John Wick 2

Jednička byla fajn, ale Stahelski v ní kaskadéra nezapřel a některé elementární prvky tam chyběly. Dvojka je lepší. Mužná, hmatatelně surová a tvrdá, zároveň natočená relativně za pakatel a přitom stylová, jako televizní reklama na nový model Mercedesu. Scény v Itálii, nebo ve skleněném bludišti hovoří za vše. Funguje to i jako plnohodnotný akční film, jehož mytologie je oproti prvnímu dílu level up, děj je vrstevnatější a přestřelky ještě šťavnatější. Vůbec akce jako taková je prvek, který je dotažen k dokonalosti. Málokde uvidíte taková komba, tolik střelby a hlavně tak neskutečně přehledně, a chlapsky silově natočené bojové scény. Mnohdy bez střihu a úhybu kamery. Je tedy jasné, že Reeves se nadřel, ale hlavně že tím žije a zbožňuje to. Herecky téměř bez výhrad rovnoměrně rozvržené. Super štěky Franca Nera, Stormera, Fishburna. Božský Common v roli tvrdého bodyguarda. Vůbec bitky mezi Reevesem a Commonem byly jedny z nejlepších co kdy kdo natočil. Konkurovat tomu může snad jen Raid. Jestli to takhle bude bobtnat dál, máme se ve trojce na co těšit. (26.02.2017)

Byť najlepšia pasáž na konci a nie v prvej polovici, bol by pre mňa John Wick 2 najlepší akčný film ever (tento post si dodnes drží Face/Off). Výprava, strih a kamera celého diania v Ríme je vrchol žánru, zatieňujúci best of Johna Woo. Vizuálna elegancia originálneho filmového sveta, jeho temný a špinavý tón. Odzbrojujúca kadencia luxusne zostrihanej a správne drsnej akcie. Dôstojnosť a prekreslenosť všetkých postáv. Osudový, neo-noirový Reeves, ktorého snád nejde nemať rád - ako herca i človeka. Hrozne moc mi to sadlo, každú sekvenciu záberov som si vychutnával, ako si v iných akčných thrilleroch dokážem vychutnať sotva ich vyvrcholenie. Laskomina na X opätovných zhliadnutí. (22.03.2017)

Potvrzení toho, že krvavý akční film je plnohodnotné umění, které patří do galerie. Oproti jedničce už chybí prvek překvapení, finále ale potěšilo důslednou osudovostí, která konečně naplno přijímá pravidla hongkongské akční školy (jaká škoda, že na iDnesu to neocení, protože Spáčilka tradičně vzala kramle cca 15 minut před koncem ). Jestli je dvojka lepší než jednička, to v tuhle chvíli úplně posoudit nedokážu. Ale navazuje výborně. Scénu v metru tesat do kamene. (23.02.2017)

John Wick je ve své druhé kapitole stále stejně odhodlaným hrdinou, který tentokrát platí svůj dluh minulosti a všechny esence původního filmu ještě zintenzivní. Ať už stylovost prostředí a postav (na míru šitý oblek se správnými vrstvami nejlepší kamarád zabijáka) nebo akční scény, které jsou hnané ještě do větších extrémů než v prvním díle. Osobně jsem chvílemi až chytal záchvaty smíchu z toho, jak to celé vážně myšlené akční peklo s poměrem headshotů a minutí u hlavní postavy je okolo poměru 9:1. A to mě právě bavilo. Tenhle návrat do 80/90. let, tohle bych si totiž půjčoval ve své oblíbené videopůjčovně a s kamarády by jsme si trénovali Wickův postoj, protože on je ten dobrej týpek a my chceme být jako on. Co na tom, že některé sekvence jsou nelogické (chce auto, pak ho zdemoluje nebo uděláme past v katakombách, i když nás je 50, nepočkáme u jediného východu), ale celé je to prostě velice zábavné, akční složka je perfektní (ať choreo nebo důraz na bojové/střelecké postoje). Ano, John Wick se stává s každou minutou prvním superhrdinou v obleku, bez ohledu na jeho krejčího, ale budování mytologie a zajímavě směřující příběh mě motivuje k očekávání dalšího dílu. PS: Equilibrium tam cítím stále víc. PPS: mytologie je skvělá, chci komiks, bezďáci perfektní pomrknutí, stejně tak jako jejich vůdce, už mi jen chyběla nabídka pilulek... (27.02.2017)

Something wicked this way comes! V jedničce měli čokla, ve dvojce umělecké ambice. A tváří se při tom stejně smrtelně vážně... a já jim to tentokrát žeru. Důkaz toho, že headshoty patří do galerií a pozdní bondovky jsou možná přežité, ale svým důrazem na stále troufalejší sety ovlivňují i filmy, od kterých byste to úplně nečekali. Zároveň se Stahelski otrkává jako režisér a ještě víc si hraje s timingem akce, který, na rozdíl od mnoha kolegů, považuju za podstatně vymazlenější než v jedničce (už ani nevím, kdy jsem se tak přiblble usmíval při vyzbrojovací scéně). Wick se chytil přesně toho, co mě v jedničce bavilo nejvíc – zvláštní mytologie bratrstva zabijáků – a doplňuje další zajímavé střípky. Hlavní ingrediencí vedle vymazleného vizuálu, bláznivě pompézní scénografie a fantastických choreografií je pochopitelně Keanu. Ten jde proti módě osvalených bijců a zabíjí stále stejným a stále stejně průrazným pohledem. Reeves se vrací mezi elitu dveřmi, od kterých to ještě před třemi lety nikdo nečekal. A já nemůžu než konstatovat, že na trojku ve stylu "him vs the world" se prostě těším. Velmi, velmi milé překvapení, které se stejnými figurkami zahrálo ještě lepší partii. (17.02.2017)