylo aspoň nechutný, ale vono ne!). Jediný záblesk na nějakou hvězdičku přináší můj oblíbenec Rivera, ten mi to čekání na (smrt?) konec téhle patlanice trochu zpříjemnil. Jak jsem Vyvržence sjela asi sto padesátkrát, tohle veleblílo už znova vidět nechci.