Čaroděj

Jeden z rady opuletných projektov, ktoré vďaka štedrému rozpočtu stavili na vizuálne obžerstvo a talentovaných umelcov. Naschvál nehovorím hercov, pretože tu väčšina z nich nieje v tomto obore zdatná. Zato však spievajú a krepčia ostošesť. Silne na afroamerické publikum ( vzhľadom na tržby však ním paradoxne ignorované ) zameraný spektákel, kde niet času na rozprávkovosť, aj keď sa snímok o to všemožne snaží, ale dosť času na umelecky ( nemýliť si s pojmom technicky ) nudné muzikálové čísla. (15.04.2015)

Tak na tomhle filmu jsem byl v kině - no jak by ne, byl americkej a prej tam hrála nějaká slavná americká zpěvačka - no a v Orlíku dávali Leť ptáku leť , takže nebylo co řešit. Na tom filmu se mi nelíbilo nic - ani muzika a ta zpěvačka - asi jsem nepochopil ty americký specifika nebo co. A Jackson ? No hrálo tam nějaký strašidlo ....... (20.07.2009)

Snímek představuje konec éry blaxploitation, při čemž je současně jejím vrcholem i pádem. Jako afroamerickou antitezi ke klasickému dílu bílé Ameriky "Čaroděj ze země Oz" (1939) ho lze vnímat coby meta-emancipační dílo. Zatímco bílá Dorotka v ideologicky zvráceném finále poznává, že nejlépe je doma a správné americké děvče by nemělo ani pomýšlet na to, že by vykročilo z domu, její afroamerická jmenovkyně naopak fantaskní cestou překonává strach z opuštění bezpečí rodiny a komunity, při čemž poznává, že ať jde kamkoli své kořeny si ponese v srdci s sebou. Film ve své době propadl, což ovšem závisí především na enormně vysokém rozpočtu; jeho tržby byly srovnatelné s ostatními filmy pro černošské publikum. Lze se domnívat, že dobová kritika, která film strhala, byla více ovlivněna podvědomou obranou klasiky než kvalitami díla. Je sice pravda, že film dramaturgicky moc nedrží pohromadě, ale to je jedna z podstat muzikálů. Také je škoda závěru, kde se do popředí příliš vedrala Diana Ross naočkovaná "est" kultem, který v té době cloumal Amerikou, protože jinak "Čaroděj" představuje famózní muzikál s dech beroucí výpravou a opulentními tanečními čísly. Ryze geniální je skloubení fantaskní výpravy s reálnými prostředími New Yorku (New York State Pavilion ve Flushing Meadows, Cyclone na Coney Island, Central Station, metro, Brooklin Bridge a WTC), což filmu dodává osobitou urbánní atmosféru příznačnou pro blaxploitation filmy. 9/10 (16.10.2010)

Film jsem neviděla od začátku a nedokoukala konec. Pro remaky jakéhokoliv druhu většinou nemám pochopení (zvláště pokud je původní snímek nesrovnatelně lepší). Předlohu z roku 1939 jsem viděla poměrně nedávno a mám ji v živé paměti. Lákalo mě na tomhle muzikálovém zpracování že v něm hraje Jackson, ale to je snad jediné plus (kromě pár dobrých vtípků a písničky Lion :). Žádné inovace, jenom hloupé kopírování staré předlohy ve futuristickém městě. Nechápu jak mohl být nominován na oskara za kostýmy, vždyť Plecháč i Strašák vypadali skoro úplně stejně, jako kdyby se produkce naopak snažila ušetřit na kostýmech. A Dorotka jako třicetiletá černoška mi prostě absolutně nesedla (asi jsem moc velká konzerva, ale je to tak). Asi bych film doporučila těm, co mají rádi hudbu 80.let, ale kdo chce vidět kvalitního čaroděje ze země Oz s pohádkovou atmosférou tak od tohodle zpracování ruce pryč...(LFŠ 2008) (31.07.2008)

Jediný fantasy snímek v roce 1978 o kterém jsem měl dopředu a po pár prvních minutách jasno. Natočit Čaroděje ze země Oz v součanosti, s černošskými herci a jako plnokrevný muzikál? S naprosto nehodí se Dianou Ross? Zprznění klasiky! Světe div se, ten film mě nakonec dostal. Ano muzikálová čísla natahují děj a zdržují, ale nedá se tomu upřít zajímavá hudba - černošský motown styl 70. let kombinující soul, funky, r´n´b, trošku disca a rockabilly a pár klasických slaďáků. Taneční scény jsou fajn a třeba rej otroků po smrti čarodějnice je naprosto úchvatný. Diana Ross v 34 letech opravdu nevypadá jako dívenka, ale kupodivu to zahrála tak skvěle, že člověk zapomene že nekouká na mladou, naivní dívenku s otevřeným srdcem. Navíc i skvěle tančí a zpívá (a to její hudbu nijak extra nemusím). Michael Jackson se nijak nevyblbuje, ale poctivě hraje svoji roli. Nejvíce mě ale dostalo, že režisér (opravdu Lumet?) se poctivě drží příběhu, jeho poselství o síle sebedůvěry a hledání vlastního já a všech zvratů. Aktualizace jsou provedeny zábavně od postav přes prostředí až po různé vychytávky (různobarevné Ozovo sídlo a jeho děsivá hlava, motoopičáci, útočící vybavení metra, děsivá Ozova "hlava"). I když to fakt není originál, nakonec se mi hodnocení vyšplhalo až na 4*. Fantasy roku 1978. (07.10.2023)