Réžia:
Philip SavilleKamera:
Peter HallHrajú:
Louis Jourdan, Frank Finlay, Susan Penhaligon, Judi Bowker, Jack Shepherd, Bosco Hogan, Mark Burns, Bruce Wightman, Ann Queensberry, Sue VannerRecenzie (4)
Téměř 3-hodinová!!! verze románu Dracula se neliší prakticky v ničem od své předlohy. Film trvá skoro 3 hodiny a i tak mi to přišlo poměrně málo,k tomu aby takovejhle román byl zfilmovanej. Scény s Draculou byly fajn hlavně co se atmosféry týče která byla opravdu parádní, jen škoda že ten představitel Draculy byl takovej nic extra a dost přehrával, to samé i jeho nevěstky, ale scény s filtrama kdy se měnila barva byla opravdu poměrně zajímavé. Občasná zdlouhavost mě moc nepotěšila, ale překvapení je poměrně velké. 65%. ()
Napriek tomu, že je to televízne sterilné, že aj transylvánske lokácie sú len tradičné britské vršky a zelene a že samotný gróf je necharizmatický fešák, ide o doslovnú adaptáciu tohto legendárneho knižného diela. Na ploche 150 minút, sa ale tvorcom podarilo namiešať, aspoň instantný hororový koktejl, ktorý má v mnohých scénach schopnosť vyvolať mierne mrazenie. Takže je to vlastne úspech. ()
Nejvěrnější adaptace knihy, jakou jsem kdy viděla. Některé diváky, pro něž je název Dracula synonymem děsivé podívané, možná trochu zklame, neboť tvůrci se zde nesnažili vytvořit horor, ale skutečně převést na filmové plátno Stokerův román. Pro mne byl však tento snímek nesmírně příjemným překvapením a zpracováním Draculy, v jaké jsem už ani nedoufala. Kromě dvou podstatnějších rozdílů (Mina je zde sestrou Lucy, jejímž nápadníkem je Quincey Holmwood), které mi kupodivu dojem nezkazily, a pár chybějících detailů, z nichž vypuštění některých bylo vzhledem k délce filmu logické (např. Renfieldova trepanace či řešení problému, jak se vloupat do Draculova londýnského domu), zatímco vypuštění či nepatrné pozměnění jiných trochu zamrzelo (např. služka odstraňující kříž z Lucyiných úst, Lucy u hrobky bez dítěte, první scéna s třemi upírkami, poslední dvě zmíněné byly ostatně dobře udělány v československé inscenaci), se film drží předlohy takřka pietně. A jestliže některé drobnosti chyběly, v mnoha jiných je naopak snímek přesný až do detailu, včetně např. Lucyiny náměsíčné procházky k whitbyskému opatství, která se celá odehrává v souladu s knihou. Tvůrci zašli dokonce tak daleko, že natáčeli ve skutečném Whitby. Rovněž charaktery postav jsou zde zachovány, Dracula je zlý, Lucy nevinná a trpící, Mina andělská a statečná, van Helsing laskavý doktor, který nechce přítomné odhalením pravdy vyděsit dříve, než to bude úplně nezbytné atd. Atmosféra v ponurých pasážích funguje slušně. Viktoriánské prostředí bylo rovněž věrohodné a i ty britské luhy a háje navozují Transylvánii docela přesvědčivě. Člověk tak při sledování zažívá chvílemi až déjà vu, jakoby se mu stránky z knihy zhmotňovaly. Jedinou vadou na kráse je pro mne příliš mladý představitel Draculy, který sice zvládá počáteční navenek příjemnou polohu, bohužel mu vydrží po celou dobu. Postrádala jsem onu proměnu v démonického zuřivého hraběte, jakou zvládl za svého mládí Christopher Lee. Některé scény, zvláště v poslední třetině filmu, tak na mne působily méně dramaticky než v knize. Co ovšem vypadá uvěřitelně a dobře na projevu jednoho herce, nemusí tak působit v případě druhého, takže Jourdan se v rámci svých možností s rolí nejspíš popral nejlépe, jak dovedl. Podstatné je, že jsem mu upíra věřila, stejně jako jsem věřila ostatním postavám, že jsou tím, kým jsou. Vytkla bych tak pouze samotný závěr s Draculovým koncem, který mne trochu zklamal. Je zajímavé, kolik filmových tvůrců se domnívá, že při adaptování známého díla je třeba příběh k nepoznání překopat, aby se lidé nenudili. Draculovi jakožto jednomu z nejčastěji zpracovávaných děl se to děje neustále. Opak je přitom pravdou. Teprve ve chvíli, kdy vše sedí, se totiž divák může do příběhu ponořit, aniž by ho z koncentrace vytrhávaly neustálé rušivé a WTF momenty. Za mně je tento britský počin jednoznačně dosud nejlepší adaptací, která by si narozdíl od bombastického nic F. F. Coppoly skutečně zasloužila název Bram Stoker´s Dracula. ()
