Cannabis - Engel der Gewalt
New York Parigi per una condanna a morte
French Intrigue
Réžia:
Pierre KoralnikKamera:
Willy KurantHudba:
Serge GainsbourgHrajú:
Serge Gainsbourg, Jane Birkin, Gabriele Ferzetti, Yvette Lebon, Curd Jürgens, Laurence Badie, Rita Renoir, Mario Brega, Yves Afonso, Pierre Asso (viac)Obsahy(1)
Serge Morgan (Serge Gainsbourg) je francouzský specialista… prostě nájemný vrah, který splnil nějakou zakázku ve Spojených státech (odchází z vily, kde nechává čtyři mrtvoly včetně dvou žen) a vrací se domů do Paříže. V letadle narazí na mladou dívku Jane Swenson (Jane Birkin). Bohatá dcera diplomata je jím zjevně zaujata, na letišti na Serge ale čekají zabijáci drogového bosse Henri Emeryho (Curd Jurgens), naloží ho do auta a odvezou i s jeho společníkem zdá se na popravu. Serge je raněn, ale uteče a ukryje se u Jane. V posteli si ale neléčí jen zranění... Serge podle pravidel žánru hledají jak gangsteři, tak policie, následují střílečky na střeše Opery, slavná přestřelka ve slepičárně, ale marná snaha, smyčka se stahuje a otázkou je jen, kdo bude rychlejší. (Peabody)
(viac)Recenzie (6)
Zajímavě a netypicky podané mafiánské drama odhalující, že přátelství, dodržování dohod a návrat mezi normální lidi jsou luxusem, který si nemůže dopřát ani mifánský zabiják. ()
V úplném základu je to vlastně poměrně tuctové krimi drama o jednom odpadlíkovi a jeho boji proti všem.. Je to ale natočené poměrně osobitě a uvolněně. Chemie mezi charismatickým Sergem a krásnou Jane je nesporná (zvláště v těch několika erotických scénách). Prosakuje do toho takový ten kouzelný feeling psychedelie raných sedmdesátek. Pár scén mi v paměti asi utkví (což není samozřejmost). A Sergův soundtrack zní skoro jako PinkFloydi té doby.. 3,5 ()
Sex, krev a smrt v erotizovaném a intelektualizujícím thrilleru. Mafiánský zabiják Serge, který je při své misi ve Francii raněn, schová se u náhodné známé, takto životem v luxusu znuděné Jane, s kterou naváže vášnivý vztah. Kolotoč vzájemných podrazů a násilí se počíná otáčet. Ten film má mnohé klady. Působivou atmosféru s jakousi stálou pachutí dekadence a předtuchou zatracení, svižné akční scény (zvláště střílečka ve slepičárně), v hlavní roli tehdejší slavný skandální pár - Serge Gainsborough a Jane Birkin, působivou hudbu. Bohužel se ale asi tvůrci rozhodli, že ukáži i francouskou rafinovanost, takže přidali erotickou a intelektuální linku. Což o to, na více méně odhalenou Jane Birkinovou byl hezký pohled a erotické scény jsou natočeny s jistým vkusem, téměř artově, ale je jich moc, a film ztrácí tempo. Méně by bylo více. Totéž lze říci o občasných pseudofilozofických proslovech. A někdy je u hlavních osob předstírána dokonce jakási myšlenková hloubka (zvláště v závěru), a to film dost doráží. ()
Tajemství eroticko-magického páru Serge Gainsbourga a Jane Birkinové se nepodařilo odhalit. Byl jsem sice již na stopě (jemné mezery vlevo od dens incisivus medialis a vpravo od dens incisivus lateralis u chrupu Jane Birkinové), ale nakonec tato stopa nikam nevedla, a o to méně bylo možno najít nějakou solidní stopu v hudbě Serge Gainsbourga (ani v jeho písni s divným názvem, ale jasným obsahem "Je t'aime… moi non plus", kterou nahrál s JB rok předtím, a kde se praví "l´amour physique est sans issue - fyzická láska nemá východisko / je bezvýchodná" . Nenašel se ani žádný motiv, pokud jím nebyla tradiční frantická (nebo spíš frantícká) rafinovanost a dekadence. A tak se to nějak celé rozplizlo v dohadech, zda Serge Gainsbourg v kožíšku přeškaredí Sokrata, který v něm nejspíš také chodil... ()
Film plný nejasných efektů a artové erotiky s Jane Birkinovou. ()
Cannabis je na obyčajnú šablónovitú gangsterku trochu chaotický. Akoby sa Koralnik nevedel rozhodnúť, ktorú dejovú líniu má v danom momente rozvinúť a ktorú dať do popredia. Gangsterka ? Love story ? Obe línie majú v Cannabis nenaplnený potenciál a niekedy sa, vzhľadom na plynutie deja, aj dosť nevhodne krížia, následkom čoho je hlavná dejová línia až príliš rozkúskovaná a ťažko sledovateľná. Myslím si, že jedným z dôvodov tohto chaosu môže byť aj prípadná vypočítavosť pri natáčaní filmu. Serge Gainsbourg a Jane Birkin rok pred natočením Cannabis nahrali a vydali svoj najznámejší duet Je t´aime... moi non plus a (nielen) vo Francúzsku sa stali dosť prominentným a diskutovaným párom. V tomto vidím dôvod pre akcent dávaný obzvlášť na milostné scény, ktoré sú nie vždy zaradené, z hľadiska deja, vo vhodnom okamihu. Hoci sú pozoruhodne natočené a prezrádzajú veľa o postavách (spočiatku poddajná naivka Jane a manipulátorský mafián Serge, no neskôr sa úlohy submisívnej a manipulátorskej postavy v priebehu deja prehodia) ich umiestnenie v príbehu paradoxne film oslabuje. Úloha mafiána Gainsbourgovi sadla – prejavuje sa v nej jeho herecká maniera dotiahnutá do dokonalosti až v Charlotte for Ever. Ďalším pozitívnom filmu je, že Koralnik upustil od "bubblegum" estetiky, s ktorou predtým pracoval vo svojom debutovom filme, televíznom muzikáli Anna. Atmosféra je podmanivá a veľký podiel má na nej hlavne kamera Willyho Kuranta. Čo sa týka hudby, film otvára pieseň spievaná Gainsbourgom v jeho charakteristickom deklamačnom štýle, ďalej sa objavuje téma hraná na, pravdepodobne, elektrifikovanom cembale, či rozsiahlejšie pasáže elektrickej gitary, všetko v aranži Jean-Claude Vanniera. Čo ma zaujalo osobne je, že som postrehol dva motívy, ktoré Gainsbourg použil o rok neskôr pri nahrávaní svojho albumu Histoire de Melody Nelson, ktorý taktiež aranžoval Vannier. Gainsbourgova/Vannierova hudba väčšinou funguje po hudobnej stránke dobre, spojenie s obrazom je však na niektorých miestach krkolomné a nedá sa ubrániť pocitu, že daná skladba má v rámci špecifickej scény pôsobiť skôr ako obyčajná výplň než ako rovnocenný partner k obrazu. Už dlho mám podozrenie, že s leitmotívmi Gainsbourg najlepšie pracuje len vo filmoch, ktoré si sám zrežíroval. ()
Reklama