Ceny Anděl 2017

Sympatické předávání. Ceny se ke svým držitelům dostaly tak nějak rovnoměrně, vesměs všichni byli struční, chyběl aktivismus a plamenná kázání o politice nebo sexuálním obtěžování, hudební program vyplnili zejména nominovaní či ocenění, moderátor Bouček moc neexhiboval, takže po všech stránkách poměrně milá a pestrá záležitost. Ač mě hudebně leccos míjí. (23.03.2018)

Strašidelné panoptikum hudebních přízraků, které by potřebovalo nahnat do práce, aby alespoň jednou dělalo něco užitečného. Hudební produkce, která je dostačující pro ozvučení králikáren, kurníků a liščích doupat. Nemá smysl někoho jmenovat, neb všichni do jednoho jsou pro mě podřadný hudební plevel, který nikdo roky neprotrhal. A tak se na pódiu sešla slušná řádka zdegenerovaných muzikantů, kterým ještě někdo za to jejich lidsky falešné muzicírování platí. Ano, vskutku prestižní ceny, zvláštní, že se zrovna rozdávaly v úterý, kdy divák televizi ani nepouští. I já jsem u toho dělal milion věcí, nechytl jsem se na ten soutěživý hudební lep, jen jsem zíral, jak řada speciálně vzkříšených individuí dokáže lidem otrávit jejich noční klid vyluzováním jakýchsi pesticidních zvuků a halekání, za což jsou odměněni frenetickým potleskem a okřídlenou soškou, kterou pak zdegenerovaně máchají ve vzduchu. 0/10 (21.03.2018)

Vizuelně zajímavě měnící scéna, do které občas vstupuje dobře připravený moderátor Bouček. Celé předávání jsem shlédl živě přímo ve Fóru Karlín a bylo vidět, že to režisér chtěl udělat kreativně, aby kamera jen staticky nekoukala na jedno místo. A teď to horší. Nominovaných bylo minimum. U některých by se dalo polemizovat, jestli tam nejsou spíše omylem. Vystoupení předávajících občas dost zvláštní. Některé hudební kategorie Anděl vůbec nemá. Politická agitace nízká, ale i tak sklidila v rámci jedné písničky bouřlivý potlesk i od lidí, které taková hudba absolutně nezajímá. (29.03.2018)

Čekal jsem že budou zachraňovat ČTV, ale ono nic, asi na rozdíl od filmařů nikdo z hudebníků není na tento luxusní penězovod napojen. Žabaři. Dokonce se nekonal ani festival politické písně, takže ani demokracii nezachraňovali._____A já se tak těšil, že se třeba i zjeví ideálně někdo z topky a já budu moci zas jednou zvolat – jo mirku, zachraň demokracii, prosím tě zachraň to držím palce, už tu demokracii konečně zachraň. Ale ono nic. Nakonec to na sebe musel vzít aspoň Merta, aby bylo nad čím juchat, ale stejně nemám co podepsat. Budiš._____ Dramaturgicky to bylo zvládnuté, Bouček to odmoderoval celkem solidně. Zdá se že nad politikou, tentokrát zvítězila hudba – tedy ten český buřtmjuzik. A to je pro milovníky tohoto výstředního etnosubžánru dobrá zpráva. (23.03.2018)

I když volba nominací může být místy diskutabilní, bylo cítit, že pódium i sál zaplnili tvůrci a potentní autoři. 1) To fakt nebyl vyčpělý a impotentní Zlatý (Český) slavík. 2) Trochu rušil rutinní "automat na dobrá slova" 38letý Libor Bouček. Nelze ale upřít, že večer měl švih a tempo (scénář napsal právě Bouček), překypoval zajímavými vystoupeními a rozhodně nenudil. Žánrová pestrost k tomu jistě přispěla. 3) Zvláštní pozornost si získal 72letý Vladimír Merta svou politickou aktualitou, za kterou byl oceněn ovacemi vestoje. 4) Zaznamenal jsem nestárnoucí 77letou Marii Rottrovou. 31letý Ben Cristovao působil oduševněle (hleďme, hleďme) a 69letý Jiří Korn dost hrozně. (09.06.2018)

