Recenzie (256)
V hlave 2 (2024)
Já bych na tohle povinně bral vrcholné manažery, aby si uvědomili, že život je taky o něčem víc než jen vydělávání peněz. A že ty emoce, které v sobě dnes a denně potlačují ve jménu větších zisků, vyšší výkonnosti, jim budou jednou strašně chybět. A vůbec tohle je snad víc pro dospělce než pro děti. Vlastně ne, je to úplně pro všechny generace a to je na tom nejlepší. Několikrát jsem se zasmál takříkajíc od srdce. Nejvíc se mi líbí postava Nudy se skvělým "francouzským přízvukem". Dabing je vůbec velmi povedený, prostě zlatý český hlasivky. Sice chvílemi jsem se nechytal a musel jsem si zvyknout na ten celý svět (jedničku jsem neviděl), ale po pár minutách se to rozjelo a velmi svižně to uteklo. Hudba i animace jsou špičkové, nejsou přehnaně groteskní a mají i punc jistého realismu. Byl jsem celkově příjemně překvapený, třebaže samotného by mě nenapadlo na tohle jít. Nechal jsem se vést a stálo to za to. Vemte na to babičku i dědu, mamku i taťku a samozřejmě i své pubertální ratolesti.
Vojna zajtrajška (2021)
JÓÓÓ! Přesně můj šálek kávy a další pecka na HBO Max. Super (skoro)velkolepá hudba, sympatičtí hrdinové, ještě sympatičtější emzáci, kteří jsou přímo k sežrání, dobrý nápad, krásně udělané cestování časem, výborný triky, má to spád, má to koule, má to šťávu, akce je tam kopec, napětí taky, emoce, výbuchy, vrtulníky, střelba na blízko, střelba na dálku, řežba, celkem brutální i napínavější až hororové momenty, je tam nějaký humor, lidskost a nejsou tam hluchá místa. Prostě to jede jako namydlený blesk. Tohle se musí líbit každému nadšenci akčního sci-fi. Atmoškou ze začátku podobné Já, Legenda. Co víc si přát? Snad jen, aby to nikdy neskončilo. Jo, jsem rád, že jsem zase začal koukat na filmy.
Pápežov exorcista (2023)
Kdo by to byl řekl, že obtloustlý Russell Crowe bude v roli trochu lehkovážného vymítače bavit tak, že bych mu klidně dal malého Oskárka. Zábavné, vtipné, trochu hororové, ale hlavně dobře ubíhající. Prostě takový ten film, který neurazí, nenadchne a ještě místy dokonce překvapí. Normálně asi za 3 hvězdy, ale já si prostě nemůžu pomoct, Russell je tady k sežrání takže +1* navíc. Amen.
Městečko Wander (2020)
Aaron Eckhart je v tomto psycho snímku na Oskara. Tenhle film mě příjemně překvapil a dokonce vygradoval v nečekanou extázi. Slzička ukápla, ale v zápětí naskočil šibalský úsměv. Pěkně to s námi skoukeli, jen co je pravda. Když tak čtu tady ty komentáře a hodnocení, tak si říkám, že český divák už je tak zmlsané hovado komerčními šity, že nedokáže ani ocenit dobře odehraný film s velmi dobrou atmosférou. Odborníci. Styďte se za ty 1* a 2* hvězdičky. Rozumíte tak možná svému velkému prdu.
