Réžia:
Milan CieslarKamera:
Marek JíchaHudba:
Jan ČernýHrajú:
Kryštof Hádek, Lucia Hurajová, Valérie Zawadská, Matěj Hádek, Josef Žluťák Hrubý, Adam Novák, Miroslav Táborský, Jiří Pecha, Jan Cina, Kateřina Březinová, Stanislav Lehký, Zdeňka Sajfertová (viac)Obsahy(1)
Milostný příběh ze současnosti o mladých lidech na pomezí dětství a dospělosti Černý slzy je volně inspirován tragedií Wiliama Shakespeara a mohl by nést podtitul Romeo a Julie začátkem třetího tisíciletí. Mladičtí, nezkušení hrdinové, romská dívka Darja a "bílý" kluk Vítek přezdívaný v partě Ken se na jedné opilecké tancovačce do sebe zamilují silou své první polodětské lásky, zdaleka netušíce, v jakém světě žijí a jak pouhé jméno či barva pleti může v druhých vzbuzovat nenávist a touhu po pomstě. Pomyslný plot mezi lidmi různých názorů i ras se však nedá zbourat tak lehce jako několik dřevěných latí a i dobrý úmysl může vyústit v antickou tragedii. A tak i dnes platí, co před mnoha stoletími řekl ústy své dívčí hrdinky slavný anglický dramatik: "Tvé jméno jenom je můj nepřítel! Tys jenom ty! Ty vůbec nejsi Montek." (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (21)
Ona to tam sice Darja vysvětluje, že není cikánka úplně, ale proč zrovna tato volba, to nevím. Když to měla být cikánka, měli tam taky tu cikánku dát a basta fidli. Samozřejmě, že je to zase přibarvené, že na začátku bylo zkopání Vítovy matky nějak Darja nebere v potaz. Dále se již rozepisovat nebudu, nerad bych měl zase potíže. Ale k filmu samotnému, nevím, proč byl zvolen černobílý materiál. Kamera však byla profesionální, herci dělali, co měli a dějově to hluché moc nebylo. Takže taková malililililinký nadprůměr. ()
Zpracování hodné svého mistra: tentokrát nečekaně srozumitelné, spíše až moc klasické, ale hlavně nedbale zpracované, jak se na Českou televizi sluší a patří (mikrofon v záběru při bitce s noži se dá přehlédnout, primitivně namaskované opuchliny může zmírnit snad jen ta "důmyslně" černobílá stylizace, zato herci si to dávají jak na divadelní zkoušce). ()
"Vítku, ty můj polí kvítku..." Takový milý Romeo a "jiná" Julie. Námět dobrý, možná to provedení mohlo být lepší. Rozhodně jsem tenhle film nějakou tu chvilku rozdýchávala, protože to ve mně zanechalo vcelku silné stopy. Po tomhle jsem si hodně uvědomila, v čem to žijeme. Ve světě násilí, kdy si lidé nejsou rovni a lásce není přáno. Ach a pro Kryštůfka nemám slov. ()
Už je to nějakou dobu, co jsem to viděl, ale dojem to ve mně rozhodně zanechalo, ostatně jinak bych si na to v té záplavě televizních filmů nevzpomněl po tolika letech. Syrové, drsné, bez pozitivního pohledu. Nepostřehl jsem žádnou z chyb, které jsou popisovány v dalších komentářích. Snad akorát ten Shakespeare tady byl zneužitý až moc, nemusel by se na něj klást takový důraz. Kryštof Hádek tady září, jde asi o jedinou roli, za kterou ho mohu pochválit. Takže za vydařené dílo tleskám, ale znovu se na to asi dívat nebudu, přecejenom dost depresivní podívaná. Snad právě pro svou skutečnost a věrohodnost. nemyslím si totiž, že by to bylo až tak přehnané. ()
Povedený dramatický příběh s řadou silných momentů. Jenže: bůhvíproč se ho tvůrci rozhodli nenatočit "normálně" ale "umělecky". Což filmu dost ubližuje a snadno ho to mohlo zkazit úplně. Hodit obraz do černobílých odstínů a dát mu barvu jen v pozitivních chvílích bylo jistě myšleno dobře, nicméně je z toho zbytečná stylizace, která diváka pocitu "úplně stejně to přece chodí u nás ve městě" spíše zbavuje, než aby ho prohlubovala. Stejně jako hudební doprovod, kterého často bylo až příliš. Co se týče dvou muzikálových čísel, ty radši mlčky přejdu a budu se tvářit, že ve filmu vůbec nebyly... ()
Reklama