Hrůzovláda skončena! Šiško-wronkovská mafie byla vyštípána! Haleluja sláva! Ovšem vstala mafie nová - mafie Ledvinová... Člověk, který si udělal jméno na solidní desce Lenky D. (poté, co jí Jiří Černý rozpustil kapelu), dnes ovládá radiožumpálový éter v České republice svým slizkým, bezpohlavním, sterilním zvukem, přijatelným pro široké posluchačstvo - zkrátka párek z Lidlu... Vrcholem nevkusu a muzikantské bezradnosti byla ale "pocta" Wabi Daňkovi, kdy jeho civilní projev, "chlápka, co už ví, jak to v životě chodí", nahradily afektované hlasy Černochové a Bendeho (plus "horký vzduch" Ivana Hlase). Zahrané bez náznaku pochopení originálu - vzdušný, čistý song, tady přeměněný na dupák zprzněný neustálými samoúčelnými exhibicemi harmoniky a houslí (opět) Petra Bendeho a Karla Holase. Hnus. (Důkaz, že Rosa na kolejích jde zahrát nově, originálně, ale kua se vkusem, je zde.) ................ Jamajka Střední Evropy sice už nemá žánrovou kategorii ska & reggae, zato má 3 nicneříkající škatulky (fskutečnosti alternativa 1 až 3) plus jazz. Při troše dobré vůle by někteří interpreti mohli být nominovaní ve všech třech kategoriích zároveň..... A co se týká průběhu ceremoniálu, tak Cenu Andyho Kaufmana získávají dvojice Franta Segrado, Jan Simon a Samir Hauser, Jitka Zelenková, v kategorii Trapas roku se umístili Ondřej Soukup, Milan Cais a Vojta Dyk, Koťátka roku skupina Kalle, Nejupřímnější radost Beránci a vlci a Vtipálci roku Fiordmoss. (24.03.2018)

Slavíky a Andělé bych přirovnal ke dvěma druhům festivalů. Na prvním z nich je line-up vyplněn známými interprety a vy tam jedete s tím, že si zakřepčíte v kotli na skladby, které jste slyšeli v posledních letech minimálně stokrát. Na druhý z nich přivezl organizátor kromě jmen známých (ale i z nich vybíral ta, která v posledních měsících přišla s novinkami a nejedou turné k jednomu albu už deset let) i ta méně známá či pro někoho úplně neznámá. Zapaříte si na profláknutou kapelu, přes bar to vezmete na vedlejší stage. Ano, před hodinou tady hrálo ještě cosi, co vás absolutně neoslovilo, ale kdo to tam stojí teď? O nich jsem nikdy neslyšel. Sakra, to je hodně dobrý! Stojíte s otevřenou pusou a právě si zaděláváte na zážitek, který si těžko z prvního druhu festivalu odvezete. Letošní Andělé zastavili propad v kvalitě obdobných pořadů a nastartovali mírné pootočení nahoru. Trapnost zůstala pouze u některých z těch, kteří ceny předávali, jinak moderátor Libor Bouček pouze krátce a výstižně spojoval jednotlivé kategorie (velmi dobře odvedená práce), ocenění hudebníci děkovali rychle a bez kýčovitých agitací (až na Vladimíra Mertu, u kterého měla ale narážka na současnou politiku opodstatnění a hlavně uměleckou podobu, pro mě nejsilnější část z celých 80 minut). Díky tomu všemu byl večer o tom hlavním – o hudbě, a to o hudbě neoposlouchané. (21.03.2018)

Jak to jen říci... Proti tomuto panoptiku se i Český slavík stává koukatelnou záležitostí. Ale oceňuji, že se to tentokrát obešlo bez plamenných uvědomělých svazáckých proslovů, slibů věrnosti při budování eurosocialismu a nezbytného rýpání do všeho, co by mohlo trochu připomínat politickou opozici. (15.11.2018)