Madla z cihelny

Pygmalion po česku. 1) Stylizovaný život před kamerou nemá s realitou nic společného ve většině tehdejších snímků. Proto i prvorepubliková červená knihovna není trapným přehledem nepřirozených událostí a chování, na nic si nehraje, nepředstírá, že jde o skutečnost, nesnaží se ji napodobit. Vytváří vlastní fantaskní svět, půvabný i osmdesát let po jeho vzniku. Dítě moje! Braň svou čest! Kousej, škrábej, křič!_____ 2) Začátek filmu hýří bizarními hláškami a věru neskutečnými postavičkami. Poslechněte paní, tohle dítě budete muset dát spravit. Ono teče. Naivní roztomilý humor působí svěže a současně archaicky. A Jana nemáte? Milostpane, jak bych neměla Jana? Rudo, pojď sem! Druhá půlka už nepřináší nic nového, dobré nápady jsou odprezentovány a divák jen čeká na konec. Vy vyježděný kočáre!_____ 3) 19letá Lída Baarová (Madla) si roli vychutnávala, i když jí očividně dělalo problémy stylizovat se do role prosté nevzdělané vesničanky a tak přehrávala._____ To 48letá Antonie Nedošinská (Madlina matka) poctivě předvedla svůj rejstřík, až, chtělo by se říci, Pánbůh brání. Už aby to bylo. Nebo bude mít metla trachtaci!_____ S krásným jarem / v mém srdci už starém / zhasíná pozvolna žár /, zpívá na svém zámku na Slapech 32letý Hugo Haas (majitel panství Dolanský), zatímco 29letý hezký Vladimír Borský (Dolanského synovec [sic!] Max) se sice ušlechtile, za to však nepřesvědčivě trápí s nešťastnou láskou. Okysličuj se mně! (30.06.2018)

Jak se chudé venkovské děvče na čas stalo zámeckou paní:-) Mno, nevím tenhle film jsem nikdy nějak nemusel, děj je vyloženě prostý, film je de facto o čtyřech lidech a je v tom cítit divadlo, až moc. Baarové to zde moc nesluší a tato role (alespoň z počátku) k ní podle mne vůbec nepasuje. No, Slavínský to pak ještě o pár roků později zkusil s Ferbaskou v podobné laděné roli, tedy v převýchově privitimečka, tam to dopadlo zhruba tak stejně, ale Ferbaska se nato, když už, hodila víc, to byla komička od narození. Hugo Haas, muž mnoha podob a vzhledů jako ušlechtilý Baron Dolanský, odvedl pěkný kultivovaný projev ale moc výrazný celkově nebyl, a jeho maska mě taky moc nevzala. Kdo nebo co tedy zůstává? Skoro nic..Pěkná scéna s dvanácti dětmi ve světnici, nadávající sluha svému pánovi a standardně dobrá matka Nedošínská... (10.05.2006)

Ani Hugo Haas se svou tradičně vysokou úrovní herectví, prošpikovanou jako vždy nejrůznějšími průpovídkami, tuhle chatrnou historku nezachrání. Dosti komický je taky pohled na bosonohou Lídu Baarovou, hrající prostou venkovskou dívku. Ne že by to nesvedla zahrát, i když je tu ještě překvapivě hodně prkenná, ale stejně jí to nejde věřit. (14.08.2009)

Příjemná konverzační komedie s několika hudebními čísly. Film by se dal označit za malou českou My Fair Lady. Snímek stojí za zmínku i dnes díky ústřednímu hereckému trojlístku Haas, Nedošínská, Baarová. Nejlépe vystihujícím přívlastkem filmu by bylo něco jako: „Jak chudé děvče a její matinka ke štěstí a penězům přišly“. Po začátku plném "hlášek" z úst Nedošínské a Haase začíná film trochu lapat po dechu. (03.05.2006)

Stárnoucí hrabě chce pořídit mladou zdravou nevěstu z lidu pro svého synovce a vytáhne jí z chalupy, kde žije s matkou a jedenácti sourozenci. Pohádka o chudém děvčeti jak přišlo na zámek a našlo své štěstí. Velmi primitivní zápletka poskutující hereckou příležitost Baarové, která však absolutně nezvládá svůj přerod z holky z chalupy ve vychovanou mladou dámu, upadá do sentimentu a hysterie, celý film se zamotává do nesmyslných citových výlevů, Hugo Haas se zoufale a marně snaží situaci zachránit svým typickým humorem. Do poloviny to ještě jakžtakž drží pohromadě, ale pak už chybí asi jen "Vichr z hor" z Cimrmana, aby odvál vše, i Babákovic hospodu, a dal tak všechno do pořádku. Hodně nepovedené....50% (22.05.2011)