Úmysel bol dobrý, ale to prevedenie trocha kríva. Aj keď je to televízna produkcia od BBC, skôr mi to dáva pocit, akoby to robila naša STVečka počas dlhých rokov inscenácií. Najviac kvitujem to, že sa snažia, čo najbližšie držať knihy a taktiež zobrazovať veci temer presne, ako boli popísané v knihe. Výber hercov je celkom dobrý, aj keď mne osobne sa výber Draculu až tak veľmi nepozdával. Dobrý výber herca malo BBC pri najnovšej „adaptácií“ (čo bola asi jediná vec, ktorú som kvitoval na tom). Do role Draculu treba niekoho, kto vyzerá, ako Max Schreck (Nosferatu) a taktiež by sa počas filmu nemal priveľmi omladzovať, v knihe bol Dracula skoro stále ten vysoký, štíhly prízrak s orlím nosom a výraznými „trojkami“ (zuby). Mina, Lucy, Jonathan, doktor Seward, Quincey, Van Helsing a Renfield boli dobre obsadení, hlavne herečka Miny zosobňovala danú postavu celkom hodnoverne, pôsobila podobne, ako ju Stoker opísal v knihe. Quinceyho postavu spojili spolu s postavou Arthura Holmwooda, čo bolo trocha zbytočné. Naopak spojenie Miny a Lucy, ako dvoch sestier, dávalo viac zmysel, čiže proti tomu nemám žiadne námietky. Je vidno, že si na niektorých veciach dali záležať, ako napr. : Mina a Lucy sa schádzajú presne na tom istom mieste, ktoré bolo Stokerom popísané v knihe (lavička, schody, cintorín). Alebo si dali námahu zobraziť presný detail draculových rúk, na čo sa v knihe pár krát odkazuje (v knihe mal Dracula chlpaté dlane). Tak potom nechápem, prečo si nedali námahu aj s tým, aby urobili z daného herca staršieho človeka, zjavne bol rozpočet určený na iné účely. S týmto problémom následne súvisia aj prudké skoky v príbehu, ktoré sa môžu zdať laikovi divné a čitateľovi knihy, ako dosť trhané. Niektoré pasáže z knihy sa preskakujú míľovými krokmi a preto to na mňa osobne pôsobilo dosť urýchlene. Kvitujem, že sa im podarilo niektoré scény doslova zobraziť podobne, ako boli popísané v knihe. Taktiež zobrazili Draculu aj počas dňa, laici si myslia, že Dracula nemohol chodiť zo svojho úkrytu (rakvy) cez deň, ale tak to vôbec nie je. Stoker popisuje v knihe, že sa Dracula môže pohybovať po svete aj cez deň ale vtedy sú jeho schopnosti razantne obmedzené resp. je viac zraniteľný, ako cez noc. Celkovo z pomedzi všetkých možných filmových adaptácií sa táto približuje knihe najviac. V porovnaní s coppolovou „Draculou“, táto zvláda zobrazenie postáv viac vierohodne, aj keď to môže miestami pôsobiť gýčovo, nejde to až za hranicu, ktorú nastavila kniha. V tom v podstate kompletne zlyháva coppolov film = je to pompézne, grandiózne a „prestrelené“ zobrazenie niečo, čo si zobralo do úst príbeh a postavy zo stokerovho románu ale v skutočnosti je to veľmi odlišné a príliš svojské. Coppolova Dracula je laicky povedané „soft porno s tematikou knihy“. Táto adaptácia z roku 1977 pôsobí síce lacnejšie ale stále je vidno, že ich zámer bol dobrý, premyslený a hlavne verný predlohe pokiaľ sa dalo. Preto je tento počin v mojich očiach najmenej o dve triedy lepšou adaptáciou. Pripájam video, kde je vysvetlené, že to to je potencionálne najlepšia a hlavne najvernejšia adaptácia: https://youtu.be/q9D74m628gQ?feature=shared . () (menej) (viac)