U svatého Matěje

Tento film je věnován všem našim děvčatům a mládencům z lásky. Aneb rozšafná revue Jára Kohout řádí. Jiskrné dialogy, bonmoty z horní dolní, sexy paterčata na vdávání v akci, duo Šlégl/Kabátová kující pikle v nejlepší divadelní tradici a Hanka Vítová (jakožto nejstarší dcera, setra Beránkové, Rubensové, Bartošové a Benešové), soužící se pro Antonína Novotného. A o tom to je. "Dneska jste měl být s náma v divadle. Jak se jmenoval ten kousek, co dávali? - Dáma s kaméliemi. - Líbilo se vám to, pane továrníku? - Pěkné. Takové chvilkama i smutné, ale řeknu vám, ty kamélie, co měla ta herečka, řeknu vám, já nevim, kdo jim to dodává, ale ty jako odborník bych se styděl prodat. - Pan továrník je přísný kritik. - Ne, ne, ale když už něco dělám, tedy pořádně." (24.04.2012)

Velká škoda, že Jára Kohout nedostal pořádný scénář. (31.03.2015)

Lze-li nějakého českého komika označit za symbol lidového humoru v tom nejlepším smyslu slova, tak je to právě kabaretiér a operetní herec Jára Kohout. Od roku 1935, kdy se stal majitelem a ředitelem smíchovského Švandova divadla (lidově nazývaného Švanďáček), stoupala jeho filmová popularita prudce vzhůru. Objevoval se výhradně v nenáročných lidových fraškách či operetách, což ovšem ve třicátých letech konvenovalo většinovému vkusu tehdejších návštěvníků kin. Do této kategorie náleží i Svitákův snímek, v němž Kohout představuje náhle zbohatlého zahrádkáře a otce pěti dcer, kterému peníze zatemní mysl... Dnes lze tento slaboduchý film ocenit snad jen jako unikátní záznam Kohoutova ekvilibristického i nonverbálního umění, které – stejně jako mnohé excentrické výjevy Vlasty Buriana – chtě nechtě ulpívá na povrchu předváděného. Složitou osobnost Járy Kohouta nejlépe vystihuje jeho vlastní výrok: Moje zaměstnání je dělat vtipy. Vtipy se musí publiku servírovat tak, abyste za odměnu slyšeli smích a potlesk. Někdy je k tomu zapotřebí hodně trpělivosti, než vy uslyšíte ode mne dobrý vtip a já od vás váš smích. (21.04.2009)

Za přitroublý moralistický závěr musím jednu hvězdu sundat. Že prej "jen z poctivě vydělaných peněz může mít člověk radost", pch, takový nesmysl. Naopak, nejvyšší blaho přeci člověk zažívá, když se dívá na hromadu zlaťáků a říká si, takové bohatství, a přitom jsem neztrácel čas jeho vyděláváním! Jaká rozkoš je říct, místo makání od nevidím do nevidím jsem dělal samé užitečné věci, sportoval, vzdělával se, dloubal se v nose či psal komentáře na čsfd, a přesto nevím, co s penězma! No a za druhé, chudák Brabenec si neuvědomil, že ty peníze mu jen tak náhodně do klína nespadly, naopak je získal jen a jen díky svému talentu, s jakým šikovně fláknul milionáře. Takže je získal díky poctivé práci. A že ta práce trvala pár sekund? No a? Mi to připomíná ten starý vtip o pacientovi, který se u zubaře rozčiluje, že za minutový zákrok má platit tisícovku. A zubař odpoví, no jestli s tím máte problém, tak vám ten zub budu trhat klidně dvě hodiny! (11.07.2015)

Dosti chatrny pribeh, kery nezachranil ani vyborny Jara Kohout. (25.07.2002)