Réžia:
Stanley KramerScenár:
Adam KennedyHudba:
Billy GoldenbergHrajú:
Gene Hackman, Candice Bergen, Richard Widmark, Mickey Rooney, Edward Albert, Eli Wallach, Ken Swofford, Neva Patterson, Jay Novello, Joseph V. Perry (viac)Obsahy(1)
Vietnamský veterán Roy byl nevině odsouzen za vraždu. Jedhono dne se ve vězení objeví mysteriózní osoba - Tagge - a navrhne mu obchod: Roy má vyřídit příkaz tajné organizace a za to dostane svobodu. Spolupracuje tedy s nimi, když však zjistí, že má odstranit špičkového politika, odmítne. Jenomže organizace má dlouhé prsty... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (49)
Přeroubovaný Kafka (přímé citace) v americkém thrilleru s politicko-sociálně-rodinným feelingem, který je tak šíleně pomalý, že se ani nechce věřit, že Kramer opustil zadní projekce a hodil hlaví protagonisty do skutečného a letícího vrtulníku. Paranoia, která sama sebe povyšuje někam výše, varovně máchá vztyčeným prstíkem a bere se tak vážně, že to až pěkné není. ()
Takový potenciál to mělo, celou dobu bych tomu dal čtyři hvězdy, ale konec mne hodně zklamal. V podstatě se z toho nakonec vyklubalo takové americké Tři muži na zabití, a přitom to slibovalo daleko víc, už jen tím sugestivním úvodem - jak víme, že to, co děláme, děláme ze své vůle, nebo nás někdo (média, mínění, situace a lidé kolem nás) zmanipuloval? Škoda, že se autoři nakonec svého konceptu nedrží, protože kdyby šli do detailů, jela by v tom celou dobu i ta ženská, která klidně mohla být kápo, a mělo by to zas jinou šťávu. Na každý pád to má atmosféru dobrou, napínavou, škoda jen, že o některých věcech se jen mluví, místo abychom je viděli (třeba v závěru toho spoluvězně). Spousta drobných linek je rozehraná, ale nedohraná, což je při tomto komorním pojetí, kdy by na to byl čas i prostor, škoda. A Gene Hackman má sice jisté charisma, ale herecky má ořád jeden a ten samý výraz, jak zde, tak v jiných filmech. Ani se mu nedaří dát najevo city ke své partnerce. Jinak se příběh dělí na tři dějství (vězení a útěk - pohodička - nutnost akce) plus předpokládatelné doznění (popravdě si myslím, že původně bylo ve scénáři, že vybuchne v závěru už to letadlo, protože ten konec je hodně nastavovaná a zbytečná kaše. Škoda, o tajných nitkách "těch nejvýš nahoře" to nakonec nebylo. A tam, kde tenhle film končí, tam by třeba John Wick teprve začínal. ()
Nebudu se pouštět do dlouhého rozboru o manipulaci veřejnosti a jednotlivců a kam až sahá, neboť by se ze mě mohl poměrně rychle stát paranoidní schizofrenik. Už tak mě občas přepadne menší stihomam. Veřejnost byla, je a bude i nadále manipulovaná každý den. Přeci, když to píší v novinách a vysílají v televizi, tak to musí být zaručená pravda. A my věříme, bijeme se v hruď za uctívanou pravdu, neváháme se za pravdu rvát a zapojovat se vlastenecky do ozbrojených konfliktů. Když ponecháme stranou přemítání o celkové smysluplnosti tohoto filmu, tak nám zůstává příběh, který má spád, trochu mystického tajemna a nevyřčené skutečnosti, plíživý strach, nějakou tu emoci a zatvrzelý souboj jednotlivce o vlastní osobní svobodu. Už samotný předzačátek příběhu je více než stylový a snad i úchvatně mrazivý. Hlavní postavou příběhu je Roy Tucker (solidní Gene Hackman). Dostává nabídku, kterou nelze odmítnout. Dostává nabídku, která se musí zavrhnout. Rozhodující jsou okolnosti, přísliby, odměny, touha, ale i strach, rozhořčení a víra v sebe sama. Dostat se jednou do zorného úhlu vševidoucího oka nad námi je zárukou vazalského až otrockého vztahu. A existuje snad nějaká cesta ven z bludného kruhu přetvářek, umné manipulace a vyhrožování? Z dalších postav: Royova věrná, šťastná i vyděšená manželka Ellie (Candice Bergen), relativně slušný a racionální řídící muž Tagge (příjemný Richard Widmark), Royův spolunocležník z trestnice Spiventa (Mickey Rooney), arogantní velitel operace Ross Pine (Edward Albert), loajální člen organizace generál Reser (Eli Wallach), ředitel věznice Ditcher (Ken Swofford), či Royův nešťastný právník Schnaible (Ted Gehring). Věci nemusí být nutně tak, jak se na první pohled jeví. Občas nás osud dokáže semlít obtížně uvěřitelným způsobem. Ale je to skutečně osud? Kafka byl jedinečný. ()
Slušný rozjazd, námet zaujímavý, no postupne príbeh začal drhnúť, väčšina času je vlastne o ničom - trocha romantiky, trocha prechádzok po pláži, nudné dialógy, trocha akcie a príprav na atentát.... až na Gene Hackmana tu nie je nič, čo by stálo za pamätanie. Našťastie záver nebol vôbec zlý, aj keď sa mi zdal trocha otvorený, sem by sa skôr hodil koniec jednoznačne uzavretý. Priemer. 60/100 ()
Průměrný thriller, na kterém je nejlepší pěkně dramatický závěr. Jinak na mě celá ta konspirace nepůsobila natolik věrohodně a opravdově, že bych se právě kvůli tomuto filmu začala zamýšlet nad tím, kdo či co všechno za vším vlastně stojí a taháním za nitky určuje veškeré dění. A celý film rozhodně nemá takový spád a švih, abych se vykašlala na konspirační teorie a užila si jenom akce. ()
Galéria (70)
Fotka © Embassy Pictures
Zaujímavosti (3)
- Vězeňské scény filmu byly natočeny ve státní věznici San Quentin v Kalifornii. (sator)
- Úryvky z deníku Stanleyho Kramera, které popisují obtížné chování Gena Hackmana (Tucker) při natáčení filmu, byly později zveřejněny v novinách. Když se na ně Gene Hackman později v rozhovoru zeptal, přiznal, že je z úryvků v rozpacích, ale potvrdil, že jsou pravdivé. Hackman řekl: „Pravdou je, že jsem věděl, že jsme se při natáčení dostali do problémů a dostal jsem strach.“ Hackman také uvedl, že k němu na ulici přistupovali lidé a říkali mu, že se jim film buď nelíbí, nebo mu nerozumí. Hackman přiznal, že ani on filmu nerozuměl. Ex post nahlíženo jde o alibistické prohlášení, protože poselství filmu je jasné – „pokud se systému znelíbíte, stanete se jeho lovnou zvěří“. (sator)
- Film byl natočen a uveden do kin asi osmnáct měsíců poté, co byl v roce 1975 poprvé publikován stejnojmenný zdrojový román od Adama Kennedyho. Kennedy byl bývalý herec, který také napsal scénář k tomuto filmu. (sator)
Reklama