Stanmi

Earl Stone (Clint Eastwood) se celý život věnoval hlavně své práci a výsledkem toho je to, že s ním jeho vlastní rodina nemluví a navíc jeho dům kvůli dluhům zabavili exekutoři. Proto, když se naskytne možnost, pracovat jako kurýr, ihned ji přijme. Zdánlivě ideální situace má však jeden háček, jeho zaměstnavatelem je mexický drogový kartel... Tak jednu věc je třeba si vyjasnit hned na začátku - Clint Eastwood je prostě frajer. Natočit v 88 letech film a ještě k tomu si v něm zahrát hlavní roli, to chce mít pořádné cojones a ty Clint pochopitelně má a k tomu ještě pořádnou dávku zarputilosti, tvrdohlavosti a odhodlaní. Zkrátka Clint ty své postavy nemusí ani moc hrát, je to prostě v něm. Každopádně o Clintovi by se dalo psát ještě dlouho, takže se raději zaměřím na samotný film. Ten je v zásadě prostý, a to jak ve svým příběhem tak i zpracováním, ale v tom je právě jeho síla. Prostě starý chlap nemá prachy, tak začne převážet zásilky pro mexický drogový kartel a v mezičase se snaží napravit pošramocené vztahy se svou rodinou, nic víc, nic míň. No abych nezapomněl, ještě tu máme vedlejší linku s agenty DEA v čele s Bradleyem Cooperem, Michaelem Peñou a Laurencem Fisburnem, kteří kolem Earla pomalu stahují smyčku, ale marná snaha největším tahounem filmu je sám Clint. Ten už sice je vetchý stařík, který se pomalu pohybuje a jeho hlas už není tolik jasný, ale i tak pořád umí hrát jako pán a především má skvělý timing na hlášky a ty správné grimasy. Jasně nebyl by to Clint, aby nemoralizoval a nezanádával si na mladou generaci (mobily asi vážně nemá moc v lásce), ale od někoho jako je Clint to nezní otravně, ale člověk spíš souhlasně pokývá hlavou, protože to co říká, dává smysl. Co si budeme povídat, Pašérák určitě není Clintův nejlepší film, ale je to velmi sympatický snímek, kterému nechybí vtip, který nám připomene, co je v životě opravdu důležité. Nevím jak vy, ale já odcházel z kina spokojen.

Uvězněnému černokněžníku Gellertu Grindelwaldovi (Johny Depp) se podáří uniknout během jeho převozu ze Spojených států do Evropy a vydává se do Paříže, kde se chystá shromáždit své spojence. Mlok Scamander (Eddie Redmayne), který asistoval při Grindelwaldově zajetí je požádán svým bývalým učitelem Albusem Brumbálem (Jude Law), aby zastavil Grindelwaldovy plány dřív, než bude pozdě... Když jsem se před pár lety dozvěděl, že se chystá adaptace knížky Fantastická zvířata a kde je najít, tak jsem jen nevěřícné kroutil hlavou a říkal si, jak sakra chtějí vytvořit podle fiktivní kouzelnické učebnice funkční příběh? J. K. Rowling mi však ukázala, že to jde a vytvořila poutavý a zábavný příběh o mládem magizoologovi Newtovi Scamanderovi, který si prostě nešlo nezamilovat. K tomu je třeba připočíst kvalitní zpracování, zajímavé prostředí New Yorku dvacátých let a sympatické obsazení v čele s Eddiem Redmaynem a příjemné filmové překvapení bylo na světě. Ovšem producenti z Warner Bros si řekli, že když už, tak rovnou plnotučný pětidílný prequel k Harry Potterovi, protože prachy. Takže dva roky nám utekly jako voda a máme tady první pokračování s názvem Grindelwaldovy zločiny. No už z trailerů bylo jasné, že tentokrát už nepůjde jen o uprchlá magická zvířátka, ale o temnější kouzelnické dobrodružství. Což o to, nic proti tomu, ale bohužel tentokrát J. K. Rowling vzala za ten horší konec. V rámci klasického "syndromu druhých dílů" tak v rámci filmu vrší stále nové a nové postavy, vedlejší zápletky a šokující odhalení, čímž tříští celou hlavní příběhovou linii, která však i sama o sobě za moc nestojí. Jasně svým způsobem musela nějak zabydlet svůj magický svět, ale celé je to takové uspěchané, mnohdy nadbytečné a třeba finální odhalení Creedencovy minulosti (no jo náš obskuriál to přežil), tak spíše naštve, než překvapí. Eddie Redmayne je v roli podivína Mloka opět výborný a je jen škoda, že tentokrát vlivem přílivu nových postav a podzápletek dostal v konečném účtování méně prostoru než minule. To samé se dá říct i o Danu Foglerovi, který je zde v jistém smyslu trochu nadbytečný. Bohužel co se týče ženských hrdinek tak z Alison Sudol respektive její postavy Queenie udělala J. K. víceméně naivní blbku a Katherine Waterston je stejně nezajímavá jako v jedničce. Johnny Depp jako záporák Grindelwald se sice snaží, ale co naplat, stejně působí jen jako vlasatější kopie Voldemorta. To Jude Law má síce poměrně malou avšak významnou roli samotného Albuse Brumbála, kterou mimochodem zvládl naprosto s přehledem a opět tak dokázal, že umí velice elegantně přebíhat mezi kladnými a zápornými postavami. Ani tomuto snímku se nedá upřít jisté kouzlo, pár zajímavých scén a celkové zpracování je pořád na vysoké úrovni, ale jako celek to prostě moc nefunguje. Grindelwaldovy zločiny jsou tak pro Warnery, Davida Yatese i samotnou J. K. Rowling varovně zdviženým prstem, který jasně naznačuje, že takhle by to nešlo, jakožto fanoušek potterovské série upřímně doufám, že to příště vyjde lépe.