Dvojčata (2022)
Wow. Na tohle musíte mít klid, náladu a otevřenou mysl. Obraz současné společnosti jako vyšitý. Na jedné straně máme trošku rebelující, ale plně svobodné dvojče, které pracuje, pomáhá lidem i "přes čas". Chybí jí však vztah a vidina lepší budoucnosti je nejistá. Na druhé straně její sestra v roli poslušné manželky úspěšného podnikatele a matky, jejíž úlohou je pouze kojit (když to jde) a starat se o domácnost. Manžel vydělává a ovládá každý její pohyb a téměř i každé její slovo. Obě nejsou šťastné, ale ta první má aspoň pořád na výběr. Ta druhá už si vybrala. Peněz jako želez, ale vztah a opravdová láska se dávno proměnil na byznys. Obě si něco závidí, obě tak trochu spolu soupeří, ale přesto se mají rády, třebaže si to jen těžko přiznávají a nedávají najevo. Myslím si, že tenhle film hodně lidí nedokouká. Nebo jinak. Myslím si, že tenhle film hodně manželských párů nedokouká a úspěšní podnikatelé s manželkou v roli služky budou z kina přímo utíkat. Pravdě se těžko dívá do očí, když je člověk srab. Takže povinně dokoukat, popovídat si o tom a začít na tom dávno ztraceném vztahu plném ("teď nemám čas, nechci, teď na mě nemluv, nech mě být") pracovat pánové. P.S.: Pro editory na ČSFD. Tohle je psychologické drama jako vyšité, tak nevím proč je film zařazený v kategorii romantický / komedie. To snad nemůžete myslet ani ze srandy. Polovina dvojic co na to půjdou jako na komedii skončí rozchodem/rozvodem. Ale tak aspoň to bude dobrá terapie šokem.
Vražedná hra (2012)
Jako televizní film, respektive jako film, na který jsem náhodou narazil až teď na Netflixu, to není zase až tak špatný. V kině bych z toho byl zklamaný. Záporák je trochu nepřirozeně přehrávanej, někdy spíš až k smíchu, ale hlavní detektiv Alex Cross má charisma. Pár fajn rozjetých scén kazí jejich neúplně zvládnutá kamera, ale spíš než o akci tady jde o životní osudy policajtů a jejich blízkých. Aneb jak se to může zvrtnout a už to nejde vzít zpět. Za mě průměr, co nad vodou drží spíš pár obyčejných lidských momentů a takový řekněme nenamachrovaný styl vyprávění, kdy ten film přesně ví, kam patří a nehraje si na nic víc, než na co má.
Bad Boys navždy (2020)
Upřímnými emocemi nabitý akční film, to se jen tak nevidí. Rozloučení dvou veteránů, kteří sice fyzicky zas až tolik nezestárli, ale za ty roky se naučili ronit slzy. Stejně tak jsem uronil slzu i já. Podobně jako u posledního Terminátora. Víc než opulentní akce zde dominuje vzájemný vztah dvou "drsňáků", kteří si po těch letech tak nějak všeho a všech víc váží. Stejně tak filmu dominuje jeden hlavní dojímavý hudební motiv, který mi něco připomíná a za Boha si nemohu vzpomenout, z jakého filmu ten hudební náběh je. Akce je to poslední, na co budu v tomhle filmu vzpomínat a spíš bych nechal do kamene tesat některá moudra a osobní zpovědi o splašeném koni, životě, smrti a přátelství. Pokud někdo tvrdí, že tohle není film pro současnou generaci, protože neznají ty Mizery z pětadevadesátýho, pak já říkám, že tohle řekne jakékoliv generaci víc, než dvacet Transformerů dohromady.
