Švejk bourá Německo
Schweik's New Adventures
Obsahy(1)
KAREL LAMAČ (1987-1952), dlouhou dobu pracující v Německu, byl donucen odejít před hitlerovským fašismem nejprve do Francie a posléze do Velké Británie, kde se dále věnoval filmové režii. Jeho film Švejk bourá Německo z roku 1943 vznikl pod vlivem válečných okolností a byl určen hlavně britskému publiku. Snad také proto se vyznění svébytného českého hrdiny Haškovy humoristické předlohy vymyká jeho tradičnímu způsobu zobrazení. Přenáší ho do tehdejší válečné reality a souhrou náhod z něj učiní vojenského sluhu velitele gestapa, čímž se Švejk dostává k příležitosti zachránit mnoho lidí před deportací do koncentračních táborů. Lamač tedy není veden pohnutkou autorské interpretace jako spíše potřebou propagandistického působení. To ostatně zdůrazňuje i ministr zahraničí Jan Masaryk, jehož úvodní slovo bylo k této komedii přidáno v roce 1947, kdy byla uvedena do čs. filmové distribuce. (NFA)
(viac)Recenzie (21)
"Jedu s šéfem Gestapa do Lublína. Toť se ví, že inkognito!" Velmi dobrá komedie a věřím, že Brity bavila, protože Švejk je takřka univerzální postava a ani jako mazaný odbojář, který si hraje na vola, se neztratil. Karel Lamač jistojistě dohlédl na to, aby v příběhu bylo všeho akorát - Haška, češství, britství... Závěrečná scéna s domnělým ruským parašutistou v plachtě Spojených mlékáren (a hlavně jeho výslech) v sobě má úplně vše a ani Haló, haló! by se za ni nemuselo stydět. ()
Švejk jak ho neznáte. 1) Válečný propagandistický film určený pro anglické publikum je cover verze švejkovských dobrodružství v režii 46letého Karla Lamače (taky scénář a píseň). Švejk znovu prochází některými známými scénami, tentokrát však v Protektorátu jako sluha velitele gestapa. 2) 46letý představitel hlavní role Lloyd Pearson s typickým anglickým šarmem a smyslem pro ironii hází spousty hlášek, z nichž některé jsou vtipné i dnes. 3) Půvab dílu dodává i úvodní slovo Jana Masaryka stejně jako titulky v dobové češtině. Ty ovšem nejsou vůbec třeba, angličtině herců je krásně rozumět i s tehdejší válečnou terminologií a roztomilou výslovností českých jmen. 4) Hvězdičky nevyjadřují hodnotu příběhu, ta je nulová, ani kvalitu dobových vtipů. Vyjadřují celkové potěšení, které jsem při shlédnutí této filmové rarity pociťoval. ()
Švejk v britskom podaní o jeden globálny konflikt neskôr. Dobre známe scény z originálu adaptované na aktuálnu dobu (napríklad krčmár Palivec zvesí obraz Hitlera namiesto Habsburga), humor haškovský skombinovaný s humorom anglickým, všetko by to šlo, okrem predstavy, že by Josef Švejk bol aktívnym členom odboja. No, ale doba si žiadala aj takéto obete a tak náš hrdina distribuuje "V boj!" a zachraňuje krajanov pred koncentrákom. Treba priznať, že napriek tomu, že sa jedná o dobovú agitku, sú niektoré momenty vtipné aj dnes. V každom prípade zaujímavá raritka, ktorá stojí za pozretie, no pred samotným zhliadnutím sa treba nastaviť na fakt, že film bol primárne určený britským divákom. ()
Nechci to nazývat přímo adaptací, ale na tuhle záležitost nelze nahlížet dnešní optikou. Haškův Švejk je jen jeden a patří do starého mocnářství Franty Pepy Jedničky jak říká Cimrman. Zaměnit poručíka Lukáše za šéfa gestapa a místo na frontu se hlásit za trest do koncentráku, zní ještě dnes děsivě a jako prznění geniální předlohy. Předpokládám, že v tom roce 1942/43 ještě v Anglii moc nevěděli o skutečném poslání Buchenwaldu, na který je ve filmu zmínka... Já tenhle film beru jako válečnou komedii, která si vzala námět ze Švejka. A je faktem, že některé fóry prostě časem slábnou a humor se mění. Přečtěte si nějaké anekdoty v novinách 100 let zpátky (vlastním jeden ročník Českého slova) a garantuji vám, že se nezasmějete v rubrice ,,veselý koutek'' ničemu. Jsem si jist, že u vtipů 70 let starých je to podobné a tak už nezbývá nic jiného, než se opřít o ty původní fragmenty Švejka co byly ve filmu nechány. Jenže to je stokrát řečená věc, stokrát čtená a a každému svítí v hlavě Rudolf Hrušínský a ne nějaký Pearson s červeným nosem - ještě k tomu Angličan... Navíc dnešnímu divákovi snadno uniknou dobové narážky apod..které ani nezaregistruje, obzvlášť jako Čech. Nedokážu posoudit, zda se Britové u této verze bavili tak jak by se bavili u originálu, každopádně řada vtipů je tam inteligenně rozvedena dál za samotnou předlohu. A tomu se publikum jistě smálo. Pobavilo mne například, když má Švejk vzbudit svého opilého šéfa. Jelikož se mu to nedaří ani něžně, ani silou ani pomocí něžné hudby, kterou si šéf žádá (rozbíjí mu o hlavu šelakové desky), přistoupí ke lsti a začně vyvolávat jména nacistických pohlavárů. Ani Himmler na šéfa nezabere, ten se jen otočí na druhý bok a řekne, že se nebojí nikoho a ničeho. Švejt tedy odšroubuje láhev a dvakrát na ni zafouká. Zvuk připomene sirénu ohlašující nálet. Nacista vyskočí a ptá se - co je to? A Švejk, to je nálet RAF !!! A šéfa má dokonale vzbuzeného. - Tohle muselo na Brity fungovat. A je tam toho více. Příběh ve filmu končí Švejkovým zatčením a podezřením, že je ruský špión, kdy se mu eskortovanému na gestapo na cestě podaří zmizet. --- Válka si žádala komedie. Unavení vojáci na dovolenkách doma, unavené civilní obyvatelstvo od těžké dřiny a nevyspalé po náletech, cokoliv mohlo zvednout morálku se hodilo. Pokud náš Švejk mluvící anglicky, hajlující na nacistické párty - válečnému úsilí Spojenců a zvednutí morálky nějak pomohl, pak se to počítá i kdyby byl film z našeho českého pohledu jakýkoliv. 3 blechy. * * * ()
Zvládl jsem jen polovinu. Co dělal Švejk do roku 1943? Chaplin přišel také poměrně pozdě, ale něco alespoň přinesl, tady jen snůžka hloupých narážek a nejapných gest. Není to zvládnuté lidsky ani politidsky. Skutečně pochopit Švejka je samo o sobě dost obtížné, a že by se to podařilo nějakému Cockneymu po bombardování Londýna, jak se domnívá Jan Masaryk, je sotva pravděpodobné. Archeologie rádoby haškovských vtipů a gagů je naivní až hloupoučká. Tento film by prospěl víc, kdyby nebyl. ()
Reklama