La Morte vivante

Nijak originální psychologické drama o přátelství dvou dívek-žen, které má trvat až do smrti. Jak se ale ukáže, návrat z říše mrtvých s sebou nese těžké prokletí. Catherine není ani upír, ani zombie, je zkrátka nemrtvá. K přežívání na hranici dvou světů však potřebuje, stejně jako upíři, lidskou krev. Pominu rozličné nelogičnosti - v katakombách hoří pochodně, dva roky mrtvá Catherine vypadá stejně, jako by právě umřela, či její pohřební šat má na začátku v různých záběrech krvavé skvrny na různých, nikoliv stejných! místech. Více mi však vadily televizní kamera, chybějící výtvarná poetika a nulová horrorová atmosféra - nevyužití katakomb, světel a stínů, prostor zámku, chybějící mlha, bouře, temná hudba... Vcelku obstojné byly gore efekty, byť většinou minimalizované na gejzíry krve. Čekal jsem pořádnou dávku svůdné nahoty, jelikož většina žen byla více než pohledná, a smyslnou erotiku - ta se ovšem smrskla na jednu tuctovou scénu na kanapi, která navíc vypadala jako z domácího porna. Prkenné herectví nevadilo, anžto hlavní hrdinka je po smrti a zbytek stejně tvoří oběti.... Škoda, že se Rollin více neodvázal! (11.10.2013)

I přes kvalitativně poměrně rozporuplný začátek, který teatrálním vystupováním prvních tří obětí spadá někam do oblasti amatérských pokusů o horor, na mne La Morte vivante nakonec velice pozitivně zapůsobila a svým přesahem mi takřka vyrazila dech. Ač se to na první pohled nezdá, tohle je jeden z nejchytřejších hororů, s kterými jsem měl tu čest. Fór je v tom, že podobně jako v Les Raisins de la mort si i zde zlé stvoření částečně uvědomuje svou existenci a své skutky, což v závěru vede k zajímavému srovnání jeho činnosti s chováním dobrého stvoření, reprezentovaného milující sestrou, kterou pohání co? No láska přece. Horror movie of the year (31.05.2010)

Po naprosto úžasném a dechberoucím Rollinově horroru Grapes of Death (1978), na který jsem narazil čirou náhodou jsem si okamžitě ke skouknutí opatřil tento jeho další horror. Čekal jsem něco podobného, nakažená dívka či nějací další vidláci budou vraždit ve vesničce zdravé lidi ... No v obsahu a očekávání filmu jsem se trochu spletl ... Tento film je skutečně dost odlišný než Grapes of Death. Nejdříve na mne zaútočil typickou francouzskou atmosférou a přívalem brutality, krve a gore v takové míře, že jsem nervózně poposedl na kanapi a řekl jsem si .."Ten Rollin je fakt borec!!" Jenže pak se děj začal ubírat úplně jiným směrem ... a to v tom smyslu, že dívka, která oživla ve sklepení po své náhlé smrti se po úniku chemikálií vrací jako vypatlaná zombie - později v podstatě běžný upír a vraždí každého živáčka svými ostrými nehty, saje jeho krev a pojídá jeho maso ... Neuvěřitelně brutální nájezd vymrštil film okamžitě do oblasti těch nejlepších eurohorrorů, jaké jsem viděl, ale pak jako by začal stagnovat, protože s dívkou se setká její nevlastní sestra, kterou již tato oživlá mrtvolka zabít nedokáže, jelikož si byly od dětství velmi blízké. Jenže bez krve a bez lidského masa oživlá mrtvá kráska chřadne a chřadne a tak její "vydařenou sestřičku" nenapadne nic tradičnějšího, než jí do zámku vodit dívky a ženy pod různými záminkami a nechat je tam masakrovat ... Děj se znovu zhoupne a divák sleduje neuvěřitelně drastické a brutální masakrování žen v zámku, krev téměř teče proudem z obrazovky ... Jenomže nakonec dochází k dalšímu zvratu, že oživlé mrtvolce začne docházet kdo a co je, a začne přemýšlet, není z ní již pouhá tupá zombie, ale začne si uvědomovat, co se vlastně děje a co vlastně se svojí sestrou na lidech páchají ... A zde přichází poslední zvrat, který mne mírně zklamaného (...že se nejedná o klasickou "zombies-nakažení" řežnicinu...) naprosto uchvátil a celá myšlenka a výsledek filmu na mne neuvěřitelně zapůsobil. Závěrečná scéna je fakt ultra-brutálně nechutná, ale skrývá také úžasnou myšlenku, co se vlastně ve filmu děje, naráží na archetypy zla v člověku a mimo člověka, a zlo požírající samo sebe ..."Tak jako Mars požírá svoje děti ...". Prostě paráda a i když musím zmínit dosti nevydařené pokusy o herectví některých postav, brutalita, gore, násilí, krev, vnitřnosti, masky, napětí, atmosféra, nahota, erotika ... a úúúžasná myšlenka na konec, to vše mne znova naprosto rozstřelilo a opět dávám Rollinovi za jeho počin plný počet ... (07.01.2010)

Pekne krvavé, ale nudné a zdĺhavé podobenstvo jednej dokonalo zachovalej (?) zombie, ktorá sa dostala k životu možno tým najneoriginálnejším spôsobom ( alebo vo svojej dobe najoriginálnejším ? ). Vďaka toxickému odpadu dámy a páni! Rollins je tu opäť v podriemkávajúcom stave a absolútne nevie filmu dodať švih a spád. Záver je však dostatočne silný na to, aby sa snímok vyhrabal zo dna. (08.01.2013)

Jo, tak tohle je jinší kafe, než nedávno viděný Raisins de la mort, tímhle snímkem si mě Jean Rollin opět dostal. Sice nějaké nelogičnosti se najdou, ale tady mě to dá se říct nevadí. Krásné gore scény, smutně napjatá atmosféra jakže to všechno dopadne a nádherné představitelky hlavních rolí - kamarádky na život a na smrt. Moc pěkný prostředí zámečku, kde Catherine obživla, mě úplně pohltilo, jsem tady na ty památky hodně vysazenej. Jediná scéna, která mě pobavila - když na místní tancovačce hraje kapela a ten bubeník je úplně mimo rytmus, he he. Závěrečná žrací scéna je hodně gore a přitom tak smutná. "Slíbili jsme si, že když jedna z nás zemře, tak druhá bez ní žít nebude". Fakt moc pěknej film, kterej mě od začátku zaujal a nepustil mě až do konce! Podobnej film se všemi zmíněnými atributy neznám. Bravo, excelentní výtvor!! (06.03.2011)