Prospektor (2018)
Jak z mála udělat hodně. Už to tady zaznělo v několika komentářích, tohle je krásně "čistý film", bez zbytečných řečí, vysvětlování proč, kdo, kdy, jak a co? Proč? Protože zkrátka proto, tak to je a jako divák se s tím člověk buď smíří, nebo v ještě v lepším případě, ztotožní. Každé slovo má zde význam, lidé jsou zde víc lidmi než my dnes v naší ukecané době a to co dělají, je boj o přežití. Z nepřátel se stávají přátelé a je třeba jednat. Ve své podstatě je to strašně jednoduchá jednohubka, která je ale tak krásně přirozená a výborně zahraná, až bych řekl, kéž by to nikdy neskončilo. Úplně v tom vidím seriálový potenciál. I přes dozajista velmi nízký rozpočet oproti překomplikovaným velkofilmům typu Interstellar se podařilo vytvořit svět budoucnosti, který je tak nějak zvláštně reálný a snadno uchopitelný. Jako Zemanova Cesta do pravěku. Prostě na to koukáte a nasáváte každý záběr. Není to o náročném přemýšlení a vrtání se hlavou, ale spíš o přirozeném chápání toho co se děje. Skoro bych řekl, že bych tam z fleku mohl žít s nima. Je to tak nějak všechno logické a funkční. Technologie zde používané působí zvláštně zastaralým, ale zároveň geniálně jednoduchým a praktickým dojmem. To odproštění od všemožných digitálních obrazovek, laserů, blazerů a jiných faserů z tohoto sci-fi dělá alternativní pohled do budoucnosti a zároveň minulosti. Skoro bych řekl, že takhle nějak bych si představoval cestování po vzdálených planetách v dobách studené války. Herecky je to vynikající. Hlavní hrdinka je okouzlující a přesto drsná jak šmirgl. Její parťák jí šikovně doplňuje. Scéna s !!!pozor spoiler!!! amputací ruky je emotivně brutální, přestože člověk téměř nic nevidí. Obrazová kvalita včetně působivého začátku v kosmu mě přijemně překvapila. Nesmím zapomenout na hudbu. Samotný podkres je fajn, ale to co se pouští přímo ve filmu jako součást příběhu, je masakr úlet. Nic jsem od filmu nečekal a dostal jsem více, než od stokrát dražších projektů. Tleskám a přeji si, aby takto zvláštně jednoduchých (nejenom) sci-fi vznikalo více. P.S.: Tak nějak mi to svojí skromností a příběhovou loudavostí připomnělo podobně silně působicí film Bone Tomahawk.
Rýchlo a zbesilo: Hobbs & Shaw (2019)
Překvapivě se mi na to dobře koukalo, často jsem se zasmál i nahlas nebo potichu usmíval a až na tu šílenost s vrtulníkem na konci v Samoe to byl fajn akčňák, který vůbec nemusel ve svém názvu použít Rychle a zběsile. Jasně, je to nesmyslná akce, přehnaná a notně popcornová záležitost, kterou si jistě podruhé nepustím, přesto jako jednohubka neurazí. Nejlepší pasáže byly pro mě neskutečně natahované dialogy mezi hlavními hromobijci, kteří se uráží jako puberťáci, přičemž čím delší dialog, tím lépe se to konzumovalo. Scéna v letadle, kdy se k nim chce přidat člen letecké policie mě pobavila nejvíc. Povedené jsou i honičky s motorkama, které mají docela nápad a pěkné triky, takže ten rychlý a zběsilý podtón tam přeci jen trochu je. Naopak bitky mě neoslovily, ty jsou pořád dokola sterilované jak okurky. Za mě nečekaných 70%.
Predátor: Evolúcia (2018)
Prdelnátor. Tak by se to mělo jmenovat. Na začátku jsem byl hodně rozčarovaný, na co to vlastně koukám. Čím déle jsem se díval, tím více jsem tomu přicházel na chuť a nakonec musím říct, že to není vůbec špatný. Hlášky s kadencí ta ta ta ta ta a možná ještě rychlejší. Nejsou to takový ty vymazlený hlody nebo snad něco chytrého od Svěráka, ale když tomu přijdete na chuť, tak se přesně do daných situací hodí. Nic vážného, naopak. Efekty se příliš na řadu nedostanou, ale akce je taková přírodňácká a konec docela vyeskaloval. Kluk Einstein byl k sežrání, přesně takhle divnýho chytrolína bych chtěl mít. Překvápko v podobě Key známého z Central Comedy show Key & Peel potěšilo, ráznej, vtipnej magor, tak jak ho znám z těch scének. Tenhle film se určitě setkal se dvěma názory - je to sračka, protože to není vážný jako starej dobrej Predátor a nebo je to docela fajn. Když máte mini rozpočet, tak nic jinýho než prdelku natočit ani nemůžete. Když to kousnete a dostanete se na jejich vlnu, tak je to koukatelný. Jít na to do kina, tak asi budu trošku naštvanej, ale po roce a půl v TV je to příjemný osvěžení. Docela bych chtěl vidět podobný úlety i u jiných zaběhnutých sérií jako např. Vetřelec či Terminátor.