Dobrácký pekař Matěj Kotrba (Jan Werich) jednoho dne rozdá chudým lidem rohlíky, které byly určeny na císařský stůl. Za trest je uvězněn do hladomorny, ze které se mu podaří uprchnout. Ocitne se v paláci, kde ho všichni považují za zázračně omládnutého císaře Rudolfa II. (taktéž Jan Werich), který mezitím odjel z Prahy a Matěj se rozhodne této situace využít pro dobro všech… Jó ne každý film se může pochlubit tím, že je historickou veselohrou, pohádkou a budovatelským filmem v jednom, ale pokud se jmenujete Martin Frič a máte k ruce Jana Wericha, tak to nemusí být zase takový problém. Tito dva velikáni filmu a divadla spojili síly a natočili ne jeden, ale hned dva filmy odehrávající se v rudolfinské Praze, které tedy známe jako Císařův pekař - Pekařův císař. Scénaristicky se vsadilo na osvědčenou komediální zápletku, a to záměnu, tak trochu ve stylu Prince a chuďase a aby toho nebylo málo tak se přidalo také pár vedlejších zápletek, jako je patrání po Golemovi, nalezení elixíru mládí, stvoření "umělé" ženy Sirael magistrem Kellym nebo nepěkné zákulistní pletichy císařových dvořanů. No je toho docela dost, ale osobně si myslím, že kdyby film nebyl rozdělený na dvě části a měl by tak stopaž kolem dvou hodin, tak by byl ještě údernější, protože takhle mi v hlavně v první části přišly některé scény spíše navíc. Film vznikal na začátku padesátých letech, takže ani on se nevyhnul budovatelskému nadšení (bez toho by nejspíš ani nevznikl) a ačkoliv se Jan Werich hodně snažil, tak přece jen hlavně v druhém díle je to už silně znát, hlavně u notoricky známé pisníčky "Ten dělá to a ten zas tohle". Jedno se ovšem musí snímku nechat, a to, že se na něm rozhodně nešetřilo, protože výprava, kostýmy, rekvizity, interiéry, to vše vypadá honosně, tak jak se na dvůr císaře sluší a a patří. Největší devízou snímku vedle scénáře je bezesporu herecké obsazení, které prostě nemá chybu, film je sice koncertem Jana Wericha, ale i ostatní od komořího Bohuše Záhorského, přes Sirael Nataši Gollové až po alchymistu Františka Černého, nikdo z nich nic nevypustil a na snímku je to znát. Musím se přiznat, že Císařův pekař/Pekařův císař asi nikdy nebude moji srdcovkou, ale pořád je to velmi povedená historická veselohra, na kterou stojí za to se kouknout, a to nejen o Vánocích.