PanPes

Prostě kulťák. Není co vytknout- skvělé herecké výkony podtrhuje snad jen stejně dobrý výběr hudby. Trainspotting nám dává svým vlastním způsobem pohled na drogovou problematiku. Ostatně jak je řečeno i ve filmu, většina lidí chápe tento styl života jako jedno velké utrpení ale vůbec nevidí to pozadí a tu rozkoš pro kterou to lidi dělají. Je to zvláštní paradox... Vůbec určité kontrasty protínají celý tento film - scéna s muzikou od Lou Reed kdy se Renton propadá spolu s červeným kobercem do podlahy vypadá jako naprostá pohoda a idilka až by mu mohl člověk závidět a naproti tomu opak Tommyho, který se propadl jako člověk na nejnižší úroveň- špína, hnus, AIDS a samota...Jak sem už řekl- Trainspotting bere a ukazuje drogovou problematiku taková jaká je- nepopírá rozkoš ale přináší i ty stinné stránky. Jediný film, který by mu mohl v této tématice konkurovat je Requiem za sen a to právě díky své surovosti s jakou je podaný.

Těžce chaotický úlet. Johnny Depp a Benicio Del Toro u mě jednoznačně bodují na plné čáře. Pro někoho to může být obtížně stravitelný film vzhledem ke zmatku a absenci nějakého smysluplnějšího a spojitého děje. Každopádně to byly orgie šílených představ a naprosto ztřeštěných hereckých výkonů. Je to šílenost a nehledal bych v tom nějakou hlubší myšlenku- skvěle sem se u toho odreagoval a nechal se jen unášet na vlnách fantazie...

Čím bych začal ? Už vím - v první řadě musím říct , že je to jeden z nejpůsobivějších filmů , které jsem měl kdy možnost shlédnout. Jako člověku hodně inklinujícímu k přírodě ve mě tento film zanechal opravdu hluboký dojem - až mě překvapilo jak dlouho jsem se byl schopný tomuto filmu vyhýbat. Sean Penn si vybral opravdu kvalitní základ na kterém postavil naprosto dokonalý film. Měl sem možnost číst i knihu od Johna Krakauera , která je spíš takovou psychoanalýzou Christopherova mozku - autor se zde snažil přijít na to co hnalo úspěšného a schopného mladíka do podniku jako tenhle a řeší tyto důvody víc než samotnou podstatu Chrisova dobrodružství ... Sean Penn tento příběh ukázal v opačném světle - nádherná příroda , absolutní svoboda a mezi tím vším jeden mladý člověk na pouti za svým cílem. V průběhu filmu má člověk možnost retrospektivně nahlédnout na Chrisovu pouť - ta je z velké části tvořena lidmi se kterými se na své pouti setkal , vzpomínkami na rodiče/rodinný život a cestováním samotným, které nás nakonec zavede i na osudnou Aljašku. Film vás provede přes nádhernou přírodu celkem velké části Ameriky (když vememe v potaz cestu jednoho člověka) a postaví vám do cesty kontrast v podobě hektických měst a šílenství městského života. To vše je provázenou naprosto úžasnou a umně vybranou hudbou od Eddieho Veddera - jeho písně jako "Society" nebo "Long Nights" ve vás zůstanou ještě dlouho... Ovšem největší dojem na mě udělala volba herce , kdy se v roli hlavní postavy filmu objevil Emile Hirsch , který svou roli zvládl absolutně bravurně... Když se ke mě dostala po shlédnutí filmu i kniha , kde byly fotky opravdového Christophera McCandlesse přeběhl mi mráz po zádech - a uvědomil sem si , že v tomto filmovém podání jsem opravdu sledoval putování tohoto mladíka, tak jako by to byla skutečnost. Skvělý film - nemůžu jinak než 5 hvězd a to jen proto , že tu není 10 :-)

Vůle k životu je paradox v kontrastu se zbytkem toho, co vám vlastně může život v takovém prostředí nabídnout. Každý si nese svůj kříž, který je těžší a těžší s každým krokem onou bezútěšnou pustinou... Těžko by člověk hledal nějaký ten rozumný důvod proč bloudit předpeklím na cestě, kde je i naděje luxusem, který si nemůžete dovolit - jen krok ke kroku a o krok víc, čím dál blíž vlastnímu zániku v nekonečné šedi... Působivý snímek.