Réžia:
Oliver StoneKamera:
Robert RichardsonHudba:
John WilliamsHrajú:
Anthony Hopkins, Joan Allen, Powers Boothe, Ed Harris, Bob Hoskins, E.G. Marshall, David Paymer, David Hyde Pierce, Paul Sorvino, Mary Steenburgen (viac)Obsahy(1)
Slavný americký režisér Oliver Stone věnoval tento film kontroverznímu muži, který v roce 1974 musel rezignovat na úřad hlavy státu v důsledku tzv. aféry Watergate. Jmenoval se Richard Milhous Nixon a byl 37. prezidentem USA. Stone se pokouší zachytit jeho život jako celek - nesnadné dětství v chudé rodině, smrt dvou mladších bratrů, postižených tuberkulózou, vztah s manželkou Pat. Sledujeme Nixonův nevuěřitelný politický vzestup - kongresmanem se stal ve třiatřiceti, senátorem čtyři roky poté a viceprezidentem jako devětatřicetiletý. První prezidentské volby v roce 1960 sice prohrál, ale za šest let triumfálně vstoupil do Bílého domu. Vyhrál volby i prodruhé, ale také si zavinil svůj vlastní pád. Ve filmu sledujeme nejen Nixonův osud, ale i panorama celého amerického života. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (115)
Nedoceněný politický drama od mistra Olivera Stona, který je sice ve srovnání s JFK o něco slabší, ale to tomu to filmu vůbec neubírá na hodnotě. Anthony Hopkins jako Richard Nixon je naprosto úchvatný čímž pouze potvrzuje své kvality a také je tu plejáda dalších skvělých herců. Oliver to umí, a budeme doufat, že už nebude žádné další World Trade Center. Ještě bych měl vypíchnout parádní hudbu. ()
Další kvalitní politické drama od Olivera Stona. Po JFK menší propad a větší nuda. Takový životopisný snímek o prezidentu Richardovi Nixonovi, který se do své funkce dostal jen díky zastřelní Kennedyho. Anthony Hopkins si roli Nixona vzal za svou a vložil do něj duši. A díky tomuhle filmu pochopí každý, že Nixon byl tak tajemný, tvrdý, zlý a neústupný- jen proto aby si držel důstojnost a odstup. Protože v soukromí byl velmi slabý, tedy spíše obyčejný člověk s dobrým srdcem. ()
Myslel jsem si, že nejlepším politickým thrillerem je J.F.K. Byl jsem vedle jak ta jedle. Vedle čirého mistrovství, s jakým je natočen Nixon, bledne i tohle skvělé a mrazivé dokudrama o zavraždění Kennedyho. A to, jak Nixona zahrál Hopkins... ne, neumím psát tak, abych to dokázal důstojně vyjádřit. Pokud je vaším dosud nejsilnějším diváckým zážitkem Armageddon a nejoblíbenější knihou Kulhánkova Cesta krve, ani to s tímhle filmem nezkoušejte, byly by to pro vás zbytečně zabité tři hodiny, které byste mohli strávit třeba hraním Dooma. Ale pokud považujete J.F.K. za mimořádně strhující a podnětný snímek, tak se připravte, že Nixon je dramatičností, realističností a složitostí a "mrazivostí" ještě o úroveň výš. Pane Stone, máte mou hlubokou poklonu. (P.S. splnil by se mi velký sen, kdyby někdy některý český režisér natočil něco podobného, samozřejmě o odpudivosti, nelidskosti a špinavosti české politiky). ()
Nixon byl muž, který vedl Ameriku v jejím nejsložitějším období od občanské války. Viděno v tomto kontextu, jeho pád měl sotva co dělat s jeho omyly a nedostatky. Navzdory přesvědčivému volebnímu vítězství a politickým úspěchům, levicoví intelektuálové ho dokázali vyřídit, protože kontrolují média na východním pobřeží USA. Jsou to titíž lidé, novoangličtí aristokraté, kteří později nenáviděli Reagana a znemožnili Bushe mladšího. Všechny tyhle prezidenty, selfmademany bez elitního vzdělání, měli za vidláky. Přitom kdo jiný než oni by měl personifikovat ideál otevřené společnosti? Nixonovi nepomohlo ani to, že napravil právě to, co východní liberálové nenáviděli, zejména Vietnam. A ačkoli to byli Kennedy a Johnson, kteří to spískali, coby ne-vidláci zůstali nedotknutelní. --- Stone k mému nemalému překvapení tyhle paradoxy ukazuje dosti objektivně. A rozvíjí podle mne velmi rozumnou hypotézu, že Nixon mařil vyšetřování Watergate ne kvůli nějakým selháním ve funkci prezidenta, ale kvůli starým hříchům a tajemstvím, sahajícím snad až do Eisenhowerovy éry (kdy byl Nixon viceprezidentem). Na rozdíl od Stonea však nevěřím, že šlo primárně o Kubu; tu zvrtal Kennedy. Nixon měl zkrátka v šatníku nějaké kostlivce, kteří byli přijatelní v padesátých letech, ale ne v sedmdesátých. Byl vlastně zničen coby přežitek starých časů. ()
Životopisné snímky o nechutnostech americké politiky a ohavné mašinérii v pozadí, to je Stoneův rajón. Zde je jako ryba ve vodě. Koukal jsem na tu delší verzi, kterou si sám střihl a je to opravdu komplexní pohled na jednu z nejkontroverznějších osobností americké politické scény. Bezkonkurenčně nejnenáviděnější prezident, kterého lidé nesnášeli zřejmě nejvíc právě proto, že jim je sám připomínal, jak bylo ve snímku trefně řečeno. I přes brutálně dlouhou stopáž, ve které se neděje nic jiného, než že se jen kecá, pletichaří, podvádí a hledají se způsoby, kterak si zajistit teplé místečko u korýtka, snímek nijak zásadně nenudí. Nádherně je zde vidět, že politika není nic jiného než bezohledný boj o moc, kde se na lidi, kterým by se mělo primárně sloužit, protože to je poslání politiků, absolutně sere. Stoneovi životopisné filmy jsou tak dobré, protože si dokáže udržet od tématu zdravý odstup. Nikoho neodsuzuje, na nikoho nekydá hnůj. Zkrátka se pokouší o zachycení co možná nejobjektivnější skutečnosti a každý ať si udělá názor sám. Proto Nixona vykresluje v celé jeho komplexnosti. Hopkins je pan herec a s jeho obsazením nesáhl Stone vedle. Ke zhlédnutí většiny filmů Olivera Stonea se určitě vyplatí absolvovat jeho politický vzdělávací rychlokurz. Filmy pro vás poté budou krásným rozšířením povědomí o určitých událostech a více si je užijete a doceníte. ()
Galéria (51)
Fotka © Buena Vista Pictures
Reklama