Dny zrady II.

Druhá část mi přišla o dost přijatelnější než ta první. Sice na nás hned v jejím úvodu vybafne se svým projevem Bohuš Pastorek alias Klement Gottwald, pak už ovšem komunistická ideologie příliš prostoru nedostane. A ten závěrečný Gottwaldův citát lze vnímat s hořce ironickým úšklebkem. Na filmu bych ocenil, jak kritické dny roku 38 rozebral do podrobna a myslím, že se mu povedlo dobře zachytit stupňující se beznaděj. Pochválil bych výběr Jiřího Pleskota do role Edvarda Beneše. Takhle nějak si ho představuju - jako moudrého a vzdělaného, ale také příliš jemného a nerozhodného muže. Bratry v triku Jiřího Krampola a Vítězslava Jandáka budu dělat, že jsem neviděl. (06.01.2010)

"Bylo by přece hrozné obětovat republiku jen pro poslušnost vůči západním mocnostem". Jak nadčasová slova. To naši dnešní političtí vlastizrádci nás rádi prodají, jen když z toho něco kápne. Budu jen opakovat to, co jsem už napsal u prvního dílu. Výborný film, dobří herci, skvělé davové scény, povedená hudba. Hodně mě zaujal Gunnar Möller, pro nás v podstatě neznámý herec, který opravdu skvěle ztvárnil Adolfa Hitlera (netroufám si říci, jestli to lépe zvládl on nebo Bruno Ganz). Největším negativem je pro mě velké množství postav, ve kterých jsem se občas ztrácel (možná tam ty vysvětlující titulky mohly být častěji). Proč tenhle snímek proboha neuvede Česká televize? Místo toho, aby za naše peníze točila moderní, nic neříkající sračky? (16.09.2019)

Ve většině obdobných filmů se někdo hrdinně brání a někdo zbaběle útočí (lze i naopak, ale jen v rámci spřátelené produkce).Následně někdo hrdinně padne a někdo zbaběle zvítězí.-Todle je jediný dílko svého druhu, které by mohlo být završeno konfliktem mezi stranami při řádné inventarizaci kancelářského zařízení předávaných pevností. (19.02.2012)

Neštěstí se dovršilo. Pátá kolona sudeťáků se projevila jako bídná čeládka, Beneš jako nerozhodný padavka, agrárnící jako z neštěstí vlasti tyjící prasata - občas to tak vypadá i doslova. Naši vojáci zhrzeně opouštějí moderní pevnosti, zatnuvše dlaně v pěst a slibujíce rozhodnou odplatu. Ne, ten odchod je opravdu moc hezká scéna. Ještě k Dolfimu - Gunnar Möller není žádná máčka, ale zkušený německý herec, a tady, ač hrál jenom psychopatického paňďuláčka, se předvedl dost slušně a člověk se u toho i pěkně nasmál. Mussolini byl ovšem zprzněn neskonale, podobal se více praseti než ducemu. Každopádně i tenhle film se počítá a pan Vávra je režisér první třídy. (27.02.2006)

První díl končí mobilizací, v druhém se postupně dostáváme k samotnému sjednání a podpisu Mnichovského diktátu, rovněž zde také vrcholí propagandistické snahy soudruhů o heroizaci komunistů, jakožto jediných správných a vševědoucích lidí. Scény jako vysídlování Čechů z pohraničí, opouštění pohraničních pevností, jsou dobře natočené a plné opravdu silných momentů. Herci předvádí dobré výkony, role jsou uvěřitelné a potěší zajímavé dobové výroky. Druhý díl mě osobně však už trochu nudil, nemá takový tah na bránu jako díl předchozí a vadila mi i již zmíněná stále větší propaganda. Korunu tomu dal úplný závěr, kdy se na obrazovce objeví výrok Klementa Gottwalda. To už bylo i na mě moc. Chápu, že se musel Otakar Vávra soudruhům nějak zalíbit, aby mu snímek pustili do kin, popřípadě v režim sám věřil, těžko říct, ale to už mi přišlo úplně ujetý a mimo. O trochu slabší, než Dny zrady I, ale dívat se na to dá. 5/10. (09.11.2020)