JohnnyKladno

Letos již druhý “rozhlasový” kousek a nejsem si jist, že to byl úplně dobrý nápad nasadit tyto filmy ve stejném roce. Karel (Ondřej Vetchý) je zahraniční reportér rozhlasu na blízkém východě ve smyšlené zemi jménem Kambur. Nějak nabyde dojem, že ho partnerka Marta (Tatiana Dyková) doma podvádí s kamburským rodákem Khaledem (Jordan Haj), a tak se vykašle na začínající třaskavé volby v zemi ve které pobývá, sedne na letadlo a odletí domů. A děje se humor. Pusťte si trailer a pokud vám tam přijde něco zábavné, tak vězte, že to je strop. Já se rád směju v kině, zde se mi to nepodařilo snad ani jednou. Je to tak líné, vlastně dost hloupé a sorry, absolutně nevtipné. Každý ten “vtip” vám totiž dojde dříve, než se stane, protože je tak evidentní, jednoduchý, že to občas skoro až bolí. Navíc se to takovým zvláštním způsobem táhne, má to sto minut, ale stejně jsem dvakrát koukal na hodinky a pokaždé jsem nevěřil, že to ještě nekončí. Nečekal jsem mnoho, už trailer napověděl, že to nebude úplně komedie roku, ale já se tak moc nebavil. Jan Hřebejk natočil film na klíč. Bohužel z toho mám takový pocit, samozřejmý je product placement, i když, to asi není úplně kritika. Nicméně, já budu zlý. Od režiséra jako je, nebo byl Hřebejk, prostě očekávám více. 20%. P.S. trošku se bojím, že budu dost v menšině a že to bude mít úspěch.

Silné, realistické drama o poznání sama sebe. Marie (Helga Guren) si po neúspěšném manželství, ze kterého má dvě děti, nachází nového partnera. Skokem o sedm let se ocitáme v bodu, kdy Maria a Sigmund (Oddgeir Thune) mají spolu další dvě děti, tedy slušně početnou rodinu. Sigmund, aby všechny uživil, je často pracovně na cestách a Marii dochází trpělivost. Žije v představě, že je na vše sama, že nic nezvládá a Sigmund si jen “užívá” v práci. Ačkoliv se Sigmund snaží věnovat rodině každou volnou chvilku, snaží se pomoct Marii, ona už to má v hlavě postavené jinak. Ona je ta chudinka, ublížená, vyčerpaná, na všechno sama. Čeho je moc, toho je příliš a Sigmundovi dojde s uječenou a lehce agresivní Marií trpělivost. Vyhodí ji. Žena nedokáže pochopit, co jí to udělal a veškerou vinu hází na něj. Až párová terapie, kde po čase zůstane Marie sama, jí otevře oči. Začne pomalu přicházet na to, že viník krachu manželství není tak úplně Sigmund. Hutné vztahové drama, kde se jde opravdu do hloubky mezilidských vztahů, a především do mysli jedné lehce vypsychlé ženy. Perfektně napsané, promyšlené, skvěle zahrané. Paní režisérka, scénáristka, střihačka a scénografka v jedné osobě, Lilja Ingolfsdottir mě svým celovečerním debutem velmi potěšila. Silných 80%

Nečekal bych, že film Veroniky Liškové bude úplně pro mě. Název prozrazuje mnohé. Skutečně sledujeme jeden rok ženy, která přišla o manžela a snaží se s tím vyrovnat. Rodina jí úplně nepomáhá tak, jak by potřebovala a cítí se velmi sama. Nepomáhá ani "boj” se státní byrokracií, podobně jako v letošním filmu Zahradníkův rok. Je to až absurdní, nic není “proklientské” a bohužel se obávám, že v takové realitě žijeme. Petra (Pavla Beretová) je ale silná, postupně si začíná uvědomovat, jak se věci mají, koho má kolem sebe a cítí, že by si měla jít a stát za svým. Citlivý, pěkně napsaný film (Eugen Liška), který mě nečekaně zasáhl, nějakým, spíše osobním způsobem. Zásadní element filmu je ale Pavla Beretová, ta je prostě skvělá. Kamera jde hodně blízko a já věřil každému pohledu, slze, pocitu zoufalství, radosti. Chválím to hodně, ale má to i slabší chvilky. Některé pasáže, zvláště v první polovině filmu jsou lehce zdlouhavé, i konec bych si dovedl představit údernější. Silných 70%