Práče

Rád som si tento film pripomenul. Kachyňa v mnohých scénach navodil krásnu atmosféru, ale vždy ju zhodil zbytočným "hraním sa na skauta a vojaka", ktoré v podaní malého chlapca išli po čase na nervy. Ale chlapec to bol milý, za to, čo mu tvorcovia pchali do úst, on nemôže. Ešteže z lesa vyšlo slovenské dievčatko z Porubky aj s kravou Lysaňou. To bolo oživenie, ktoré mohlo prísť o čosi skôr. To dievčatko ma fakt dojalo. "A keby som ich poprosila, že chcem ísť k mamke?"...Skoro mi slza vyšla, do frasa, musím sa vzpamätať, veď som z východu...Možno ma to dojalo preto, lebo presne také dievčatko mám doma. Trošku ma zaskočil Gustáv Valach, ktorý hral koktajúceho českého vojaka. Ako Slovák mohol kľudne rozprávať a koktať aj po slovensky. Vo filme je trochu cítiť komunistický dohľad a takú jemnú propagandu, ale možno bol Kachyňa skautom. Tak som si pri praní aspoň zaspieval s tým milým dievčatkom. "A-ja-hojaja, ruža z Dunaja"...60%. (24.06.2012)

Film mi evokuje film Na žižkovském válečném voze. Oba dva filmy jsou válečné. Jeden z doby husitské a druhý ze Světové války. V obou dvou ač mezi dispělými se odvíjí příběh z dětské perspektivy. Navíc malému hrdinovi říkají práče podle vzoru bojovníků obshuhující prak za Žižky. Práče si zahraje pozdější vůdce Rezavých klíčů ze sseriálu Záhada hlavolamu. (19.07.2020)

Ťapák hraje na harmoniku a první čtyři takty jsou evidentně „Deutschland, Deutschland über alles“ – výsměch divákům. Záhorský sakruje. Další dědek taky. „Tvůj výcvik povede rotný Sodoma.“ Za klukův moncl může debil Sodoma, kterej nezkontroloval, jak drží zbraň. 33: „spojit s třiatřicítkou“. Tři šestky: „ve třech dnech šestej přesun“. Číslo na ruce 20142. 59:54 - malý kluk nepodá veliteli ruku, jo? Chlapec dostane medaili za chrabrost. To měli medailí plnej sklad a potřebovali se jich zbavit? Všude to celou dobu bouchá, jen prádelna je netknutá. (29.05.2022)

Práče je dosť nereálny film. Klučina vymýšľa, robí neplechu a vojaci ho nekarhajú, ale niekedy sa mi zdalo, že až uznanlivo poklepkávajú po ramene. Celé je to úsmevne blbé. Film z prúseru vyťahuje až slovenské dievčatko, ktoré je tak strašne milé a tak zlato vyzerá, že som precitol a s úsmevom dopozeral dokonca. "Děti, jsme doma." Krásny záver. (08.09.2015)

Vzpomínka na dětství, kdy jsme tenhle příběh prožívali s malým Františkem, Marikou i její kravičkou... Hluboce lidský příběh, bitva o Dukelský průsmyk nebyla takovou selankou, jakou tenhle film ukazuje, ale o to nejde. Jde o nosnou myšlenku, unavení českoslovenští vojáci Svobodovy armády netrpělivě očekávají na průlom fronty a na vstup na půdu své vlasti, která pro nás byla tenkrát ještě ve Východních Karpatech - a pro mne tam bude navždy, protože co politici rozdělili, lidé zase spojují. S velikou armádou šla bok po boku naše armáda od Buzuluku až do Prahy a přinesla naší vlasti svobodu. Jako by ožily husitské tradice, které tu připomíná dvojsmysl slova "práče" uprostřed polní vojenské prádelny. No, novodobí překrucovači dějin to vidí jinak. Skvělý scénář a skvělí herci, tady vlastně poprvé jsem si povšiml Vladimíra Menšíka... (11.04.2017)