Temno

Film podle pevné stranické šablony o třídním boji proti vykořisťování dělnické třídy buržoazií a za nový řád. A taková šablona zapadala úplně do všeho. Může to připadat divné, ale je tomu tak. I do románu Aloise Jiráska ´Temno´, které dle literárních odborníků představuje jeho vrcholné dílo. A to by nebylo, aby i něco takového nebylo dle stranického zadání zprofanováno. Základní dějovou linkou je melodrama o nešťastné lásce dvou mladých lidí, které tragicky rozdělí víra. A právě víra je kamenem úrazu všeho nešváru a nenávisti a tak se i zpracování do filmu Jiráskova díla stalo ve své době cíleným agitačním plodem proticírkevní a protikatolické propagandy. A samozřejmě je také použita tradiční šablona protestů chudého lidu, v tomto případě proti šikanujícím Jezuitům, a tak i zde se mimo jiné mluví o zakročení vojenskou silou proti chudinské rebelii, v tomto případě, kacířů. Film, který byl dokonce jako každý jiný mimořádný historický film natočen na barevný materiál, má tedy vše, co měl dle stranického zadání mít, a v dnešní době už jen představuje filmovou spojnici z historií oné neslavné éry. (13.05.2024)

Nechápu nízké hodnocení. Ano, film je opravdu z roku 1950, a trochu je to tím rokem poznamenáno, ale jinak je to skvělý historický film, navíc barevný. Takových filmů si přece musíme cenit, protože o pobělohorské tématice je toho natočeno žalostně málo. Kostýmy jsou úžasné, stejně jako byli dobří i herci, kupodivu mi zde nevadila ani Švorcová, pro kterou to byla první filmová role. (07.09.2011)

Nepřátel se nelekejte a na množství nehleďte! Jiráskův román zasel v obecném povědomí lidu českého mnohé nepravdy a falše, které v lehounce upravené podobě přišly vhod i socialistickým uchvatitelům filmového průmyslu. Daremné, morálně zkažené panstvo, neposkvrněná panna Helenka z hájovny, víra, zášť, intriky a především démonický jezuitský kazatel Koniáš, který s fanatickou rozkoší pálí jednu kacířskou knihu za druhou. Karel Steklý ve svém filmu, který se nejen vizuálně, ale především tím, jak prostřednictvím pokřiveného obsahu obratně manipuluje s emocemi diváků, vyrovná pozdější Vávrově husitské trilogii, záměrně zdůraznil všechna tato klišé a předsudky ústící v jakousi nabubřelou pózu. Ta je ostatně korunována vpravdě nezapomenutelnou hereckou kreací Martina Růžka, jako vystřiženou z dobových (1950) projevů plných nenávisti a výhrůžek proti čelným představitelům církevního kléru. Inu, temno. (24.08.2014)

Za kostýmy, exteriéry a interiéry si Temno zaslouží absolutorium. Po stránce herecké se jedná o čistý průměr především proto, že hvězdy první republiky spíše paběrkovaly, pominu-li Ladislava Boháče. Co se děje týče, tak ten je prázdně plytký, nudný a jak už to v padesátých letech bývalo, poplatný době víc než je zdrávo. Aby si člověk udělal obrázek, přirovnal bych Steklého pojetí k Janu Husovi. Ovšem na druhou stranu si pokládám otázku, zda se z toho dalo víc vytřískat, protože Jiráskovo Temno, jakkoliv si tohoto nestora našich dějin vážím, je čirým utrpením. 30% (18.10.2012)

Adaptace Jiráskova románu byla udělaná profesionálně velmi dobře, škoda, že jsem ten román četl asi v roce 1978, takže si už děj moc nepamatuji a nemohu srovnávat. K jeho výrobě se sešli herci, kteří už měli ve filmu něco za sebou (Pištěk, Boháč, Trégl, Martin, Dostal) s generací nastupujících (Švorcová, Cupák, Švarc). Bylo to sice dost dlouhé,, ale těžkopádné se mi to nezdálo, možná bych reprízu hned vidět nemusel. Boj proti Koniášům je odvěký a nekončí, vždycky se z knihoven vyřazují knihy, které nejsou po vůli toho kterého režimu. (10.12.2019)